Senátoři chtějí do Ústavy právo na hotovost. Nikdo ji však zrušit nechce

Návrh na změnu Listiny základních práv a svobod přinesla senátorka Jitka Chalánková (nez. v klubu ODS a TOP 09).

„Člověk má právo rozhodnout se sám ze své vůle, že chce platit v hotovosti. Je to jeho právo volby. Proto se bavíme o Listině základních práv a svobod,“ říká politička, podle níž by spolu s hotovostí mohla zmizet i možnost kontroly svého soukromí.

Spolu s místopředsedou Poslanecké sněmovny Janem Skopečkem (ODS) proto na středeční dopoledne svolala seminář, na kterém se chtěli spolu s odborníky dobrat další argumentů či protiargumentů proti ústavnímu zakotvení tohoto práva.

Podle člena Bankovní rady ČNB Oldřicha Dědka je přijímání hotovosti v Česku částečně legislativně zakotveno už nyní - v zákoně o oběhu bankovek a mincí. V něm je výslovně uvedeno, že „každý je povinen přijmout tuzemské bankovky a mince bez omezení, ledaže je oprávněn jejich příjem odmítnout“. Mezi výjimky patří jen neplatné bankovky či mince nebo případ, že se jedná o více než 50 mincí v jedné platbě.

„Porušení však v České republice není klasifikováno jako přestupek. Nemůžeme ho proto sankcionovat,“ uvedl. Čas od času prý rada dostane podnět od veřejnosti, že některý podnik nebo instituce odmítá brát hotovost. „Projednáme stížnost a skončí to tak, že subjekt vyzveme, aby zanechal této činnosti, ale dosáhnout správního řízení zakončeného sankcí nejde,“ popsal bezzubost současného zákona.

Na ukvapené přijímání ústavní změny upozornil náměstek ministra financí Jiří Georgiev, podle nějž by se ústavní zákony neměly měnit ve spěchu a z důvodu nějaké potřeby. „Změny Ústavy by měly být plodem dlouhodobé reflexe, ne rozhodně ukvapené,“ upozornil.

Většina odborníků se shodla na tom, že úplné opuštění hotovosti by bylo pro Česko mnohdy kontraproduktivní. A to nejen z hlediska sociálního vyloučení pro lidi, kteří nemají bankovní účet nebo nějaké mobilní zařízení, přes které by mohli svoje platby spravovat, ale třeba i z důvodu ochrany peněz střadatelů při záporných úrocích.

„V takové chvíli bychom přicházeli o své úspory, aniž bychom z toho systému mohli vystoupit,“ vysvětlil Skopeček, který je podporovatelem zachování hotovosti i z důvodu zachování soukromí a anonymity.

Kromě zástupců ministerstva a ČNB se semináře zúčastnili i odborníci ze soukromého sektoru, a i oni vesměs možný úplný odklon od hotovosti hodnotili kriticky.

„Bezhotovostní společnost nepřináší rozhodně jen výhody, ale má i rizika,“ upozornil analytik J&T banky Pavel Ryska. V případě odklonu od hotovosti by podle něj v zemi mohla začít takzvaná adopce cizích měn a ještě větší rozvoj kryptoměn. „Ještě více by se používaly různé poukázky a nebo by společnost jako náhradu hotovosti využívala fixní aktiva,“ řekl s tím, že úplné zrušení hotovosti by poškodilo nejen nízkopříjmové lidi, ale třeba i charity, které své aktivity částečně financují z různých sbírek.

Novopečená senátorka a právnička Daniela Kovářová upozornila, že v Česku v současné době už existují zásahy do takzvané smluvní volnosti, podle níž si každý může svobodně rozhodnout, s kým chce uzavřít smlouvu. K tomu prý dochází u většiny lidí, kteří jsou někde zaměstnaní.

„Funguje u nás systém, že jste-li zaměstnanec, dostáváte výplatu na účet. I přesto, že mít účet není povinnost, jinam výplatu nedostanete,“ upozornila.

Pro zachování hotovosti se vyslovila i z důvodu posilování finanční gramotnosti u dětí. „Děti se učí počítat a učí se finanční gramotnosti právě na hotovosti. Pokud hotovost nebude, nebudou to umět. Děti do 12 let nemají abstraktní myšlení a neexistuje možnost jak se to přes virtuální kredity naučit,“ vysvětlila svůj postoj.

Senátní novela zákona je momentálně před projednáním ve výborech. Poté by se mohla dostat na plénum Senátu a po jejím případném schválení by teprve putovala do Poslanecké sněmovny.