Hlavní obsah

Prezident Zeman je proti manželství pro všechny. Lidé ale mají jiný názor

Foto: Shutterstock

65 % Čechů si myslí, že by stejnopohlavním párům mělo být umožněno uzavírat manželství se všemi právy a povinnostmi.

Reklama

V Česku se opět otevřela debata o stejnopohlavním manželství, jež bude projednávat sněmovna. Prezident Zeman se vyslovil proti, většina Čechů však manželství pro všechny podporuje. Ani v jiných zemích ale není samozřejmostí.

Článek

Prezident Miloš Zeman minulý týden na tiskové konferenci novinářům oznámil, že by vetoval zákon, který by umožnil lidem stejného pohlaví uzavírat manželství. Reagoval tak na návrh změny občanského zákoníku, který obdržela Sněmovna. V zákoně o manželství byla podle návrhu zaměněna slova „muž a žena“ za „dva lidé“, čímž by umožnil manželství stejnopohlavním párům.

Prezident tak během měsíce LGBT, který každoročně připadá na červen, vyjádřil nesouhlas se zrovnoprávněním homosexuálů a dalších LGBT lidí. „Chtěl bych oznámit, že pokud takový zákon opravdu dostanu na stůl, budu ho vetovat,“ sdělil Zeman. Stejnopohlavním párům podle něj náleží všechny výhody v rámci registrovaného partnerství. „Ale rodina je svazek muže a ženy. Tečka,“ doplnil.

Většina Čechů však se Zemanem nesdílí názor. Nová data z června tohoto roku z průzkumu MindBridge Consulting ukazují, že většina Čechů manželství pro všechny podporuje. 65 procent lidí si myslí, že stejnopohlavním párům by mělo být umožněno uzavírat manželství se všemi právy a povinnostmi. Proti je 36 procent respondentů.

Zdeněk Sloboda, sociolog, který se LGBTQ+ právy dlouhodobě zabývá, pro Seznam Zprávy uvedl, že polarizované názory se mohou hodit populistickým politikům. „Na LGBT+ právech a tématech si příliš pozitivních politických bodů neuhrajete, ale naopak na nich můžete získat body, když jste proti. Tato témata jsou dlouhodobě spojována s úchylkami, nemocí a jinými patologickými jevy, zároveň LGBT+ lidé jsou spíše neviditelní a ti, co vidět jsou, jsou často nálepkování jako ukřičení aktivisti placení ‚ze Západu‘, na čemž se dá dobře stavět neokonzervativní rétorika rozpadu hodnot a populistická strachu a konspirace,“ vysvětluje Sloboda.

52 procent obyvatel Česka se domnívá, že stejnopohlavní páry by měly mít stejná práva a povinnosti jako manželé, svazek by se však měl jmenovat jinak. S rozdílným názvem svazku souhlasí i Zeman, podle něhož z jazykového hlediska slovo manželství implikuje pouze svazek muže a ženy. Proti odlišnému názvu, ale stejným právům jako v manželství, se vyjádřilo 48 procent dotázaných.

Prezidentovo vymezení vůči stejnopohlavním svazkům podle iniciativy Jsme fér, jež usiluje o úplné zrovnoprávnění LGBT lidí v Česku, poškodí především homosexuální rodiny s dětmi. „Slova odmítnutí prezidenta republiky, který při svém zvolení slíbil, že bude společnost hlavně spojovat a bude prezidentem všech, nás skutečně mrzí,“ řekl Seznam Zprávám tiskový mluvčí iniciativy Filip Milde.

„Prezident naší země svým občanům a občankám říká, kdo je nebo není rodina. Jeho výroky zraní hlavně tisíce gay a lesbických rodin s dětmi, které mají být právoplatnými občany a občankami naší země. Těmto rodinám a dalším desetitisícům gay a lesbickým párů bohužel schází možnost vstoupit do manželství. A to i přes to, že mají stejné povinnosti jako ostatní. Schází jim ale jistoty a právní ochrana, které přichází s manželstvím.“

S tím, že by stejnopohlavní páry měly mít možnost registrace, ale měly by mít jiná práva a povinnosti než lidé v manželství, rozhodně nesouhlasí 40 procent lidí, každý čtvrtý dotázaný spíše nesouhlasí. Naopak tuto možnost rozhodně schvaluje 11 % lidí, spíše souhlasí téměř čtvrtina. Podpora této varianty je tedy mezi lidmi nejnižší ze tří možností z průzkumu společnosti MindBridge Consulting. Zúčastnilo se ho .

Hlavní předkladatel změny zákona Josef Bernard (STAN) věří, že se stejnopohlavní manželství podaří někdy odhlasovat. „Manželství pro všechny bude schváleno. Otázkou je jen kdy,“ sdělil novinářům Bernard po předložení zákona. Jeho předlohu zákona podepsali i poslanci z ODS, ANO či TOP 09.

Kdo se vyzná, podporuje

Z průzkumu, jehož se zúčastnilo tisíc respondentů ve věku 18–70 let vyplývá, že zrovnoprávnění homosexuálů podporují více mladé Češky. „Podpora ‚plnohodnotného manželství pro homosexuály‘ je determinována statisticky významně věkem respondenta a pohlavím dotázaného. Mezi nejmladšími respondenty dosahuje podpora 83 %, s narůstajícím věkem pak podpora klesá, a to až na úroveň 51 % mezi nejstaršími dotázanými ve věku 61 let a více,“ říká analýza MindBridge Consulting.

Podle průzkumu stejnopohlavní manželství se všemi právy podporují výrazně více ženy než muži. S manželstvím pro všechny souhlasí 74 % žen, u mužů je to jen 54 %. Data také ukazují, že mezi mladými lidmi a ženami je podpora nejen vyšší, ale zároveň intenzivnější.

Zároveň zrovnoprávnění gayů a leseb více podporují lidé, kteří jsou lépe obeznámeni s fungováním registrovaného partnerství. „Zajímavé je, že proti uzavírání manželství mezi homosexuálními páry s plnými právy a povinnostmi byli statisticky významně častěji ti dotázaní, kteří uvedli, že nevědí, jaký je současný stav ohledně práv homosexuálních párů v registrovaném partnerství,“ uvádí zpráva k průzkumu.

Manželé stejného pohlaví by měli podle předlohy nového zákona stejná práva a povinnosti jako manželé opačného pohlaví. Jde například o vznik společného jmění, nárok na vdovský a vdovecký důchod, o práva a povinnosti k dětem, které vychovávají, a o přístup k náhradní rodinné péči. Nyní se práva a povinnosti mezi manželi a lidmi v registrovaném partnerství výrazně liší, jak můžete vidět v tabulce.

Heterosexuální páryHomosexuální páry
Symbolicky, pocitově
„Manželé“„Registrovaní partneři“
Manželství je základním kamenem rodinného práva.Registrované partnerství je administrativním úkonem.
Snoubenci se mohou vzít na téměř jakékoli matrice.Registrovaní partneři jen na 14 určených úřadech.
Dva svědci.Beze svědků.
Prohlášení činí před starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva.Pouze před matrikářem.
Manželstvím získávají manželé příbuzné, například švagry a švagrové, jejichž vztah zákon uznává.Tyto vztahy zákon neuznává.
Ve vztahu k dětem
Manžel může přiosvojit dítě druhého manžela (například z předchozího vztahu).Nelze.
Mohou společně osvojit dítě z ústavu.Nelze.
Mohou být společnými pěstouny.Nelze.
Podmínkou rozvodu je úprava vztahů k dětem.Není upraveno. Děti jsou v případě rozpadu vztahu v právním vakuu.
Po rozvodu mají automaticky nárok vídat se nadále s faktickým rodičem a jeho rodiči, tedy prarodiči.Není upraveno. Děti mohou ze dne na den ztratit kontakt s faktickým rodičem a se svými prarodiči z jeho strany.
Po rozvodu mají nárok na výživné i od faktického rodiče.Není upraveno. Faktický rodič nemusí přispívat na jejich výchovu. Děti se tak ocitají v ohrožení chudobou. Zákonný rodič je ze dne na den odkázán na jeden plat.
Děti mají nárok na sirotčí důchod po svém rodiči.Děti tento nárok nemají ve vztahu k faktickému rodiči.
Oba rodiče mohou vystupovat jako rodiče vůči školním zařízením, např. vyzvedávat dítě ze školy, chodit na třídní schůzky atd.Pouze zákonný rodič má automaticky na toto právo. Faktický rodič je odkázaný na benevolenci školy nebo na plné moci.
Oba rodiče mohou získat všechny informace o zdravotním stavu dítěte, být s ním v průběhu hospitalizace, podílet se na jeho léčbě.Pouze zákonný rodič má toto právo. Hrozí nebezpečí ohrožení zdraví dítěte, pokud bude v kritické situaci k dispozici pouze faktický rodič.
Dítě dědí po obou rodičích ze zákona a zároveň je nepominutelným dědicem.Nelze. Po faktickém rodiči děti ze zákona nedědí. I kdyby je faktický rodič uvedl v závěti, nebudou mít postavení nepominutelného dědice.
Prakticky
Pracovní volno 2 dny na svatbu.Není.
Automaticky vzniká společné jmění manželů. Jeho existence ulehčuje život manželů, kteří si nemusí ke všemu udělovat plnou moc. Také znamená, že na manžela může při dědění připadnout větší podíl než na registrovaného partnera.Nevzniká, partneři jsou jen podíloví spoluvlastníci. Není žádná úprava vypořádání majetku v případě rozpadu vztahu.
Při uzavření sňatku si snoubenci mohou určit, jaké společné příjmení budou používat.Nelze, je třeba žádat dodatečně po registraci.
Mají nárok na vdovský a vdovecký důchod.Nemají.
Zdroj: Iniciativa Jsme fér

„Celkově se LGBT+ lidé přiklánějí k tomu, že jejich postavení v České republice je spíše vyhovující, ale není bezproblémové,“ říká Filip Milde z iniciativy Jsme fér. „Stále se setkávají s předsudky, urážkami a výhružkami. Běžně čelí odlišnému chování okolí – lidé je na veřejnosti sledují, jednají s nimi méně zdvořile  –, názoru, že by neměli svou vztahovou orientaci dávat najevo veřejně, a předsudku, že je nepřirozené být LGBT člověk.“

Podle iniciativy Jsme fér v Česku více než třetina dotázaných LGBT lidí uvedla, že se někdy setkala s diskriminací, což je 3× více než u běžné populace. 91 procent však tyto nepříjemné události nikde nehlásilo, jelikož se domnívají, že se jedná o triviální incidenty, jejichž oznámení by stejně nic nezměnilo.

Šipkou v dolní části grafu překliknete na druhou část výzkumu.

Podle průzkumu společnosti NMS Market Research z roku 2021 by 27 procent Čechů takové útoky neposuzovalo jako zločiny z nenávisti. 55 procent lidí by naopak chtělo zpřísnit tresty za útoky z nenávisti na LGBT osoby. Proti zpřísnění trestů je 29 procent lidí, jak vyplývá z druhé části grafu.

Stejnopohlavní manželství ve světě

Přestože v České republice nemají stejnopohlavní páry stejná práva jako ty heterosexuální, Česko se stále řadí mezi 50 nejbezpečnějších zemí pro život pro LGBT komunitu. Index nebezpečí pro LGBTQ+ lidi porovnává 202 zemí z hlediska 10 faktorů, například uzákonění stejnopohlavního manželství, možností adopce dětí, práva na změnu pohlaví či ilegalitu stejnopohlavních párů.

Nejméně bezpečnou zemí pro LGBT lidi je podle žebříčku Brunej, malá země ležící na ostrově Borneo v jihovýchodní Asii. V roce 2019 tato země uzákonila jakékoliv homosexuální jednání jako nezákonné, které může být potrestané ukamenováním. Naopak nejbezpečnější je Kanada, kde mají LGBT lidé právo uzavírat sňatky, adoptovat děti a jsou chráněni proti diskriminaci.

Manželství pro všechny není ve světě vůbec samozřejmostí. Uzákoněno je pouze v 34 zemích, v Evropě se jedná o severské státy a západ kontinentu. Jako první se LGBT lidé mohli začít brát v Nizozemsku, a to před 21 lety. V dalších 15 zemích včetně Česka fungují registrovaná partnerství. Ve zbylých 143 státech je však jakýkoliv oficiální svazek mezi stejnopohlavními páry nelegální.

V 67 státech světa však není ani povoleno mít přítele či přítelkyni stejného pohlaví. Většinou za to lidem hrozí pokuty či několik let ve vězení. Tresty často bývají mírnější pro ženy než muže a blíže si je můžete prohlédnout v grafu kliknutím na konkrétní zemi. V sedmi zemích hrozí za homosexualitu dokonce trest smrti. Například v Saúdské Arábii mohou homosexuálové dostat 100 ran bičem, rok ve vyhnanství či trest smrti.

Často řešeným tématem spojeným s manželstvím pro všechny je i v Česku adopce dětí. V registrovaném partnerství není pro pár možné si dítě společně osvojit. Může je adoptovat jen jeden z páru, přestože se o něj oba starají stejně. Druhý je z hlediska práva vůči dítěti prakticky cizím člověkem.

To samozřejmě způsobuje problémy například při rozvodu, kdy děti mohou ze dne na den nedobrovolně ztratit kontakt s jedním z rodičů. Obtížné by pro druhého rodiče bylo i například zjistit zdravotní stav dítěte či jít na třídní schůzky.

Problém s právním vztahem k dětem potvrdila Seznam Zprávám Petra Kutálková, členka Genderové expertní komory ČR. „Pokud se rodina dostane do krizové či jinak zátěžové situace, jež může být způsobena kromě smrti rodiče i např. rozpadem vztahu, zákon automaticky nechrání možnost dítěte stýkat se se sociálním rodičem,“ říká Kutálková.

„Dítě též nemá nárok například na výživné. Ač lze mnohé situace, ve kterých stát děti z homoparentálních rodin nechrání stejně jako ty, které se narodily do vztahu muže a ženy, ošetřit, nejistota a obavy především u rodičů velmi malých dětí jsou veliké. A jak z praxe víme, bohužel i oprávněné. Rodiče ani při nejlepší vůli nemohou ve stávající legislativní situaci svým dětem poskytnout právní jistoty, které by jim zajistit chtěli,“ doplňuje.

Většina států ve světě (164 zemí) společnou adopci homosexuálních párů nepovoluje. Jen ve 35 zemích jsou společná adopce či osvojení dítěte partnera/ky povolené. Jedná se především o severní a západní země v Evropě, Kanadu a USA, ale i mnohé státy Jižní Ameriky, kupříkladu Brazílii, Kolumbii, Chile či Argentinu. Ve Slovinsku, San Marinu a Estonsku si partneři nemohou dítě adoptovat dohromady, dítě partnera si však mohou osvojit.

Podle Kutálková navíc výzkumy již dlouhé roky dokazují, že výchova stejnopohlavními rodiči nemá na děti negativní vliv. „Z výzkumů vědců a vědkyň a stanovisek odborných společností z celého světa víme s jistotou již minimálně 20 let, že sexuální orientace nemá na kvalitu rodičovských kompetencí žádný vliv. V České republice existují desítky odborných a vědeckých kapacit, které toto stanovisko rovněž podporují a snaží se vyvrátit nevědecká tvrzení, která homoparentální rodiny poškozují.“

Změna pohlaví? Jen se sterilizací

Boj o rovnocenná práva LGBT lidí se však netýkají pouze nyní časté diskuze o manželství pro všechny. O větší práva se zasazují i například transgender osoby, které si chtějí změnit pohlaví. V Česku není možná úřední změna pohlaví v zápisu matriky bez operace. Transsexuálové v takovém případě musí podstoupit sterilizaci, tedy úplné chirurgické odstranění pohlavních žláz, což nenávratně znemožní reprodukční funkce.

V Evropské unii má stejně nastavený systém i například Polsko a Slovensko. Transgender osoby mají ještě menší práva v Maďarsku, kde změna pohlaví je nelegální. Většina evropských států, kromě západu i kupříkladu Ukrajina, Bělorusko a Pobaltí, umožňuje změnu pohlaví bez nutnosti operace.

Nehledě na změnu pohlaví jsou mnohé země po světě pro trans lidi nebezpečné. Podle výzkumu Transrespect versus Transphobia bylo v roce 2021 zavražděno 375 transgender lidí, o 7 procent více než v roce 2020 (data se počítají vždy od října do září). 96 procent těchto případů tvořily trans ženy a více než polovina zabitých (58 %) pracovalo v sexuálním průmyslu. Průměrný věk zabitých lidí byl 30 let, nejmladšímu zavražděnému však bylo pouhých 13 let.

Celkově bylo nejvíce úmrtí v Brazílii, kde za měřené období zemřelo 1645 lidí. Vysoký počet vražd byl i v Mexiku, kde bylo zavražděno 593 trans lidí, a v USA (324 zabitých). Pokud se počet zavražděných přepočítá na počet obyvatel dané země, ocitá se na poslední příčce Honduras, ve kterém připadá 11,5 vražd transgender lidí na milion obyvatel, jak vyplývá z následujícího grafu.

Šipkou v dolní části grafu překliknete na druhou část výzkumu.

Reklama

Doporučované