Článek
Čtete ukázku z Vizity – newsletteru Martina Čabana plného postřehů o českém zdravotnictví a jeho přesazích do politiky. Pokud vás Vizita zaujme, určitě se přihlaste k odběru!
Ještě v polovině letošního roku hlásily zdravotní pojišťovny, že ze svých rezerv udrží zdravotnictví nad vodou, pokud v roce 2023 nespadne systém veřejného zdravotního pojištění do dalšího deficitu.
Od chvíle, kdy byly oznámeny výsledky dohodovacího řízení, a tedy i základní rámec peněžních toků ve zdravotnictví pro příští rok, se toho stalo hodně. Mnoho slibů padlo pod stůl, přišly zcela nové odhady pro další roky, další deficit už není tabu. Tomuto bouřlivému vývoji tedy věnuji dnešní Vizitu.
Zdravotnictví pojede na dluh i příští rok
Ministerstvo zdravotnictví připravilo úhradovou vyhlášku na rok 2023. S dohodami mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli péče z poloviny tohoto roku nemá – přinejmenším pokud jde o finanční stránku – mnoho společného.
Připomeňme, že 10 ze 14 zdravotnických branží (segmentů) se s pojišťovnami dohodlo na navýšení úhrad pro příští rok v průměru o čtyři procenta. Čtyři zbylé segmenty – včetně nejnákladnějších nemocnic či ambulantních specialistů – dohody nedosáhly a spoléhaly na ministerskou vyhlášku.
Podrobně jsem se dohodovacímu řízení věnoval v jedné z minulých Vizit, ale bylo to zřejmě trochu zbytečné, protože všechno je jinak. Čtyři procenta neplatí, ministr zdravotnictví tahem pera navýší úhrady v systému příští rok napříč segmenty o osm procent. A hotovo.
Řečí konkrétnějších čísel to znamená, že celkové výdaje systému veřejného zdravotního pojištění se příští rok odhadují na 471,7 miliardy korun a příjmy na 464,6 miliardy. Výsledkem je sedmimiliardový plánovaný deficit.
Nové odhady obsahují zajímavé pasáže, zejména pokud jde o vývoj po nástupu automatické valorizace. Tento mechanismus zvyšuje, počínaje rokem 2024, platbu za státního pojištěnce o součet inflace a poloviny růstu reálných mezd.
Reálné mzdy v období vysoké inflace obvykle klesají, což pro valorizační vzoreček znamená nulu (protože pokles platby se nepřipouští). Ale inflace by v roce 2023 měla dosáhnout podle aktuálních predikcí skoro 9 procent, a o tolik by tedy také měla vzrůst platba za státní pojištěnce.
V klasickém vyjádření to znamená, že platba by stoupla z 1 900 korun měsíčně za jednoho státního pojištěnce v roce 2023 na 2 069 korun v roce 2024. V celkovém vyjádření by roční platba státu v roce 2024 dosáhla zhruba 154 miliard korun, tedy zhruba o 13 miliard více než v roce 2023 nebo také o 24 miliard více než letos.
Souběžně s vysokou inflací obvykle také rostou nominální mzdy (i když nikoli reálné, to by tempo mzdového růstu muselo překonat tempo inflace), což znamená nominálně vyšší výběr pojistného na zdravotní pojištění. I tady je ministerstvo optimistické a celkově odhaduje, že nárůst příjmů českého zdravotnictví bude v roce 2024 dostatečný na to, aby jej vrátil na trajektorii vyrovnaného nebo přebytkového hospodaření. Tento optimismus ale s Vlastimilem Válkem sdílí málokdo.
Zdravotní pojišťovny varovaly před deficitním rokem 2023 ještě koncem letošního srpna. „Pro rok 2023 platí, že bude vyrovnané hospodaření jen tehdy, pokud se dodrží navýšení úhrad do 5 %. Pokud by mělo být navyšování větší, pak budou muset do systému přitéct další peníze, aby ztrátu pokryly,“ hlásil koncem prázdnin šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.
Osmiprocentní nárůst úhrad tedy zatne do systému další sekyru, už třetí v řadě. Deficitní bylo hospodaření už loni, letos se deficit ještě prohloubí účetní fintou, která o 14 miliard vylepšila hospodaření státu, ale o stejných 14 miliard zhoršila účty zdravotního pojištění.
Na straně poskytovatelů péče panuje (s výjimkou lékárníků) jakási opatrná spokojenost. „Podle mě to je dobrá aktivita a myslím, že to většina poskytovatelů přivítala. Máme povědomí o možnostech ekonomiky a státního rozpočtu. Neočekáváme, že se plně vykompenzuje celá inflace,“ řekl v rozhovoru pro Medical Tribune předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Na straně zdravotních pojišťoven a také Ministerstva financí však o spokojenosti nemůže být řeč. „Požadujeme přepracování úhradové vyhlášky tak, aby nedocházelo k deficitnímu hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění. Předložená verze prohlubuje negativní tendence v oblasti udržitelnosti financování českého zdravotnictví,“ napsali správci státní kasy v připomínkách k vyhlášce, na které upozornil Zdravotnický deník.
Zdravotní pojišťovny zase kritizují, že ministr Válek nedodržel svůj slib, podle nějž měly být segmenty, které se nedohodly s pojišťovnami v dohodovacím řízení, úhradovou vyhláškou alespoň symbolicky „bity“.
Třetí deficitní rok v řadě české zdravotnictví patrně opět zvládne a ministr Válek se může tvářit, že jeho úhradová vyhláška na příští rok je – podobně jako státní rozpočty posledních let – „krizová“, tedy reagující na zcela mimořádné okolnosti. Jenže stejně jako u státních rozpočtů, které se podle plánů ani v dalších letech nemají vymanit z 300miliardových deficitů, i u úhradové vyhlášky hrozí, že třetím deficitem v řadě se nastavuje spíše nový normál. To je velmi nebezpečné.
Ministerstvo zdravotnictví, jak už bylo řečeno, odhaduje, že počínaje rokem 2024, který bude štědrý díky nástupu valorizačního mechanismu v období přetrvávající vysoké inflace, se situace jaksi sama srovná.
To je ale velmi optimistický odhad, který například nepočítá s tím, že vlivem energetické a inflační krize dojde ke skokovému nárůstu nezaměstnanosti. Takový vývoj vždy znamená snížení příjmů zdravotního pojištění, protože úhrada za státního pojištěnce, mezi něž se nezaměstnaní řadí, nedosahuje ani výše odvodů z minimální mzdy.
Jinými slovy zdravotnictví se zpátky na udržitelné koleje rozhodně nenahodí samo. Bude potřebovat pomoc v podobě hledání úspor a vyšší efektivity péče a bude potřebovat ministra s politickou vůlí a silou odolávat tlakům na další rozpouštění i toho zbytku rezerv, který některé pojišťovny ještě budou mít.
Nová úhradová vyhláška činí některé kroky správným směrem – například motivací praktických lékařů k preventivním vyšetřením nebo snahou o posílení jednodenní péče. Jsou to ale jen první krůčky, které nejspíš nedokážou – alespoň ne krátkodobě – vyrovnat rychlý růst výdajů na nejnáročnější péči.
V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc. Třeba rozbor některého z odborných zdravotnických pojmů nebo zajímavé tipy na čtení z českých i zahraničních médií. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.
