Hlavní obsah

Kde skončily vložky od Schillerové: ve skladech a část u potřebných

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Alena Schillerová rozhodla ještě coby ministryně financí o nákupu milionů dámských vložek.

Reklama

Původně chtěla Alena Schillerová ještě coby ministryně financí za ANO snížit DPH na menstruační pomůcky. Nakonec ale rozhodla jen o nákupu milionů vložek s tím, že část se rozdá. Seznam Zprávy zjišťovaly, jak to s nimi dopadlo.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Do boje s takzvanou menstruační chudobou – tedy situací, kdy některé ženy pro svůj nízký příjem nemají přístup k adekvátním menstruačním pomůckám – se před rokem pustila tehdejší ministryně financí Alena Schillerová.

Z ambiciózního plánu, kdy chtěla snížit DPH u těchto výrobků z 21 na 10 procent, ale nakonec zůstalo jen u zakázky na nákup dámských vložek.

Jak nyní zjistily Seznam Zprávy, z původně avizovaných 10 milionů se jich zatím nakoupila jen část. „Celkem nám firma TZMO Czech Republic dodala šest milionů kusů hygienických vložek,“ uvedla Aneta Procházková, koordinátorka externí komunikace Státní správy hmotných rezerv. Zbylé čtyři miliony by stát měl dokoupit do konce příštího roku.

A jak stát se zhruba 600 tisíci balíčků vložek naložil (vložky jsou zpravidla baleny po deseti kusech)? Dvě třetiny jsou uloženy ve skladech Správy státních hmotných rezerv – jako strategická zásoba pro případ živelných, válečných či jiných krizí. A budou pravidelně obměňovány.

Zbylou třetinu, tedy asi 200 tisíc balíčků, získala na podzim Česká federace potravinových bank, aby je předala potřebným. Jak se však ukázalo, zprvu o ně nebyl takový zájem, jak si asi exministryně Schillerová představovala.

Podle potravinových bank to bylo dané hlavně tím, že se jedná o neobvyklou komoditu. A ženy ani samotné organizace, kterým banky pomoc distribuují, nevěděly, že si o ni mohou zažádat.

Nicméně tisíce balení dámských vložek nakonec putovaly například potřebným ženám v Jihočeském kraji. „Spolupracujeme se státními odbory a sociálními službami, které vytipují, kdo má na danou pomoc nárok, a na základě toho nám potom posílají objednávku,“ popisuje distribuci pomoci Kristýna Škabradová, ředitelka Potravinové banky Jihočeského kraje.

V „objednávce“ nevidí jméno, ale dozví se například to, že se jedná o ženu se dvěma dětmi, a z toho následně usoudí, co by mohla potřebovat a co je vhodné jí poslat.

Zájem o menstruační pomůcky projevily i odběratelské organizace Potravinové banky v Ústeckém kraji. „Jedná se o azylové domy pro matky s dětmi nebo ženy bez domova, či sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi,“ vyjmenovává příjemce pomoci Andrea Marksová, ředitelka ústecké potravinové banky.

Na co nikdo nemyslí

Potravinové banky upozornily, že nikdo nedomyslel, že i distribuce něco stojí. A dodání dámských vložek do rukou potřebných tak musely financovat z peněz od dárců.

„Je hrozně lehké říct veřejnosti, že nám dají vložky nebo jídlo za několik milionů, ale nikdo už nemyslí na to, že my to nemáme za co rozvést. Protože jediné peníze, které nám poskytují na distribuci, se vztahují pouze na přebytečné potraviny, ty nám dává Ministerstvo zemědělství,“ upozorňuje na nedomyšlenost celé pomoci ředitelka Veronika Láchová.

„Tento konkrétní problém je problémem nastavení toho projektu jako takového, jelikož není určen na distribuci, ale pouze na pořízení materiálu, což se v určitou chvíli zdálo jako prioritní,“ doplňuje Jakub Augusta z oddělení komunikace Ministerstva práce a sociálních věcí.

Zvýšený zájem přijde

Menstruační chudoba není téma, které by bylo v Česku slyšet. Přesto Veronika Láchová, ředitelka České federace potravinových bank, považuje za důležité s ním pracovat.

„Nemyslím si, že je tady situace, kdy by třeba dívky kvůli tomu, že nemají hygienické potřeby, nechodily do školy. Nicméně menstruační pomůcky nejsou levné a jako ženy je potřebujeme. Takže si dokážu představit, že rodině, kde jsou například tři ženy, to dokáže značně ulevit v rozpočtu,“ vysvětluje Láchová.

Současně dodává, že i když je v tuto chvíli poptávka po menstruačních pomůckách spíše menší, zůstává otázkou, jak tuto situaci ovlivní postupující socioekonomická krize.

„Myslím si, že my jako potravinové banky ji pocítíme velmi výrazně až na podzim. Už nyní sice vnímáme zvýšení poptávky, ale září a říjen jsou stran vytíženosti extrémní měsíce, tam se to podle mě hodně intenzivně projeví,“ vysvětluje Láchová s tím, že na podzim lze očekávat i zvýšený zájem o menstruační pomůcky.

Schillerová teď zpětně říká, že snížení daně na toto zboží sice bylo podle ní lepším řešením, neměla ale na jeho uskutečnění čas. „Blížily se volby a na takovou daňovou změnu potřebujete několik měsíců, a to už jsme neměli. Snažila jsem se proto zvolit nejrychlejší možnou cestu, abychom pomohli hned,“ vysvětluje Schillerová a připouští, že nepanovala shoda ani v rámci vlády.

Podle Schillerové by se v případě snižování DPH na menstruační pomůcky muselo specifikovat, na jaké druhy by se snížení vztahovalo, a především ohlídat, aby se částka, o kterou by se náklady snížily, nestala ve výsledku součástí marže. „Téma menstruační chudoby se mě osobně dotklo, ale z opozičních lavic se tyto věci příliš ovlivnit nedají. Minimálně se ale pokusím interpelovat příslušné ministry a zeptat se na to, zdali to nadále řeší,“ dodává exministryně.

Reklama

Doporučované