Záhadná směna lesních pozemků dráždí novou vládu. Padaly hlavy kvůli ní?

Když těsně před Štědrým dnem prozatímní ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) odvolal generálního ředitele Lesů ČR Josefa Vojáčka, uváděl jako hlavní důvod Vojáčkovo údajné manažerské pochybení a neefektivní reorganizaci státního podniku.

Už v té době se ale v politických kuloárech hovořilo o tom, že klíčový důvod, proč ministr, který je v resortu jen na záskok, až nepochopitelně kvaltuje, souvisí spíše s právě dokončovanou směnou pozemků mezi Lesy ČR a Vojenskými lesy a statky.

V posledních dnech starého roku, kdy byla tato sporná směna v „hodině dvanácté“ pozastavena a ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) navíc odvolán i generální ředitel Vojenských lesů a statků Petr Král, se předvánoční spekulace v zásadě potvrdily.

Vánoční zásah v lesích lze vnímat i jako první výraznou personální čistku v podání nového kabinetu Petra Fialy.

Směna práva hospodaření na lesních pozemcích, o kterých je řeč, měla vypadat tak, že Lesy ČR získají přes 32 tisíc hektarů státních lesů, na nichž doposud hospodařily Vojenské lesy a statky. Mělo jít především o poměrně rozsáhlé pozemky v bývalém vojenském újezdu Ralsko, poblíž Národního parku České Švýcarsko, a také o něco menší v někdejším vojenském prostoru Mladá u Milovic.

Vojáci měli zase recipročně převzít od civilních Lesů ČR do správy 41 tisíc hektarů. A to hlavně v oblastech, kde armádní výcvik stále probíhá. Především jde o újezdy Boletice u Českého Krumlova a Hradiště u Karlových Varů, ale také o Březinu u Vyškova.

Všechny změny, které v červnu vzala na vědomí Babišova vláda, jsou již zapsány i v katastru nemovitostí. K 1. lednu 2022 měl být celý proces definitivně dokončen, i s převodem všech zaměstnanců a dalšího majetku.

Jurečka s Černochovou v samém závěru roku oznámili, že transakci v nastíněné podobě zastavují. Většina pozemků se má vrátit zpět, převedeno bude, jak uvádí Jurečka, jen asi 20 % z původně plánované rozlohy.

Vicepremiér Jurečka pozastavení procesu odůvodňuje tím, že údajně šlo jen „účelovou směnu“, která podle něj i u odborné veřejnosti vyvolává „velké otazníky“.

Ministryně a poslankyně Černochová, která kvůli směně dříve z opozičních lavic několikrát interpelovala bývalého premiéra Babiše, zase kritizuje, že převod práva hospodaření mezi oběma státními podniky „byl proveden bez jakékoli hlubší analýzy, nedošlo k nacenění pozemků, infrastruktury atd.“.

Bývalá Babišova vláda přitom výměnu pozemků obhajovala tím, že se tak prý zefektivní hospodaření v lesích a vytvoří lepší podmínky pro zvládnutí kůrovcové kalamity.

„Lesy České republiky a Vojenské lesy a statky ČR totiž díky výměně sjednotí své dosud roztříštěné pozemky, takže na nich budou moci efektivněji hospodařit a účinněji zasahovat proti kůrovci,“ uvedl v červnu tehdejší ministr zemědělství Miroslav Toman (v Babišově vládě za ČSSD). Změnu obhajoval i exministr obrany Lubomír Metnar (ANO).

Celý plán ale od samého počátku narážel na poměrně tvrdou kritiku v lesnických kruzích. Redakce Seznam Zpráv a Televize Seznam během posledních týdnů a měsíců zachytily názory celé řady expertů z lesnické branže, podle nichž je boj s kůrovcem jen zástupným důvodem celé akce. Už proto, že kůrovec je nyní na ústupu.

Oponenti mluví spíše o zájmech některých podnikatelů z oblasti dřevozpracujícího průmyslu s vazbami do vysoké politiky, také nájemců honiteb a developerů, kterým by nové uspořádání státního majetku mělo údajně více vyhovovat. Poukazují třeba na to, že pod správou vojáků by nově měly být i některé lesy, kde armádní výcvik vůbec neprobíhá.

Avšak konkrétní důkazy ohledně účelovosti směny ve prospěch konkrétních osob nikdo z kritiků dosud nepředložil.

Podle nezávislého lesnického poradce Aleše Erbera by z dlouhodobého hlediska směna dávat smysl mohla, ale i on se pozastavuje nad průběhem celého procesu. Z jeho pohledu velmi netransparentního.

„Je zvláštní, že tato směna nebyla zmíněna v dlouhodobé koncepci Lesů ČR ani Vojenských lesů a statků. Byla připravena velmi rychle a v utajení,“ kritizuje Erber špatnou komunikaci obou podniků i směrem k odborné veřejnosti.

Bývalí ministři zemědělství a obrany i odvolaní ředitelé státních podniků k zastavení směny pozemků překvapivě mlčí, rozhodnutí nové vlády nekomentují a na otázky redaktorů nereagují.

Jediný, kdo z předchozí exekutivy nakonec k celé věci poskytl své vyjádření, byl bývalý premiér Babiš. I on ale od směny dává ruce pryč. „Neznám detaily té transakce. Bylo to rozhodnutí ministra Tomana, vláda to dostala jen na vědomí pro informaci,“ uvedl stroze v SMS expremiér Andrej Babiš.

Není stále jasné, kdo s nápadem na rozsáhlou výměnu pozemků přišel jako první. „Mohu vás ale ubezpečit, že ta směna nevzešla z hlav ředitelů těch dvou státních podniků,“ uvedl pro Seznam Zprávy jeden z manažerů Vojenských lesů a statků, který v této věci nechtěl být jmenován.

Také vicepremiér Marian Jurečka, který byl pověřen výkonem funkce ministra zemědělství do doby, než se z covidu-19 vyléčí jeho stranický kolega Zdeněk Nekula, prý nechápe, proč byla směna pojata takto „velkoryse“.

„Nejsem schopen vysvětlit, co byl ten přesný důvod. Mě mohou zarážet věci, proč se například v rámci té směny stalo to, že některé pozemky rozprostřené po různých částech České republiky, které vůbec nesouvisí s vojenskými újezdy, byly z Lesů ČR směněny na Vojenské lesy a statky. Mohu si jen domýšlet, že následně je z Vojenských lesů o něco snazší tyto pozemky převést na další privátní subjekty,“ uvedl Jurečka v rozhovoru pro Televizi Seznam.

Dodal ale také, že jde o jeho osobní domněnku. „Nejsem schopen to prokázat, ale standardně se tyto věci nedějí. Nedějí se v takovém rozsahu a nedějí se za takových podmínek, jak se to stalo v tomto případě,“ uvedl Jurečka.

Vicepremiér Marian Jurečka se s ministryní obrany Janou Černochovou už dohodl na tom, že společně učiní takové kroky, aby původní „směňovací“ smlouva byla o půl roku prodloužena. Během prvního pololetí 2022 by měla proběhnout revize plánu. Předmětem směny by tak nakonec měla být jen asi pětina pozemků z těch, které připravovala Babišova vláda.

„Abychom směňovali jen ty pozemky, které je nezbytně nutné směňovat, které dávají smysl a logiku, což byl ten původní návrh, který se týkal necelých 20 procent pozemků z celkové směny,“ uvádí k tomu Jurečka.