Hlavní obsah

Sto kilometrů potrubí za čtyři roky? Fiala jede řešit dodávky plynu

Foto: Wikimedia Commons

Terminály na zkapalněný plyn se nacházejí i na lodích. Takto například Litva snížila svou závislost na ruském plynu. Řešení nyní hledá i Česká republika.

Reklama

27. 4. 5:00
aktualizováno • 27. 4. 9:55

Seznam Zprávy zjistily, že premiér Petr Fiala bude ve Varšavě jednat o možnostech snížení závislosti na ruském plynu. Ministerstvo průmyslu už vyjednává s Evropskou komisí o restartu projektu, který padl za Babišovy vlády.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Česká republika potřebuje snížit svou závislost na ruském plynu, která v současnosti dosahuje téměř sta procent, nejvíce v Evropské unii.

Vláda Petra Fialy se podle zjištění Seznam Zpráv nyní eminentně zabývá možnostmi dodávek plynu z Polska. Ve hře je výstavba či pronájem terminálu na zkapalněný plyn. Klíčové je ale vyřešit plynovod, díky kterému by vůbec bylo možné posílat plyn ze severu Polska do Česka v dostatečném množství.

Předseda vlády se kvůli tomu v pátek vypraví jednat do Varšavy. Spolu s ministrem průmyslu a obchodu chtějí lobbovat za projekt plynovodu Stork II, který nedotáhl předchozí kabinet Andreje Babiše. Výstavba zhruba 100kilometrového potrubí z Polska do Česka měla podle dřívějších propočtů trvat přibližně čtyři roky. Současná jednání o projektu jsou tedy strategická z pohledu budoucnosti, ale v nejbližší době závislost na ruském plynu nezmění.

„Naše vláda musí řešit řadu vážných problémů, které způsobil populismus a neschopnost vlády Andreje Babiše. K nim patří i úplné přehlížení energetické bezpečnosti ČR. Zajištění energetické bezpečnosti bude proto bezesporu jedním z témat mého jednání ve Varšavě,“ řekl Seznam Zprávám premiér Petr Fiala (ODS).

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) již o restartu výstavby česko-polského plynovodu Stork II probíhají jednání s Evropskou komisí. V roce 2019 přišel projekt o šanci na evropskou dotaci a upustilo se od něj. Síkela souhlasí s kritikou z řad expertů i expremiéra Bohuslava Sobotky (jehož vláda s Polskem Stork II předjednávala), podle nichž krach projektu způsobila nedostatečná politická podpora Babišovy vlády.

„To, že minulá vláda neudělala nic pro napojení české plynárenské sítě na polskou, dnes považuji z hlediska naší energetické bezpečnosti za chybu. My nyní v rámci snah snížit energetickou závislost na Rusku o obnovení projektu propojení české a polské plynárenské soustavy vyjednáváme s Evropskou komisí,“ řekl Seznam Zprávám ministr Síkela.

Premiér Fiala se ve Varšavě setká se svým protějškem Mateuszem Morawieckým. Jejich setkání bude sledované. „Návštěva je pro naše bilaterální vztahy naprosto zásadní. Potvrzuje význam naší – nejen dnešní – blízkosti,“ sdělil Seznam Zprávám český velvyslanec v Polsku Jakub Dürr.

Eministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) odmítá, že by krach projektu Stork II způsobila Babišova vláda. Klíčové podle něho bylo odmítnutí polské strany.

„Jedná se o projekt, který potopili Poláci. Česká vláda pomohla projekt prosadit, Evropská komise na základě společného úsilí Polska a ČR schválila zdroje z programu CEF (Nástroj pro propojení Evropy) a výstavba se mohla rozjet. Peníze byly připravené. Bohužel polská strana z toho cukla, LNG vycházelo i tak draze. Odložili to na 2024. Byla z toho pro Polsko ostuda,“ napsal Havlíček Seznam Zprávám.

Polsko za to vzalo

Řešením, jak umenšit závislost Evropy na ruském plynu, je dovoz zkapalněného plynu (LNG) – například z USA či regionu Blízkého východu. Terminály se nacházejí a budují v řadě států, mimo jiné na severu Polska.

Vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška zdůrazňuje právě potřebu získat podíl v terminálech na zkapalněný plyn.

„Vláda už v programovém prohlášení řekla, že ČR chce získat podíl na LNG terminálu v sousední zemi. Přičemž za sousední bereme nejen Německo a Polsko, ale i další blízké země v EU – Nizozemsko, Francii či Itálii,“ řekl Seznam Zprávám Bartuška.

Foto: INEA, Seznam Zprávy

Plány plynovodu Stork II.

Bartuška Polsko ocenil i za to, jaký význam náš severní soused klade na vybudování plynovodu zajišťujícího plyn z jiných než ruských nalezišť. „Polsko je hodno respektu, jak investovalo do infrastruktury. Nejde jen o LNG terminál, ale i výstavbu plynovodu Baltic Pipe, který povede plyn z norských ložisek v Severním moři přes Dánsko až do Polska,“ popsal vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost.

Se sázkou na polské terminály a potrubí souhlasí energetický expert Vladimír Štěpán. Oživení projektu Stork II považuje za realistické. „Určitě to má smysl. Pokud bychom se bavili o procesu diverzifikace za pomoci zkapalněného plynu, Stork II je projekt, který by takovému záměru pomohl,“ řekl Seznam Zprávám šéf poradenské firmy ENAS Štěpán.

Foto: baltic-pipe.eu

Mapa, kudy povede plynovod Baltic Pipe. Přerušovaně je vyznačeno již existující potrubí.

Co se týká terminálů se zkapalněným plynem, doporučuje oblast severního Polska ve Svinoústí. „Toto je možná varianta, kdy by nás na severu nechali Poláci postavit terminál. Polsko je lepší než Německo. S Poláky máme větší pravděpodobnost se domluvit na tom, že bychom si u nich postavili terminál, který by byl jen náš. Plyn se pak ze severu pustí dolů na jih k nám. Začíná to být opět životaschopný projekt,“ dodal expert Štěpán.

Akce LNG loď

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který se podílel na přípravě programového prohlášení vlády v oblasti energetiky, doporučuje vyjednávat o terminálech na zkapalněný plyn nejen s Polskem, ale i Německem.

Konkrétně pak zmínil možnost inspirace v USA či Litvě, tedy u států, které mimo jiné využívají plovoucích terminálů zakotvených v přístavech. Do těchto speciálních lodí se přečerpává zkapalněný plyn z připlouvajících tankerů, zde se následně skladuje či zplyňuje a dodává do plynovodních trubek.

„Existuje možnost přijímat LNG loděmi, které se dají pronajímat, třeba i společně. Nejvíce takových lodí je v USA, takto Litva diverzifikovala své zdroje. Když Litevci neměli čas stavět vlastní terminál, tak mají ve městě Klajpeda loď schopnou konvertovat plyn. Tady vidím příležitost domluvit se s Poláky,“ řekl Seznam Zprávám europoslanec Vondra.

V článku jsme doplnili vyjádření exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO).

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované