Hlavní obsah

Stát podal nabídku na zpětný odkup části pozemku k Pravčické bráně

Foto: Mirek Srb, Shutterstock.com

Zámeček Sokolí hnízdo vedle Pravčické brány.

Reklama

Ministryně Hubáčková hledá cestu, jak získat přístup ke skalnímu unikátu v Českém Švýcarsku. Jak totiž připomněla nedávná přírodní katastrofa, pozemek patří soukromé firmě, která jej koupila v roce 1999 od Lesů České republiky.

Článek

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) chce, aby stát v Národním parku České Švýcarsko zpětně vykoupil část pozemku s přístupem k Pravčické bráně.

Pro Seznam Zprávy uvedla, že v této věci už oslovila majitele firmy Paal, kterému nyní parcela patří.

Přes soukromý pozemek, jak se znovu připomnělo v souvislosti s nedávným rozsáhlým požárem v národním parku, vede k ikonickému skalnímu masivu a jednomu z přírodních unikátů České republiky přístup. Soukromý vlastník za průchod vybírá poplatek (95 Kč za dospělého, 30 za děti a studenty), avšak národní park nemá z příjmů ani korunu.

„Soukromému vlastníkovi, kterému pozemky patří, jsem nabídla odkup části pozemků tak, aby byl přístup k Pravčické bráně možný přes území národního parku. S mým návrhem majitel pozemků zatím nesouhlasí, ale v úsilí odkoupit pozemky pro národní park budu pokračovat a s majitelem budu jednat dál,“ uvedla pro Seznam Zprávy Hubáčková.

Redakce oslovila i podnikatele Alexeje Krenkeho, který firmu Paal ovládá, zda je ochoten o odprodeji jednat. Na opakované telefonáty ani SMS zprávu ale nijak nereagoval.

Foto: Seznam Zprávy

Zámeček Sokolí hnízdo s okolním pozemkem, jak je nyní zakreslen v katastru nemovitostí. To vše je dnes v majetku Paal.

86 tisíc za strategický pozemek

Firma Paal už téměř čtvrtstoletí u Pravčické brány vlastní výletní zámeček s restaurací Sokolí hnízdo. Získala jej na konci 90. let od jiného privátního subjektu. V době socialismu zámeček z 19. století patřil podniku Restaurace a jídelny, po pádu režimu byl zařazen do malé privatizace.

Důležitý moment nastal v roce 1999. Tehdy si totiž Krenkeho firma Paal k získanému objektu přikoupila od státních Lesů České republiky ještě sousední pozemek s výměrou 1234 m². Firma za něj tehdy zaplatila 86 tisíc korun.

Kupní smlouvu z té doby získaly Seznam Zprávy od Lesů ČR na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Jak ze smlouvy vyplývá, státní lesní firma fakticky Krenkeho firmě odprodala pět dílů z původní velké lesní parcely oddělených na základě geometrického plánu.

Těchto pět „reziduí“ bylo posléze připojeno k menšímu stavebnímu pozemku s č. 90, jenž Krenkeho firmě už patřil. Dnes má sloučený pozemek stavebního charakteru výměru 1881 m².

Podnikatel Krenke už předminulý týden ve svém vyjádření pro Seznam Zprávy prohlásil, že nákup pozemku za 86 tisíc korun byl transparentní. Majitel uvedl, že už navíc investoval například do nákladné rekonstrukce toalet.

„To jsou pozemky, kde byly suché záchody a přístupy k nim. Jsou to pozemky pod stavbou, která byla v našem vlastnictví. Není to tak, že bychom koupili pozemek, kde se vybírá vstupné. Suché záchody jsme s obrovskými náklady rekonstruovali. Cena byla stanovená Lesy ČR, o ní jsme vůbec nejednali. Předpokládáme, že to byla adekvátní cena,“ uvedl Krenke ve vyjádření pro Seznam Zprávy.

V Česku usazený podnikatel ruského původu v médiích také uvedl, že poplatky se u Pravčické brány vybíraly „vždycky“, už od dob, kdy bylo Sokolí hnízdo postaveno.

Kupní smlouvu o prodeji strategických pozemků podepsal za Lesy České republiky tehdejší generální ředitel Jiří Oliva (v letech 2010 až 2013 byl poslancem za TOP 09). I on dnes připomíná, že cena za pozemek byla určena na základě znaleckého posudku.

„On (majitel firmy Paal) už předtím koupil hotel a ta parcela je jediná přístupová plocha ke stavbě. Není to lesní pozemek, je to takové nádvoří. Veškeré ostatní lesní pozemky jsme převedli národnímu parku a toto tam nějakým omylem zůstalo viset a pro nás to byl odhozený pozemek minimální plochy, nevyužitelný. Firmě se prodal za znalecký posudek,“ vzpomíná Oliva.

Lesy České republiky Seznam Zprávám potvrdily, že se tak prodej před 23 lety uskutečnil. „Kupní smlouva byla uzavřena se společností Paal 3. 9. 1999. Jejím předmětem byl prodej částí pozemku v Hřensku označených jako ostatní plocha o výměře 1234 m² . Kupní cena činila 86 380 Kč a podkladem pro její stanovení byl znalecký posudek,“ napsala ve vyjádření mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Předčasné úvahy o alternativní cestě

Jednu z hlavních turistických atrakcí Českého Švýcarska, Pravčickou bránu, navštívilo loni podle oficiálních statistik 170 tisíc turistů. Kamenný symbol národního parku byl díky tomu podle agentury CzechTourism 35. nejnavštěvovanějším místem republiky.

Výběr poplatků u Pravčické brány soukromou firmou jako první veřejně napadl děčínský senátor Zbyňek Linhart (za STAN). Přidalo se k němu i několik poslanců, včetně opozičních. Vadí jim především to, že z vybraných peněz podle nich nijak neprofituje národní park.

„České Švýcarsko je jedno z nejhezčích míst, které v Česku máme. Měli bychom se zamyslet nad tím, jestli je v pořádku, že tam člověk vybírá takové peníze a nijak je do té oblasti nevrací,“ řekl Seznam Zprávám začátkem srpna například poslanec Jaroslav Bžoch (ANO).

Krenke ale tuto kritiku odmítá. Tvrdí, že do areálu i národního parku investují vybrané peníze neustále, jako příklad uvedl novou čističku odpadních vod nebo systém vsakování vody. „Ten dokonce možná ochránil Pravčickou bránu od požáru, jelikož za jejím obloukem vytvořil pás vlhké půdy, kam velký oheň už nešel,“ domnívá se.

Politici, včetně třeba bývalého ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), upozorňují i na možnost vybudovat k Pravčické bráně alternativní přístup. Národní park k celé záležitosti zadal už dříve i studii.

Tuto možnost náhradního přístupu nevylučuje ani nynější ministryně životního prostředí Anna Hubáčková, nicméně zatím to podle ní není na pořadu dne.

„Protože přístup k Pravčické bráně v současné době ještě není z bezpečnostních důvodů možný, je předčasné  hovořit o záměru nového přístupu,“ uvedla Hubáčková pro Seznam Zprávy.

Reklama

Doporučované