Hlavní obsah

Paroubek hledá, kdo by mu pomohl na Hrad

Jiří Paroubek vedl českou vládu v letech 2005 až 2006.

Reklama

aktualizováno •

Bývalý premiér odešel z aktivní politiky v roce 2013. Od té doby žádný jeho plán návratu neuspěl.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Do vznikajícího zástupu prezidentských kandidátů pro volby v roce 2023 by se mohl připojit také expremiér za ČSSD Jiří Paroubek. V rozhovoru pro Seznam Zprávy připustil kandidaturu.

„Je to předčasné, ale samozřejmě nad těmi věcmi uvažuji,“ řekl k možné kandidatuře někdejší šéf sociální demokracie.

Do prezidentského klání by vstoupil, pokud by sehnal podporu. „Nemá smysl, abych běhal někde po náměstích jako skaut, musel bych mít jistotu, že budu mít za sebou nějakou organizaci, zadruhé nějaké peníze a odhodlané lidi, kteří do toho půjdou,“ popsal Paroubek. Zda něco z toho již má zajištěné, ale odmítl říct.

Volbu hlavy státu si v roce 2018 vyzkoušel i jeho životní politický protivník, další expremiér Mirek Topolánek. Odnesl si z ní však debakl.

Ve své kanceláři v centru Prahy má Paroubek, který stál v čele české vlády v letech 2005 až 2006, vystavené fotky hned s několika prezidenty – Václavem Havlem, ale i hlavami státu USA a Francie Billem Clintonem a Jacquesem Chiracem.

Podle svých slov si uvědomuje, že s blížící se sedmdesátkou se před ním rýsují poslední příležitosti do vrcholné české politiky zasáhnout.

Na otázku, zda ho to láká zpět, odpoví otevřeně: „Určitě ano. Je to asi poslední příležitost, nějaké zdravotní problémy naskakují, i když ta moje imunita je velmi dobrá, před rokem a čtvrt jsem například překonal covid, aniž bych to věděl. Samozřejmě že člověk musí zvážit pro a proti a přicházel by i o osobní život.“

Jako Frank Sinatra

Po letech se ostatně vrátil i do aktivní politické kampaně, před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny se objevoval v ulicích po boku pražské lídryně a v té době ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové.

Paroubek ale neskrývá zklamání, že ho strana nevyslala rovnou na volební kandidátku. Věří, že vzhledem k těsnému výsledku mohl pomoct udržet sociální demokraty ve Sněmovně. „Samozřejmě že bych se stal trochu terčem, i to je dobré. Jak říkal Frank Sinatra, není důležité, co o vás píšou, hlavní je, že napíšou správně vaše jméno,“ říká Paroubek.

Urputný sociálnědemokratický lídr vládu i propadající se stranu převzal v roce 2005. I když o rok později ČSSD dotáhl překvapivě až k 32 procentům voličské podpory, volby dopadly patem a Paroubek skončil v opozici. Jeho pád přišel v roce 2010, kdy oproti předvolebním průzkumům uhájil pro oranžové jen těsné vítězství.

Od té doby se mu žádný politický comeback nevydařil. Naposledy kandidoval na senátora v Ostravě v roce 2018, získal ale jen sedm procent hlasů.

Změna v ČSSD

Po porážce Maláčové ve volbě šéfa ČSSD se také nedá čekat další pokračování spolupráce Paroubka s jeho mateřskou partají. Vítězná skupina uvnitř sociální demokracie v čele s novým předsedou Michalem Šmardou má s Paroubkem napjaté vztahy. A Šmarda se netají tím, že do prezidentského klání by rád za stranu vyslal odboráře Josefa Středulu.

Už teď se ale Paroubek vymezuje proti jednomu z prezidentských favoritů, expremiérovi Andreji Babišovi (ANO). Pokud by do prezidentského klání Babiš šel, nepochybně by cílil na svůj ozkoušený „fanklub“ – tedy spíše voliče nalevo. „Kdyby do toho definitivně šel, tak si jen chystá další porážku. Nemyslím si, že je schopný se dostat přes svůj elektorát, těch zhruba 30 procent,“ myslí si Paroubek.

Reklama

Doporučované