Hlavní obsah

Schillerová o obstrukcích: Malá vyhraná bitva, rozhodně ne válka

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová.

Reklama

Dva dny a jednu noc jen s krátkými přestávkami jednala Poslanecká sněmovna. Opozici se nakonec obstrukcemi podařilo dosáhnout svého a sporné body odsunout. „Musí se s námi bavit,“ říká předsedkyně nejsilnějšího opozičního klubu.

Článek

Vládní koalice svolala schůzi, na které chtěla při jedněch obstrukcích prohlasovat všechny problematické zákony, které se nezamlouvají opozici. Počítala i s jednáním na několik dnů a nocí v kuse. Poslanci však nakonec využili spacáky v kancelářích jen jednu noc.

„Beru to jako malou vyhranou bitvu,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy předsedkyně nejsilnějšího opozičního klubu Alena Schillerová (ANO). Upozorňuje, ze koalice s opozicí bude muset začít mluvit, pokud se chce někam posunout.

Slibovali jste mohutné obstrukce. Nakonec jste ale po jedné noci došli k dohodě. Vnímáte to jako své částečné vítězství?

Já tyto věci nerada přeceňuji ani si nerada vyskakuji. Beru to jako dílčí úspěch. Malou vyhranou bitvu, rozhodně ne válku.

Zrušení EET, zavedení korespondenční volby či zákon o střetu zájmů se podařilo odsunout na jindy. Až na ně přijde čas, pohrozíte opět obstrukcemi?

Já nikdy dopředu nehrozím. Myslím, že i vládní koalice dospěla k názoru, že pokud se chtějí někam posunout, musí se s námi bavit. My jsme nejsilnější opoziční klub, máme 72 poslanců. Nechci ale, aby to znělo jako nějaké vyhrožování, to nemám ráda.

I přesto jste trochu pohrozila. A to když si koalice navrhla jednání přes noc. Upozornila jste, že můžete kontaktovat inspektorát práce…

Já jsem zvažovala, jak postupovat. Mám napsaný i dopis panu kancléři, ale rozhodla jsem se, že zvolím jinou cestu. Chci nejprve otevřít na grémiu, že by se mělo dohlédnout na to, aby byl dodržován zákoník práce, hygiena práce. Uvidím, jak na to pan kancléř zareaguje.

Pak případně, pokud bych měla pocit, že to nikam nevede nebo jsem na to nedostala odpověď, bych se na něj obrátila písemně. A pak je tu odborová organizace. Když mi o ní řekli kolegové, tak jsem se divila, jak to, že ji tady neslyším bušit? Informovat inspektorát práce je až nejzazší možnost.

Měla jste od zaměstnanců nějaké ohlasy na to, že jste se jich zastala? V minulosti se jim spíš jen tleskalo…

Docela ano. Samozřejmě, ozvali se politici, připadalo mi to hloupé, s výzvami však nemusíte tady dlouho mluvit a oni mohou jít domů. My jsme pro jednání přes noc ale nehlasovali. V minulosti, když jsme byli ve vládě, jsme to – až na dvě výjimky – nikdy neudělali, protože nám to nepřipadalo zdravé a slušné vůči zaměstnancům.

Ono to není moc zdravé ani vůči některým poslancům, zejména těm, kteří jsou v důchodovém věku.

Samozřejmě že se může něco stát i někomu z poslanců. Mají určitý věk, někdo tady může zkolabovat, cokoliv. Kdo pak za to ponese odpovědnost?

Situaci mezi koalicí a opozicí vnímám trochu jako zákopovou válku. Zdá se vám, že po středečním kompromisu se mezi vámi už začaly lámat ledy?

V zásadních věcech, které se týkaly třeba podpory Ukrajiny, jsme vládu podpořili. Dokonce jsme aktivně hlasovali pro. Pak jsou tu ale věci, které nám vadí.

Vadí nám, že se zdravotním pojišťovnám bere 14 miliard, když skončily zdravotní pojišťovny v deficitu. My se bojíme toho, aby si lidé jednou nemuseli připlácet za zdravotní pojištění. Bojíme se, aby každý dosáhl na bezplatnou zdravotní péči. Řekli jsme, že chceme, abychom mohli diskutovat s vládní koalicí nějaký valorizační mechanismus, který bude zárukou toho, že platba se nebude snižovat, ale v následujících letech zvyšovat. Ceny za léky rostou, vidíte, jaká je inflace.

Blíží se české předsednictví v EU. Všichni víme, co se stalo při tom minulém (pád vlády Mirka Topolánka, pozn. red.). Budete mít také chuť vystrčit růžky a předvést při nějakém jednání pořádné obstrukce? Nebo chcete naopak víc spolupracovat?

Jsme připraveni spolupracovat kdykoliv na čemkoliv, včetně předsednictví. Opakovaně jsem vládní koalici nabízela podanou ruku. Říkala jsem, že máme obrovské zkušenosti ze dvou let covidu, kdy jsme se potýkali s věcmi, které nikdy nikdo neřešil. Říkala jsem: „Pojďte s námi jednat o valorizaci na pojištěnce, pojďte s námi jednat o dobrovolném EET.“ Dokud jsme nepřistoupili k obstrukcím, nikdo se s námi nebavil. Přistupovali k tomu „máme 108 hlasů a prohlasujeme si to“. A vidíte, neprohlasují. Byla to snaha ukázat, že s námi prostě musí mluvit a že politika není jen síla a ukazování svalů, ale především diplomacie a schopnost vyjednávat.

A k tomu, co se stalo při minulém předsednictví: nemyslím si, že by bylo dobře shazovat vládu. Je tady velká krize, ekonomická, energetická, s pohonnými hmotami, uprchlická krize, obrovská inflace. V této době se země nemá naprosto nezodpovědně destabilizovat, aby tady byla ještě krize politická.

A ještě na nás budou upřeny zraky celé Evropy…

Přesně tak. Žádný takový plán nemáme, nebylo by to dobře. Musíme mít vždy na paměti zájem České republiky a občanů. Nechceme oplácet stejnou mincí. My jsme byli v těžkých problémech – zdravotní krize, ekonomická – a opozice se snažila asi dvakrát vyvolat nedůvěru vládě. Myslím, že to je špatně. Myslím, že vždy máte povýšit zájmy ČR nad své politické zájmy. Ale já věřím, že z této schůze vyjde nějaké poučení, aby se komunikace mezi námi znormalizovala.

Reklama

Doporučované