Hlavní obsah

Stát zvažuje investici v Ománu. Na oplátku chce levný plyn na desítky let

Foto: Fly Of Swallow Studio, Shutterstock.com

Šéf ománské plynárenské společnosti Oman LNG jednal s českými náměstky o spolupráci.

Reklama

aktualizováno •

Seznam Zprávy zjistily, že náměstci Ministerstva průmyslu a obchodu vyjednávali s vedením plynárenského podniku v Ománu. Stát by mohl v sultanátu investovat miliardy korun do tamních nalezišť a potrubí.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vláda Petra Fialy (ODS) a manažeři tuzemských energetických společností pokračují v jednáních o tom, jak se vymanit ze závislosti na ruském plynu.

Seznam Zprávy zjistily, že se nedávno tři náměstci Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) zúčastnili jednání s vedením ománské energetické společnosti Oman LNG. Předmětem jednání bylo zjistit, jaké jsou možnosti dodávek zkapalněného plynu ze Sultanátu Omán.

„MPO zprostředkovalo jednání českých energetických firem ČEZ a Pražské plynárenské s obchodním ředitelem společnosti Oman LNG Mahmoudem Al Boushim. Ze strany ministerstva se jednání zúčastnila trojice náměstků. Obě strany budou v následujících týdnech a měsících prověřovat možnosti dodávek zkapalněného zemního plynu do České republiky. Jednání budou pokračovat na firemní úrovni,“ řekl Seznam Zprávám mluvčí resortu Vojtěch Srnka.

Jak už Seznam Zprávy popsaly, Česko stočilo pozornost i na další země na Blízkém východě. Finišují přípravy oboustranných dohod s Katarem a jednání o otevření ambasád, šéfka Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zase nedávno politicky umetala cestu ve Spojených arabských emirátech. Omán je další varianta.

Investice do budoucna

Kvůli válce na Ukrajině hrozí evropským státům masivní výpadek dodávek plynu z Ruska. Fialova vláda se tudíž zaměřila na Blízký východ, kde se nacházejí velká naleziště.

„Česká vláda se snaží najít řešení, které nahradí plyn z válečného Ruska. Proto je důležité jednat se všemi zeměmi, které plyn exportují. A Omán patří mezi ně,“ řekl Seznam Zprávám náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák (ODS).

Foto: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Seznam Zprávy

Dovoz ropy do ČR v roce 2021 (v tisících tun)

Je však zřejmé, že dodávky LNG z Kataru, Emirátů či Ománu jsou řešením zejména pro budoucnost, a nikoliv okamžitým projektem. Problém spočívá v tom, že nestačí jen vyjednat koupi suroviny, plyn se k nám musí i nějak dopravit – což například kvůli chybějícímu dostatečnému propojení českých a polských plynovodů je komplikace na několik příštích let.

„Realisticky je jasné, že plyn z Ománu nebude zítra. Což ostatně platí pro všechny země Zálivu. Musíme vyřešit omezenou kapacitu dodávek, velkou přepravní vzdálenost i terminál, který pomůže nasměrovat plyn do ČR. Ty omezené kapacity vyřešíme právě jednáním se zeměmi, které mohou alespoň nějaký plyn poskytnout. Tím si můžeme kapacitu v podstatě poskládat,“ doplňuje náměstek Kozák.

Princezna v Praze

V případě Ománu by to pro Českou republiku znamenalo mnohamiliardové investice do těžby plynu. Podle energetického experta Vladimíra Štěpána však takový krok stojí za úvahu. Jednání s Ománem by podle něho mohly usnadnit i vzájemné sympatie.

„V případě Ománu se můžeme opřít o dobré osobní vztahy na tamní královskou rodinu. Před nedávnem Česko navštívila ománská princezna. Už proběhly návštěvy tam i tady. Problém je klasický. V Ománu jsou jen vytipovaná ložiska, takže nejprve bude potřeba do nich zainvestovat. To znamená odkrýt je, aby se dalo těžit,“ řekl Seznam Zprávám šéf poradenské firmy ENAS Štěpán.

Z místa naleziště bude potřeba ještě vybudovat plynovod, kterým se plyn dopraví na pobřeží. „Tam chybí exportní terminál, což je finančně velice náročné. K tomu je třeba zařídit zkapalňovací terminál a lodě, které to dopraví do Evropy. Zatím to v Ománu mají na papíře a shánějí investora, který to zaplatí,“ popsal Štěpán situaci.

Zkapalněný plyn by lodě podle něho mohly dopravit do terminálu na severu Polska, kde by se LNG uvedl zpět do plynné podoby.

„Celý ten řetězec, o kterém se bavíme, bude stát v řádu miliard korun, časově se bavíme o horizontu zhruba deseti let. Naše investice by se splácela nízkou cenou plynu, kterou bychom si tím vyjednali. Třeba na dobu 20 let. Stálo by to za úvahu,“ dodal Štěpán s tím, že zapomínat nesmíme ani na chybějící plynovodní propojení Polska a Česka.

Propojení měl vyřešit česko-polský projekt Stork II, jenže za minulé vlády Andreje Babiše (ANO) z něj sešlo. Experti a bývalý premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) Babiše a spol. kritizovali, že strategické plynovodní propojení nechali usnout. Babiš a tehdejší ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) se hájili, že projekt nedopadl kvůli nezájmu Polska.

Aktualizace: V článku jsme opravili chybu v infografice, ve které byla původně v mapě nesprávně vyznačená Libye na místě Alžírska.

Reklama

Doporučované