Hlavní obsah

Plzeňský soud odmítá, že by stíhanému Redlovi zajistil beztrestnost

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Trestně stíhaný a zároveň omezeně svéprávný Michal Redl.

Reklama

Duševní zdraví Michala Redla prověřovali už tři plzeňští soudci. I tím vedení okresního soudu argumentuje, když obhajuje spravedlivý proces s mužem, jehož nyní policie označila za hlavu organizované skupiny podezřelé z korupce.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vedení Okresního soudu Plzeň-město odmítá, že by jejich soudkyně Jana Tlustá zajistila beztrestnost vazebně stíhanému zlínskému podnikateli Michalu Redlovi. A to tím, že mu nedávným rozsudkem na dalších pět let omezila svéprávnost.

Místopředseda soudu pro věci civilní Jan Špalek uvedl, že Redl – podle policie hlava skupiny podezřelé z organizované korupce kolem pražského dopravního podniku – může být potrestán, i když je v některých ohledech uznán jako nesvéprávný.

„Omezením svéprávnosti chráníme dotyčného před sebou samým a před duševním onemocněním, kterým trpí, kdežto vyvozením odpovědnosti v rámci trestního řízení chráníme celou společnost. Někdo tudíž může mít omezenou svéprávnost, protože třeba nedokáže odhadnout dopad úvěrových smluv, ovšem pokud ta samá osoba například vyloupí banku, neznamená to, že je automaticky trestně neodpovědná,“ řekl místopředseda plzeňského soudu Špalek pro Seznam Zprávy.

Dodal, že odpovědnost Michala Redla teď budou muset posoudit orgány činné v trestním řízení, které případ kolem pražského dopravního podniku vyšetřují.

Prověrka z nejvyšších míst

Zlínskému podnikateli Redlovi plzeňský soud omezenou svéprávnost stanovil poprvé už v roce 2008. To umožnilo, aby se „vyvlékl“ z trestního stíhání v jiných trestních kauzách.

S poukazem na duševní nemoc, kdy podle znalců není schopen chápat smysl trestního řízení, se už před dvaceti lety zbavil stíhání v případech, v nichž figuroval s bossem podsvětí Radovanem Krejčířem.

Ohledně Redlovy svéprávnosti se před soudem v Plzni konala už tři přezkumná řízení, která údajnou duševní chorobu potvrdila. V roce 2014, poté 2018 a naposledy letos v polovině května, kdy zmíněná soudkyně Tlustá sníženou svéprávnost protáhla o dalších pět let.

A to přesto, že existuje vícero indicií, že Redl v běžném životě funguje bez obtíží a žádné příznaky duševní poruchy nevykazuje. Nepřímo to ve svém usnesení o zahájení trestného řízení v kauze dopravního podniku popsali i policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu. Soudkyně Tlustá se k věci nevyjádřila, pouze vzkázala, že je vázána mlčenlivostí.

Kvůli verdiktu prodlužujícímu Redlovi omezenou svéprávnost inicioval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v úterý „zahájení dohledu“ nad postupem plzeňského soudu. Do věci vstoupilo i plzeňské krajské státní zastupitelství, jež se rozhodlo dosud nepravomocný soudní verdikt napadnout.

Tři roky bez potíží

Květnový rozsudek, který mají Seznam Zprávy v anonymizované podobě k dispozici, nehovoří o tom, jakou duševní nemocí Michal Redl trpí. Příslušné pasáže jsou v textu začerněny. Z některých popsaných symptomů lze ale dedukovat, že se jedná o bipolární afektivní poruchu, případně schizoafektivní poruchu. Tak alespoň usuzují odborníci z oboru psychiatrie, s nimiž Seznam Zprávy věc konzultovaly.

Nevylučují sice, že takovým onemocněním může jakýkoliv člověk trpět, nicméně také uvádějí, že není až tak těžké chorobu účelově předstírat. A to podstatně snáze než mentální retardaci či demenci, kvůli kterým mají lidé v Česku omezenou svéprávnost nejčastěji.

Sám Michal Redl před soudem dle rozsudku uvedl, že poslední dva až tři roky u něj k žádné významné atace nedošlo. „Domnívá se, že za poslední období má své onemocnění v podstatě pod kontrolou,“ stojí také v textu.

I Redlova partnerka uvedla, že za 2,5 roku jejich vztahu se nestalo, že by u něj rozpoznala blížící se ataku.

Opakovaně na vyšetření

Ministr Blažek avizoval, že předmětem prověrky bude i práce soudních znalců.

Deník Právo uvedl, že o sepsání posledního posudku soud požádal plzeňskou psychiatričku Miroslavu Synkovou –- už loni v září. Znalkyně se však k informaci odmítla vyjádřit a nereagovala ani na e-mail, v němž se na posudek ptaly Seznam Zprávy.

Jméno autorky či autora posledního posudku na Redla nesdělilo ani vedení plzeňského soudu. V posudku je uvedeno, že Redlovo onemocnění je trvalého rázu, nelze je vyléčit.

Je třeba připomenout, že soudní znalci, kteří vyšetřovali Michala Redla, byli během let už minimálně tři. A také soudci, kteří Redlovu svéprávnost posuzovali, byli tři. V roce 2008 šlo o soudkyni Vlastu Chaloupkovou, která už v justici nepracuje. V roce 2014 a letos řešila kauzu už zmíněná Jana Tlustá a v roce 2018 pak rozhodovala soudkyně Veronika Burianová. Ta dnes působí na plzeňském krajském soudě. Ani ona se k případu nechce vyjadřovat, když se rovněž odvolala na to, že je vázána mlčenlivostí.

Právě na trojici soudců (soudkyň), kteří se už na případu Michala Redla během téměř 15 let vystřídali a došli k podobným závěrům, poukazuje místopředseda plzeňského okresního soudu Jan Špalek. Snaží se tím doložit, že těžko mohlo jít o nestandardní postup jednoho člověka.

Stejně tak obhajuje postup, že se případ řešil u okresního soudu v Plzni, přestože Michal Redl fakticky bydlí ve Zlíně. Při stanovení místní příslušnosti se podle místopředsedy soudu řešila i další kritéria, nejen bydliště. Jaká to byla, však Jan Špalek nesdělil.

„Jsem přesvědčen, že bylo provedeno spravedlivé řízení,“ uvedl místopředseda soudu Špalek s přípodotkem, že nemůže zasahovat do rozhodovací činnosti konkrétního soudce.

Žádné prověrce ze strany státních orgánů se nebrání. „Pokud bude provedena v rámci zákonných parametrů,“ dodal místopředseda plzeňského soudu.

Případ STAN a operace Dozimetr

Foto: Seznam Zprávy, ČTK

Tváře kauzy: Michal Redl, Pavel Kos, Petr Hlubuček.

Ve středu 15. června ráno spustili detektivové z NCOZ rozsáhlou akci. Na desítkách míst v Praze i ve Středočeském kraji zatýkali podezřelé, prohledávali jejich kanceláře a důkazy hledali i v soukromí. Akce Dozimetr, jak ji popsali policisté v dokumentech, rozkryla skupinu politiků, manažerů a lobbistů, kteří ovlivňovali veřejné zakázky i chod veřejných firem – především pražského dopravního podniku. Vyšetřování otřáslo i politickou scénou, padl kvůli němu ministr školství a na hraně se ocitlo vládní hnutí Starostové a nezávislí.

Reklama

Doporučované