Hlavní obsah

Efekt Maršálek? Cukrařina je trendy, na obor se nedostane každý

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto

Reklama

Kulinářské pořady, jejichž rozmach Česko v posledních letech zažívá, mohou být cestou, jak pro řemeslo nadchnout mladé lidi. Důkazem toho je rostoucí zájem o cukrářský obor, který potvrzují zástupci škol i odborníci z branže.

Článek

Peče celá země? Ještě před pár lety by název české verze pořadu The Great British Bake Off, ve které soutěží amatérští cukráři, realitě nejspíš neodpovídal. Popularita cukrařiny ale mezi Čechy roste, jak dokládají i rostoucí počty uchazečů na cukrářských oborech.

„V asociaci máme sedmdesát členských škol a všechny nám říkají, že studentů cukrářských oborů přibývá. A myslím, že to téměř jistě souvisí i s tím pořadem, jelikož ten trend je věcí posledních dvou let,“ říká Tomáš Popp, manažer Asociace kuchařů a cukrářů (AKC).

Tipy pro milovníky sladkého:

Příkladem může být Integrovaná střední škola ve Slavkově u Brna, kde se tento obor začal vyučovat teprve před pěti lety. A přestože tam neměl žádnou tradici, za tu dobu se počet uchazečů stihl více než zdvojnásobit. „Máme 24 přijatých, letos i loni bylo kolem 44 zájemců, takže mohl být přijat přibližně každý druhý,“ uvádí ředitelka školy Vladislava Kulhánková s tím, že mezi uchazeči stále převažují dívky nad malým počtem chlapců.

I další školy, které Seznam Zprávy oslovily, potvrzují, že zájem o studium cukrařiny se v posledních letech zvyšuje. Někteří ředitelé to přikládají rozmachu domácího pečení v období pandemie, jiní zase popularizaci řemesla právě prostřednictvím pořadu, který od roku 2020 vysílá Česká televize.

Nicméně, v době covidu bylo populární i domácí pečení chleba, avšak na zájmu o pekařství se to neprojevilo. Bohumil Hlavatý, ředitel Svazu pekařů a cukrářů, říká, že v případě oboru pekař je počet uchazečů stále velmi malý a na učilištích zůstávají tato místa často neobsazena. „Z tohoto důvodu je v Česku vyučených pekařů kritický nedostatek, který pak často řeší Ukrajinci,“ říká.

Vzdělání na prvním místě

Ze škol současně zaznívá, že se na obor cukrář hlásí studenti, kteří mají zpravidla vyšší studijní průměr, než je tomu například u adeptů na kuchaře. „Zároveň už mají z domova určité návyky, dost často jsou daleko v různých cukrářských technikách a technologiích a  používají modernější postupy, než se učí ve školách,“ popisuje uchazeče o studium Popp.

A právě nad kvalitou vzdělávání na učilištích i hotelových školách vznáší obavy cukrář Josef Maršálek, jedna z tváří pořadu Peče celá země. Podle Maršálka se učňům na školách ne vždy dostává odpovídajícího vzdělání. „Cukrařina prochází renesancí a před námi je ještě milion práce. Tou nejpodstatnější je právě školství, které je u nás – co se učebních oborů týká – zkrátka nefunkční,“ sdělil cukrář Seznam Zprávám.

Rozhovor s Josefem Maršálkem

S Blankou Kubíkovou hovořil porotce pořadu Peče celá země o životě úspěšného cukráře, ale i o tom, jak rodina přijala jeho sexuální orientaci.

I podle Tomáše Poppa se ve výuce mnohdy ukazuje, že studenti jsou někdy více informovaní o současných trendech než jejich pedagogové, i když to pochopitelně nelze říci plošně.

„Už jsou dál, než že by doma dělali klasickou cukrařinu, jako je rakvička, věneček a indián. Všechno šlo dopředu, používají se silikonové formy, už není tolik krájení, dělají se úplně jiné dezerty, než se dělávaly. A proto je potřeba, aby se tomu ti pedagogové trochu přizpůsobili a znali základy,“ říká.

Příliv i odliv zájmu

Nadšení začínajících cukrářů ale může vyprchat ve chvíli, kdy se na praxi mimo školu seznámí s realitou tohoto povolání v některých podnicích, obává se cukrářka Vendula Vytisková. Pořádá cukrářské kurzy pro žáky základních škol, během nichž má možnost nahlédnout do kuchyní různých gastropodniků.

„Cukrařina je u nás často pouze o tom, sypat směsi a naplňovat sklady, a to se nikomu moc nechce a bohužel i ta učiliště se s tím setkávají na praxi, takže cukrařina pro ně potom přestává mít kouzlo,“ říká.

Podle Vytiskové je v Česku provozů, kde se cukrařina dělá poctivě, stále velmi málo. I proto může být pro školy mnohdy obtížné takovou možnost svým studentům poskytnout. „Cukrařina jako taková je krásná a k tomu, si myslím, dojde hodně lidí po tom, co si to zkusí. Ale jde to podle mě ruku v ruce se vzděláváním,“ apeluje Vytisková.

Poměr absolventů, kteří v gastronomii po vyučení nakonec zůstanou, se nedá s jistotou určit. Podle Tomáše Poppa se ale stále jedná o nepoměrnou menšinu.

„Kdybych byl optimista, tak můj odhad je, že zhruba 20 % studentů gastronomických oborů nakonec skončí někde v gastru. Je to ale i tím, že mají zkreslenou představu o tom, co cukrařina i kuchařina jsou,“ domnívá se s tím, že jedním z původců nenaplněných ideálů mohou být právě i kulinářské pořady.

„Když studenti vidí pořad Peče celá země, tak si myslí, že za tři čtvrtě hodiny dokážou udělat dezert a že to pak takhle funguje i v běžné praxi. Ale 80 % té práce je naprostá rutina, kdy musíte spoustu věcí očistit, nakrájet, připravit a pak až ta třešnička na dortu je samotný styling na talíři,“ popisuje realitu cukrařiny.

Reklama

Doporučované