Článek
Neustále klesající udržitelnost českého důchodového systému nutí politiky i ekonomické odborníky ke změně v nastavení systému tak, aby postupně snižovali jeho rostoucí deficit.
Zatím se shodují na tom, že by se do budoucna měl zvýšit věk odchodu do penze a naopak snížit výše důchodu vůči průměrné mzdě.
Hledání konsenzu bude podle reakcí zástupců jednotlivých politických stran složité.
„Je to jako rovnice, která – ať ji řešíte, jak řešíte – vždycky bude mít politické náklady,“ říká poslanec Miloš Nový, ekonomický expert a člen důchodové komise za TOP 09. A dodává, že zatím není nic rozhodnuto, výsledky jednání by měli politici představit až v první polovině příštího roku.
K nějakému zásahu však podle něj bude muset dojít, protože jím zmiňovaná rovnice má tři parametry, které postupně docházejí změn: počet aktivně přispívajících, počet důchodců a věk odchodu do důchodu.
První střípky z plánované důchodové reformy
Pozdější odchod do důchodu, ale i relativní snížení nově připsaných důchodů vzhledem k průměrné mzdě. Takové jsou první závěry jednání politiků a ekonomických expertů o budoucí důchodové reformě. Detailně ji ve svém článku rozebírá ekonomická redaktorka Markéta Bidrmanová.
„Když dám zjednodušený příklad, tak můžeme mít poměr 4 pracující na jednoho důchodce. Když tento poměr vlivem vyššího dožití a dalších okolností spadne na 2 ku 1, tak by pro udržení systému měl důchodce čistě matematicky buď dostávat poloviční penzi, a nebo by pracující musel platit dvakrát tolik. Ani jedno samozřejmě není dobré řešení,“ podotýká. Proto považuje za důležité zabývat se třetí proměnnou – věkem odchodu do důchodu.
S nadsázkou zmiňuje, že takzvaný průběžný důchodový systém vymyslel už německý kancléř Otto von Bismarck. „Tehdy dobu odchodu do důchodu stanovil na 70 let. Tehdy byla běžná doba dožití 55 let, tudíž byl systém dobře udržitelný.“
Poslanec ODS Jan Bauer připomíná, že podle stávajícího zákona se věk odchodu do důchodu postupně sjednotí pro muže i ženy na 65 let, a to už v roce 2030. „Diskutovat o věku je asi správné, dělají to všechny země. Takto předhazovat jakákoliv čísla, nepromyšleně, a bez kontextu celkových změn důchodového systému, mi přijde jako velmi nevhodné,“ myslí si.
Je to jako rovnice, kterou ať řešíte, jak řešíte, vždycky bude mít politické náklady.
Opozice bude proti
S nápadem pozdějšího odchodu do penze ale určitě nebude souhlasit opozice. Poslankyně hnutí SPD Lucie Šafránková, která má v hnutí na starost sociální oblast, návrh označuje za asociální. „Naopak, hranici 65 let bychom nejraději zakotvili i do Ústavy.“
Zároveň podporuje i dřívější odchod do penze u lidí, kteří vykonávali náročnou profesi, nebo kteří odpracovali 40 let.
Hnutí Tomia Okamury odmítá i snižování důchodů či zpomalování jejich růstu. „Navrhujeme, aby základní složka důchodu odpovídala aktuální minimální mzdě a až nad ní by byl důchod vyplácen zásluhově. Poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě se musí postupně zvyšovat,“ přibližuje Šafránková. Jak by pro takovýto systém sehnala dostatečné finanční krytí, už neuvedla.
Stínový ministr práce a odborník na sociální věci hnutí ANO – poslanec Aleš Juchelka – nechtěl návrh ani chválit, ani hanit, neboť o něm podle svých slov ví jen to, co si přečetl v médiích. „Nemám v ruce podklady, které mají odborné týmy, takže si nemohu návrhy propočítat. Proto se k tomu nemohu vyjádřit,“ vysvětluje.
Vadí mu, že koaliční strany nepozvaly do expertních týmů své opoziční kolegy. Na tak důležité věci by podle něj měly pracovat všechny strany zastoupené v Poslanecké sněmovně.
„Toto je diskuze politická, nikoliv opozičně-koaliční,“ upozorňuje. Má za to, že pro seniory, kteří by z návrhu mohli znervóznět, je nutné dodat i to, že jich se současné návrhy už týkat nebudou. „Týká se to až takzvaných Husákových dětí, tedy lidí narozených v 70. letech minulého století. Ti se s tím budou muset nějak popasovat, než se zase celý důchodový systém vyrovná.“
Anketa
Ruku v ruce se změnami důchodového systému by podle něj ale měla jít i podpora rodin ze strany státu. „Vše je propojené. Sedmdesáté ročníky nerodily tolik dětí, kolik by bylo potřeba na obnovu generace,“ říká. Takováto obnova by se podle něj promítla i do posílení dalších oblastí, třeba průmyslu, což by opět mělo pozitivní vliv na sílu důchodového systému.
Širší shodu bude nutné hledat i podle pirátského experta Tomáše Martínka. „Neumím si představit, že by se nalezla politická shoda na prolomení hranice 65 let, kdy by senioři neměli nárok na alespoň část důchodu. Primární je podpořit seniory, kteří se dobrovolně rozhodnou pracovat i v důchodu a současně opravit nežádoucí zvýhodňování předčasných důchodů oproti řádným při vysokých valorizacích, na což mimo jiné upozorňuji již od první schůze poradního týmu k důchodové reformě.“
Neměla by podle něj vznikat křivda vůči odpovědným seniorům, kteří odcházejí v řádném termínu nebo dokonce přesluhují. „Ti logicky musí být odměněni, a tedy mít vyšší důchod než vrstevníci v předčasném důchodu,“ uzavírá.
