Tisk přijímaček a maturit má obrovské zpoždění, varuje šéf Konica Minolta

Vztah mezi Cermatem a společností Konica Minolta nebyl jen běžnou smlouvou mezi zadavatelem a dodavatelem. Ostatně svědčí o tom i předmět hrdě vystavený ve vstupní hale Cermatu. Je to tiskárna právě od Konicy, která vytiskla první testový sešit generálky státní maturity v roce 2010. Tenhle vztah ale po dlouhých 12 letech končí. A ne zrovna v dobrém. Bývalý ministr školství Petr Gazdík (STAN) označil smlouvy za předražené.

Ředitel české pobočky Konica Minolty Pavel Čurda se nyní poprvé v rozhovoru pro Seznam Zprávy k celé situaci vyjadřuje a vysvětluje, proč se nemůže společnost do nové zakázky přihlásit. „Není vhodné, aby bylo jméno Konica Minolty jako globálního hráče s takovou zakázkou spojováno,“ říká k tomu.

Reálně totiž hrozí, že se letos testy jednotné přijímací zkoušky a maturit nestihnou bezpečně vyrobit. Cermat stále nevypsal zakázku na jejich dodavatele, přitom 5. ledna už se musí s tiskem začít.

Jaký je aktuálně smluvní vztah mezi Konicou a Cermatem?

Počkejte, podívám se, jaké máme datum. Dneska je 6. října, takže smluvní vztah nemáme s Cermatem aktuálně žádný. Pouze do konce roku pasivně dobíhá licence k tiskovému softwaru, ale bez jeho další technické podpory.

Dodnes je v Cermatu vystavena vaše tiskárna, která vytiskla první maturitní testy. Takže to asi nebyl úplně špatný vztah, i když tedy skončil slovy ministra školství Petra Gazdíka o předražené zakázce?

Na začátku to byla velká výzva nejen pro nás, ale i pro tehdejší lidi v Cermatu. Už z toho pohledu, jak náročně byla zakázka vypsaná. Každá vytištěná stránka musela být personifikovaná a v každý moment dohledatelná, aniž by ji spatřilo lidské oko obsluhujícího personálu. Řešení jsme vymýšleli 8 měsíců a 12 měsíců jsme ho fyzicky testovali v našich prostorech v Česku a Itálii. Šlo o unikátní projekt, který nikde jinde na světě takto nefungoval, takže jsme ho museli kompletně vyprojektovat, naprogramovat a zrealizovat.

Jak tedy hodnotíte vyjádření dnes už bývalého ministra, který zakázku označil za předraženou?

Pan ministr hlavně řekl, že zakázka na čtyři tiskárny byla nepřiměřeně předražená. My jsme ale nevymysleli a neprovozovali čtyři tiskárny. Šlo o celé tiskové, produkční a kompletační centrum, které netuším, zda pan ministr vůbec viděl. Zakázku jsme navíc vyhráli ve standardním otevřeném výběrovém řízení.

Náš speciálně naprogramovaný software věděl v každém okamžiku i kdykoliv zpětně, kdy a kde se která stránka pohybovala. S ním fungoval samotný tisk a automatizovaná balící a kompletační linka. V každém okamžiku jsme navíc neměli v Cermatu připravené čtyři tiskárny, ale minimálně pět. Šlo o celé výrobní linky a my jsme museli do čtyř hodin odstranit jakoukoliv závadu. To je úplně jiná úroveň než zařízení v běžné produkční tiskárně, kde jsou reakční doby nasmlouvané třeba na 72 hodin.

Samotný tisk je tedy to nejjednodušší, co v zakázce bylo?

Šlo o úplnou minoritu. Bavíme se o zpracování osobních údajů jednotlivých žáků, pro které se testy připravují. Každý papír má unikátní čárový kód. A lidská ruka na zkušební dokumentaci sáhne až ve chvíli, kdy vyjede kompletní a bezpečně zabalená. Za 12 let se nestalo, že by kterémukoli žákovi chyběl byť jediný list testu anebo snad uniklo zadání. Tohle řešení sem jezdili studovat odborníci ze zahraničí, kde naopak takové problémy měli, třeba Slováci nebo Slovinci.

Proč se tedy podle vás zrovna po 12 letech, kdy stát bez dalších debat za služby kolem přípravy zkoušek platil, začalo mluvit o zakázce jako předražené?

Na to mám osobní názor. Připodobnil bych to k přecházení silnice. Když ji 12 let stále dokola přecházíte bez jakéhokoliv problému, tak se vám to najednou může zdát jako naprosto bezpečné. A z laického pohledu nemusí dávat smysl nákladný, ale stoprocentně bezpečný provoz. Přitom pokud unikne zkušební tajemství, tak všechno, co se vyrobilo, má najednou nulovou hodnotu a musí se skartovat. Také proto se původně tiskla druhá náhradní sada testů.

Počkejte, ona se maturita tiskla ve dvou verzích?

Ano. Pro případ bezpečnostního incidentu se prvních zhruba pět let tiskla takzvaná sada Z. Když ale stát zjistil, že systém funguje bezchybně, uspořil tím, že se přestalo s tiskem záložní sady. Mimochodem, my jsme podle zakázky také částkou 100 milionů korun garantovali, že nedojde ke znehodnocení zkušební dokumentace. Tedy, kdyby došlo k chybě, tak nám Cermat rovnou mohl vyfakturovat 100 milionů, protože veškerá odpovědnost šla za námi, nikoliv za Cermatem.

Na kolik vlastně vyšel samotný tisk maturit a kolik stálo jeho zabezpečení?

Za kompletní provoz, údržbu, zabezpečení a všechna technologická řešení kolem tisku a kompletace vyúčtovala Konica Minolta Cermatu od roku 2019 do současnosti 65 milionů korun. Dalších 7,7 milionu korun jsme vyfakturovali za vytištění 33,2 milionu stran. Největší procento nákladů šlo na zabezpečení a kompletační a balicí linku. Původně byla dimenzovaná na čtyři roky a ani se nepočítalo s výrobou přijímacích zkoušek. Dvakrát tak musela projít kompletním repasem a software celkovým upgradem.

Aby se mohlo pokračovat, byla tedy nutná další investice, na což jste ministerstvo upozorňovali?

Já bych se s dovolením vrátil ještě do roku 2020. Věděli jsme, že nám kontrakt končí za dva roky. Navíc náhradní díly na kompletační linku se už přestaly vyrábět. Po dohodě s Cermatem jsme tedy zpracovali studii, jaké technologické alternativy přicházejí v úvahu. Dva roky měl tedy Cermat k dispozici analýzu všech dostupných řešení. Proč se doteď nedohodli na formátu zakázky s ministerstvem školství, to už není otázka na nás. Nabízeli jsme i dnes probíranou digitalizaci testů. Kámen úrazu byl například v používání kružítka, které do laptopu prostě nezapíchnete.

Naopak jste ale byli kritizováni opět bývalým ministrem školství Gazdíkem, že v Cermatu se platí za vaše tiskárny, které běží jen čtyři měsíce v roce…

Průběh školního roku včetně termínů pro přihlašování žáků ke zkouškám i termínů zkoušek určuje ministerstvo. Není tedy nutné ani možné zkoušky tisknout celý rok. Plnili jsme zadání, které si u nás Cermat objednal. Pokud by Cermat nepožadoval každou stránku s unikátními personalizovanými daty, aniž by ji kdokoliv spatřil, a dala se strojově vyhodnotit, pak by samozřejmě šlo tisknout na běžné tiskárně za třeba poloviční cenu.

Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí v rozhovoru pro Seznam Zprávy říkal, že raději ušetří peníze a pak si sám zodpoví, pokud dojde k nějaké chybě. V takové případě by podle něj „školy mohly na místě chybějící stránky testů žákům vytisknout samy“. To by šlo?

Pokud toto Cermat tvrdí, tak se zřejmě chystá aktualizace § 80 zákona č. 561/2004 Sb., který jasně říká, že za výrobu zkušební dokumentace odpovídá Cermat, nikoliv škola. Navíc v současnosti nelze mimo Cermat dodat konkrétní list papíru pro konkrétního studenta. Není to aktuálně možné legislativně, ani technicky. Proces, který by umožňoval školám tisknout chybějící stránky, nyní neexistuje.

Šetřit se ale má i na kompletační lince. Cermat chce údajně tentokrát vysoutěžit jen tiskárny. Dají se testy pak kompletovat manuálně?

Každá ze čtyř tiskáren dosud tiskla rychlostí 130 stran A4 za minutu, následovala plně automatická kompletace bez dotyku lidské ruky. Teď by tedy šest lidí, kteří se v produkčním centru střídají, muselo zvládnout tohle kvantum papíru ručně odebírat a bezchybně rovnat do balíků pro školy. Aby vše stihli, museli by to dělat bezchybně ve dvousměnném provozu po dobu několika měsíců. Zabezpečení zkušebního tajemství ani řešit nemusíme, bylo by nulové.

Jinak řečeno taková kvanta papíru nelze v šesti lidech, které na tisk dnes Cermat má, zvládnout?

Jde o zcela mylnou představu. Pokud má vše fungovat, nemůže stát vypsat jen zakázku na tiskárny, ale také na nějakou kompletační a balicí linku, do níž budou vyrobené dokumenty směřovat. Musí se vysoutěžit také papír, který za poslední roky zdražil o 80 procent. Zároveň je nutné přepsat software, který byl naprogramovaný pro maximální bezpečnost a výkon a dnes nepočítá s lidským zásahem při výrobě zkušební dokumentace.

Může se tedy stát, že letos přijímačky a maturity neproběhnou, jak jsme zvyklí?

Cermat je v obrovském zpoždění. Standardní bezpečný proces výroby zkušební dokumentace vždy začíná už v polovině prosince, kdy se vyrábí kontrolní nátisky. Hned od prvního týdne v lednu až do poloviny dubna probíhá ostrá výroba, a to téměř výhradně ve dvousměnném provozu. Tak to alespoň bylo v posledních 12 letech. Vše včas zvládnout bylo náročné i pro automatizovaný provoz s plně zajištěnou servisní podporou. Stále přitom platí, a to je neměnné, že první studenti zasednou k jednotným přijímacím zkouškám 13. dubna 2023. Pokud Cermat nahradí stroje lidmi, pochybuji, že se vše stihne.

Jak velké to je riziko?

Konica Minolta je globální firma a společenská odpovědnost je jedno z témat, které všude po světe proklamuje. A pokud existuje, byť minimální riziko, že se nedodají žákům testy, tak nás to nenechává chladnými. Mám sám doma čtrnáctiletého kluka, kterého zkoušky čekají příští rok. Takže si dokážu představit, co takový rodič prožívá.

A nedej bože, kdyby se v jeden moment muselo oznámit, že letos zkoušky neproběhnou. Každý manažer musí vzít v úvahu, jak velké riziko hrozí, že projekt nedopadne. Z mého pohledu je nepřípustné u takové zásadní věci, jako je dodávka maturit a přijímaček pro celé Česko, kalkulovat s rizikem neúspěchu vyšším než 10 procent. To je můj pohled na věc.

Ale přeci už podzimní maturitní testy proběhly částečně bez vaší podpory. Ředitel Cermatu Krejčí pro Seznam Zprávy uvedl, že by případně zvládli balení ručně. Hrozilo tedy nějaké riziko, že se testy nepodaří vytisknout?

Pokud by se zaseklo balení testů, tak by se už nic dalšího nevytisklo. Jde o automatizované zařízení, do kterého nemůže zasáhnout lidská ruka. Co vám tedy řekl pan ředitel, nemá s realitou vůbec nic společného. K ničemu zásadnímu nedošlo hlavně proto, že tisk podzimních maturit trvá dohromady jen asi pět osmihodinových směn. To je objemově naprosto neporovnatelné s tiskem přijímaček a maturit v jarním termínu. Dohromady se na jaře tiskne více než 200 tisíc kusů zkušební dokumentace. Ta zahrnuje nejen všechny stránky jednotlivých testů, ale i dokumentace pro jednotlivé školy a zkušební komisaře. Denně to je minimálně 180 tisíc stran, ročně 18 milionů.

Budete se tedy vůbec hlásit do nové zakázky, kterou chce Cermat v následujících týdnech vypsat?

Na základě informací od současného vedení Cermatu i náznaků z médií, jak chtějí přistoupit k zabezpečení a výrobě zkušební dokumentace, se ne že nechceme, ale nemůžeme takového výběrové řízení zúčastnit. Není vhodné, aby bylo jméno Konica Minolty jako globálního hráče s takovou zakázkou spojováno.