Hlavní obsah

Česká armáda chce shromáždit tisíce dobrovolných branců

Foto: Armáda ČR

Výcvik aktivních záloh.

Reklama

Ministerstvo obrany hodlá zavést dobrovolné převzetí branné povinnosti. Doufá, že armáda takto získá tisíce kvalifikovaných dobrovolníků.

Článek

Podle plánů by se lidé mohli dobrovolně přihlásit do registru, kde by uvedli své povolání, zdravotní stav, zda mají zbrojní průkaz nebo zdravotnické vzdělání.

V případě nouze, tedy ještě předtím, než by došlo k úplné mobilizaci, by pak stát díky registru mohl nejdříve vybírat ty, kteří například zbrojní průkaz vlastní, případně mají jiné vhodné předpoklady.

„Dobrovolně předurčení v mírové době absolvují odvod a zdravotní prohlídku, která určí, zda jsou schopni vojenské služby. V případě krize by pak mohli být (po dobu 5 let) povoláni k  základnímu vojenskému výcviku,“ popsala Seznam Zprávám mluvčí rezortu obrany Simona Cigánková.

„Armáda ČR by tak ráda výhledově získala nižší jednotky tisíc dobrovolně předurčených k obsazení určitých pozic, například střední zdravotnický personál, IT specialisty či letecký pozemní personál,“ dodala.

Registrovaní branci by podle ní mohli projít kratším zrychleným výcvikem, ale jinak by v armádě figurovali jako běžní občané. Na rozdíl od aktivních záloh by jim tak nenáleželo ani služné. Stát by jim proplatil výcvik a případné nasazení.

Stejně jako v případě aktivních záloh by bylo možné je v případě nouze povolat nejen v otevřeném válečném konfliktu, ale také během přírodních katastrof, a to cíleně podle toho, která odbornost by byla potřeba.

Aktivní zálohy

Současný systém aktivních záloh začal vznikat v roce 1999, kdy tehdejší náčelník generálního štábu Jiří Šedivý povolal záložníky na první dobrovolná vojenská cvičení. Útvary aktivní zálohy začaly být intenzivně budovány v roce 2002.

Celkem má armáda k dispozici přes 60 jednotek aktivní zálohy. Rozděleny jsou na jednotky u bojových útvarů a jednotky teritoriálních sil, které jsou určeny k obraně teritoria, ochraně důležitých objektů nebo k pomoci při živelních pohromách. V roce 2030 chce mít armáda v aktivní záloze přibližně 10 tisíc vojáků, nyní jich je 4061.

Tento navrhovaný institut by umožnil armádě pracovat s další skupinou lidí, kteří by po přihlášení mohli získat alespoň základní vojenské zkušenosti například v rámci dobrovolného výcviku.

„Takoví lidé by mohli být relativně rychle povoláni s tím, že by s nimi armáda zároveň mohla počítat i do konkrétních útvarů nebo ke konkrétním činnostem. Otázkou samozřejmě je, jak se tento projekt nakonec promítne do zákona, ale když nic jiného, armáda alespoň bude vědět, s čím počítat,“ řekl pro Seznam Zprávy bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

Stát přiznává, že nemá přehled

Přestože se podle ministerstva jedná hlavně o reakci na válku na Ukrajině, absenci obdobného (nejen vojenského) registru bylo možné pocítit například během pandemie covidu-19, kdy stát neměl přehled o lidech se zdravotním vzděláním, které by v krizi mohl využít.

„Tento koncept není úplně nový a je potřeba říct, že vychází z nutnosti, která dnes v zákonném rámci existuje. Mobilizace záloh je prováděna až ve stavu ohrožení státu a neumožňuje zálohy povolat dříve. Tohle je jedna z možností. Aktivní zálohy jsou v tuto chvíli jediný nástroj na posílení armády v případě nouze. A armáda ho relativně často využívá,“ popsal problém Šedivý.

Stát podle něj v tuto chvíli nemá k dispozici dostatečné informace o případných brancích, které lze do armády povolávat v případě rozsáhlejší krize. Třeba právě o tom, jaký je jejich zdravotní stav, vzdělání či odbornost.

Foto: Armáda ČR

Aktivní zálohy našly využití například při hlídání hranic kvůli nelegální migraci.

Reklama

Doporučované