Hlavní obsah

Vláda zvažuje změnu DPH, chystá důchodovou reformu i snížení deficitu, řekl Fiala

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Premiér Petr Fiala (ODS)

Reklama

aktualizováno •

Vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) zvažuje změnu daně z přidané hodnoty (DPH), při uvažovaných úpravách se ale kabinet chce vyvarovat zásadních skoků. Uvedl, že ekonomičtí experti nyní propočítávají dopady případných změn.

Článek

Fiala si podle ČTK osobně myslí, že dvě sazby DPH by prostředí zpřehlednily, zjasnily a přinesly by větší stabilitu. Musíme se ale současně dívat, abychom někomu nezkomplikovali život, a na státní rozpočet, protože DPH je důležitý zdroj příjmů státního rozpočtu, ani to nemůžeme ohrozit, konstatoval premiér.

Potvrdil, že vláda chce letos přinést návrh důchodové reformy a pracovat na snížení rozpočtového deficitu v příštím roce.

Podle deníku Právo ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvažuje o tom, že místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent by měla být od příštího roku pouze jedna, ve výši 13 nebo 14 procent. Nová, jediná snížená sazba by měla existovat vedle základní sazby DPH ve výši 21 procent, která platí pro většinu zboží a služeb.

Při zvažování změny vláda podle Fialy také posoudí příklady některých zemí, které DPH na určité produkty dočasně snížily nebo zrušily, pak ale samy zjistily, že dopady na rozpočet jsou příliš vysoké.

„Chceme se vyvarovat nějakých skoků a chceme to opravdu důkladně propočítat. Musíme se bavit o tom, co by to přineslo, jak to bude vypadat, a musíme o tom vést taky důkladnou debatu v koalici. To, že ODS dlouhodobě chtěla zjednodušit sazby DPH, je pravda, ale musíme pro to mít většinu a musíme si být jisti dopady,“ uvedl premiér.

Vláda plánuje snížit deficit

Fiala také potvrdil plán vlády v příštím roce snížit strukturální deficit o 70 miliard korun, a to při použití katalogu Národní ekonomické rady vlády (NERV), který například navrhuje omezit dřívější penze, zpomalit valorizaci, zrušit výchovné, pokračovat od 30. let v posouvání důchodového věku podle prodlužování života či podpořit spoření. Týmy vládních expertů a politiků se nyní podle Fialy zabývají tím, které ty věci jsou možné a které jsou rozumné, přičemž ve hře jsou vedle návrhů NERV i další.

„Musíme opravdu vyvažovat na jedné straně někdy až striktní požadavek rozpočtových jestřábů, kteří říkají, za každou cenu prostě snižte významně ty deficity a nejlepší by byl hned vyrovnaný rozpočet, a na druhé straně je opozice, která by rozdala úplně všechno a dluh by byl jakýkoliv a je všechno jedno,“ popsal premiér.

Snížení deficitu je podle něj velká hodnota, protiinflační opatření a cesta, kterou vláda chce jít. Současně za velkou hodnotu označil sociální smír a udržení toho, že se lidé nedostanou do velkých existenčních problémů.

„Chceme hledat cesty, jak dosáhnout toho, aby stát byl štíhlejší, ale nebyl slabší, aby byl opravdu silný, efektivní, ale nevydával peníze tam, kde nemusí, a nespotřebovával je zbytečně na svůj chod,“ uvedl Fiala.

V případě důchodové reformy, kterou plánuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představit na podzim, chce premiér, aby vláda přišla s něčím, co bude stát schopen lidem garantovat na dlouho. Debatu je podle Fialy třeba vést odpovědně, proto se chce vyvarovat jednoduchých návrhů, jako je zvýšení věku pro odchod do důchodu samo o sobě.

„To je úvaha, o které se pojďme bavit. Ale co to bude znamenat? Jsme schopni tohle udělat ve všech profesích? Všichni cítíme, že asi ne, že jsou profese, kde ti lidé prostě nemohou pracovat vlastně déle atd. A to se tam všechno do té debaty musí zahrnout a pak ta debata začne mít smysl,“ popsal premiér. Počítá s debatou při přípravě návrhu, projednáním v koalici a později i s opozicí.

Jurečka o úsporách v pořadu Ptám se já:

Podle Jurečky se ale v sociální oblasti dá v současné době šetřit jen těžko, řada změn by podle něj měla přijít až s důchodovou reformou a stát by se měl aktuálně soustředit spíše na příjmovou stránku rozpočtu. Pomoci by mělo například zvýšení některých daní nebo dokonce forma vracení státní pomoci podniky, které už překonaly krizovou dobu.

Koho zatím vláda v krizi nechává, jsou podle všechno někteří občané, kteří dlouhé týdny čekají na vyplacení dávek úřady práce. Ty v některých regionech nápor žadatelů nestíhají odbavovat.

„Snažíme se ty zranitelné skupiny obyvatel podporovat, opakovaně jsme zvýšili životní a existenční minimum. Úspory vidím v tom, že se podíváme na lidi, kteří jsou opakovaně a velmi často čerpateli podpory v nezaměstnanosti, budu hledat cesty, jak mít přísnější, adresnější, ale motivující sociální systém,“ řekl Jurečka pro Seznam Zprávy.

V úvahu hodlá Fiala vzít výsledky práce expertních rad z minulých let i rizika, která by přineslo prosazení návrhu bez širší podpory opozice. „Nezačínáme z nuly. Vždyť ty debaty se tady vedou řadu let. Byla tu i komise, jsou tu další. Pracuje se na tom. Tak teď je potřeba dát tomu nějaký řád, dostat to do nějakých výsledků a o těch se začít seriózně bavit a dospět k nějakému řešení,“ shrnul.

Aktualizace: Doplnili jsme vyjádření Mariana Jurečky.

Reklama

Doporučované