Hlavní obsah

České lesy přestávají ochlazovat krajinu. Těží se přehnaně, tvrdí experti

Foto: Profimedia.cz

Kromě kůrovce škodí lesům i velkoplošná těžba.

Reklama

Podle odborníků přestávají české lesy ochlazovat krajinu, ukládat uhlík a jejich půda je vyčerpaná. Mizení stromů změny klimatu urychlí.

Článek

Lesy v Česku nezvládají plnit některé ze svých základních funkcí. Vyplývá to ze dvou zpráv výzkumných ústavů Mendelovy univerzity. Podle vědců přestávají lesy ochlazovat krajinu nebo ukládat uhlík do půdy. Na vině přitom není jenom kůrovec a sucho, ale také velkoplošná těžba v posledních letech.

„Jestliže jsme nechali z různých důvodů zahynout stovky tisíc hektarů lesů, tak místo chladicího živého lesa, do kterého svítí slunce, máme rozpálené paseky, na kterých se teď těžko rekultivují nové sazenice,“ říká Jan Pokorný z výzkumné společnosti ENKI, která s Mendelovou univerzitou na jednom z výzkumů spolupracovala.

Podle něj už sazenice velmi poškodilo sucho z letošního března, a pokud nebude v létě dostatek srážek, hrozí jejich uschnutí. Dodává také, že současná věda i politika na vliv lesů v ochlazování krajiny často zapomínají.

Lesní porosty jsou pro Česko klíčové také ve snižování uhlíkových emisí a plnění klimatických závazků. „Lesy jsou považovány primárně za úložiště uhlíku, ale bilance se samozřejmě může obrátit zintenzivněním těžby. Právě teď jsou v krátké době porosty odtěženy mnohonásobně nad rámec plánovaných těžeb,“ vysvětluje Martin Valtera z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie Mendelovy univerzity, který stav lesů popisuje v další zprávě Mendelovy univerzity.

Podle něj souvisí špatný stav lesů kromě kůrovce a sucha i s rozsáhlou těžbou dřeva. „Dneska se těží v podstatě všechno, je trend všechno z lesa vyvozit, dát na energetické využití jako biomasu, asi i z důvodu přístupu k dřevní biomase jako k zelené energetické surovině. Green Deal, že ano. Ten tlak bude čím dál větší,“ říká Valtera. Uvedl také, že intenzivní vyvážení dřevní hmoty vede k degradaci půdy, ve které pak chybí živiny.

To potvrzuje i lesní poradce a správce lesních majetků Aleš Erber. Ochuzení lesní půdy se podle něj stalo především opakovaným pěstováním a těžením smrku. „Když budete čtyřikrát pěstovat kukuřici na jednom poli, tak během čtyř let samozřejmě ochudíte půdu o živiny. Něco podobného je to se smrkem,“ uvedl pro Seznam Zprávy.

Co s mrtvým lesem?

Mrtvé stromy by se podle Valtery měly v lese dál nechávat, aby sloužily jako zdroj živin a zázemí pro budoucí porost. Proto je podle něj problematické hlavně rozsáhlé holosečné kácení, po kterém zůstane jenom holé otevřené území.

Dodává, že by bylo vhodné část ploch, kde došlo k rozpadu porostu, ponechat jako centra biodiverzity nebo přirozené obnovy, a to v místech, kde by stromy neohrožovaly návštěvníky lesa nebo nepůsobily finanční újmu vlastníkovi. Les by se pak údajně nejlépe obnovil sám pomocí takzvaných přípravných nebo pionýrských dřevin – osika, vrba nebo různé druhy keřů, jelikož by došlo k diverzifikaci lesní skladby a návratu živin do půdy. Lesníci prý ale tyto dřeviny často cíleně vysekávají nebo výjimečně eliminují chemicky, aby urychlili růst cílových dřevin.

Když budete čtyřikrát pěstovat kukuřici na jednom poli, tak během čtyř let samozřejmě ochudíte půdu o živiny. Něco podobného je to se smrkem.
Aleš Erber, lesní poradce a správce lesních majetků

Těžba dřeva ale vychází ze zákona, který vlastníkům lesů ukládá povinnost mrtvé stromy odklízet. „Neexistuje tady management suchých porostů, nepřistoupily k tomu ani státní lesy, které by řekly, že v určitých oblastech, které spravují, budou kácet jenom ementálově, tedy že se bude les připravovat k diverzifikaci věkové, výškové, prostorové, jež přispívá k budoucímu odolnějšímu lesu. Ten režim vlastně neexistuje, oni kácejí stromy, prodávají dříví a mají z toho ekonomický profit,“ popisuje Erber. „Z mého hlediska, pokud tady chceme pěstovat smrk, tak ho musíme pěstovat jiným způsobem. Na kalamitních holinách je ideální pěstování smrků přes přípravné dřeviny,“ dodává.

Lesy ČR nesouhlasí

Odlišně situaci vnímají Lesy ČR, které spravují téměř polovinu lesních ploch v Česku. Podle mluvčí firmy Evy Jouklové je těžba regulována tak, aby se vytěžilo tolik stromů, kolik jich přiroste, a celkové množství dřeva v lesích tedy neklesalo. „Lze ale předpokládat, a poslední rok to dokládá, že kůrovcová kalamita se postupně utlumuje, a vrátíme se tak k běžnému rozsahu těžeb,“ napsala v odpovědi pro Seznam Zprávy.

Podle Jouklové les ukládá nejvíc uhlíku ve dřevě. Využití odumřelých stromů v dřevěných výrobcích tak umožňuje uhlík vázat na dlouhé roky. Ze tlejících kmenů by se prý naopak uhlík v krátké době uvolnil do atmosféry a přispěl ke změně klimatu.

Na pěstování pionýrských dřevin se s odborníky ale shoduje. „Místo ponechání souší proto preferujeme na velkých p|ochách využití pionýrských dřevin – například břízy, jeřábu, které poskytnou lepší a dlouhodobější ochranu pro dřeviny cílové. Technologie obnovy je rovněž předmětem výzkumu, ale lze vycházet i z mnoha provozních zkušeností ze zalesňování velkých ploch například po větrných kalamitách – například plochy po orkánu Kyrill již úspěšně odrůstají. Obnova a pěstování lesů je obvykle kombinace sil přírody a kvalifikované práce lesníků,“ uvedla.

Reklama

Doporučované