Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pravomoc zvolit kandidáty do rad České televize a Českého rozhlasu rozdělená mezi Poslaneckou sněmovnu a Senát, ale také ztížení odvolání rad veřejnoprávních médií a zpřísnění podmínek pro navrhující organizace.
Ministerstvo kultury tento týden předloží poslancům v prvním čtení ke schválení novelu zákonů o České televizi a Českém rozhlasu. Poslanecká sněmovna ji projedná ve čtvrtek na mimořádné schůzi.
O novelu zákonů o veřejnoprávních médií se politici snaží už delší dobu. Část politického spektra po změně volá z důvodu, aby se z veřejnoprávních médií nemohla do budoucna skrze jejich rady stát média ovládaná státem. „Chceme pojistku proti tomu, aby se tu nestalo to, co třeba v Polsku nebo Maďarsku,“ vysvětluje poslanec a mediální odborník Jan Lacina (STAN). Naráží na fakt, kdy se v obou zemích z médií veřejnoprávních stala de facto média vládní.
Obsáhlou úpravu už dříve připravil senátor David Smoljak (STAN). Pracovní skupina se nakonec shodla na tom, že vlastní novelu předloží ministerstvo kultury. Resort ji připravoval od začátku roku a tisk, který nyní projednají poslanci, je určitým kompromisem, do kterého promluvila i legislativní rada vlády, jež udělala některé úpravy.
Nový vliv Senátu
Nejdůležitější změnou v zákonech bude změna způsobu volby radních do obou veřejnoprávních rad. Doposud byla volba členů rady čistě v gesci Poslanecké sněmovny. Do jejich složení se proto plně promítal vkus politických stran, které byly zrovna u kormidla v Poslanecké sněmovně.
To se má nově změnit a u složení obou rad bude opět fungovat Senát jako pojistka. U rady České televize se počet radních navýší z 15 na 18. Z nich 12 do budoucna bude zvolených poslanci a šest senátory.
„V běžném období si bude Sněmovna každé dva roky volit čtyři členy a Senát dva. Za celé volební období tedy dokáže Sněmovna vyměnit jen 8 členů z 18 a tedy nedokáže Českou televizi přes Radu ovládnout,“ vysvětluje systém poslanec Lacina (STAN), který je i zpravodajem tisku.
V zákoně by měla v následujících dvou letech platit přechodná opatření, kdy poté, co zákon podepíše prezident, si Senát zvolí tři vlastní členy, aby se počet členů Rady navýšil. V polovině příštího roku doběhne řádný mandát třem současným členům Rady ČT a jejich nástupce si opět zvolí senátoři. Poté se už pojede podle řádného harmonogramu výše popsaného poslancem Lacinou.
Obdobný systém bude i u Rady Českého rozhlasu, kdy bude Sněmovna volit členů šest a Senát členy tři. Jednotliví členové obou rad budou ze výkon své funkce odpovědní té komoře, která je do rady zvolila.
Neschválení výroční zprávy nebude stačit
Změnou projde i odvolávání členů Rady ČT. Nově nebude už možné odvolat celou radu dvojím neschválením výroční zprávy.
Úpravou projde i odstavec řešící jmenování a odvolání generálního ředitele veřejnoprávního média. Nyní bylo u ČT k tomuto rozhodnutí potřeba 10 hlasů členů. Nově je navrženo zrušit zvláštní kvalifikovanou většinu a podřídit tato rozhodnutí prosté kvalifikované většině, tedy nadpoloviční většině hlasů všech členů rady.
Nová pravidla ministerstvo navrhuje také pro organizace, které kandidáty do rad navrhují. „Dochází tam ke zpřísnění, kdy daná organizace musí existovat alespoň 10 let. Je to z důvodu, aby nebyly účelově zakládané spolky nebo organizace jenom za účelem nominace kandidáta do rady,“ popisuje zpravodaj tisku. „Takové subjekty nemají žádnou nebo velmi krátkou historii a jejich význam v rámci příslušných společenských zájmů je tak nulový,“ stojí v odůvodnění novely.
Nynější novela je podle něj zatím jen prvním krokem ve snaze upravit fungování veřejnoprávních médií. Dalším krokem by pak měla být obsáhlejší novela, již rovněž bude zpracovávat ministerstvo, která by měla upravit i koncesionářské poplatky.
