Hlavní obsah

Komentář: Čím dál větší auta překážejí, ale prý je to normální svět

Jan Lipold
šéfkomentátor
Foto: PETR TOPIC, Profimedia.cz

Klidný provoz v Praze, ilustrační snímek.

Reklama

Maximální pokuta za parkování na tramvajových kolejích jsou dva tisíce korun. Ztracené nervy: k nezaplacení.

Článek

„Praha musí čelit nejen nárůstu vozů v ulicích, ale i tomu, jak se auta neustále zvětšují. Dnes zabírá automobil průměrně 8 m2, což je o pětinu více než v roce 1991, a běžná parkovací místa (o velikosti 13 m2) pomalu přestávají stačit,“ píše se v jedné z analýz pražského Centra architektury a městského plánování (CAMP). Vzhledem k tomu, že graf „Vývoj velikosti automobilu“, který to dokládá, končí rokem 2015, dá se s úspěchem soudit, že dnes bude situace ještě horší.

Ano, horší. Protože zabírání místa automobily je pro život ve městě špatnou zprávou. Praha v tom samozřejmě není sama, ale stačí pár letmých pohledů do jejích ulic, aby bylo zřejmé, že i obrat „musí čelit“ čím dál větším autům odpovídá poměrům.

Nejprodávanější třídou nových automobilů je (nejen u nás) už nějaký pátek SUV. Vloni i v letošním prvním čtvrtletí měla podíl 42 procent – a jakkoli do ní spadají auta relativně obřích i trochu menších rozměrů, trend zabírání místa zjevně postupuje. Nejen při jízdě, případně v dopravních zácpách – řeč je i o dopravě v klidu alias parkování. Nebo hlavně o ní. Vždyť soukromé auto se podle CAMPu využívá zhruba pět procent času. Ve zbytku nehnutě stojí.

Ještě dvě čísla: veřejná hromadná doprava zajišťuje 46 % všech cest po Praze a skoro 30 % cest Pražané vykonají pěšky. Auta by měla být – teoreticky – slabší menšinou.

V praxi ale dominují. Zvykli jsme si na to a myslím, že většina lidí to považuje za přirozené, nevyhnutelné nebo dokonce správné. Když si někdo dovolí narušit hájemství automobilové dopravy, například jízdou na kole po magistrále nebo blokádou automobilové tepny, dostane bandurskou, jakou svět neviděl. Kontroverze nebo přímo odpor budívá už jen malování přechodů pro chodce a cyklopruhů. Omezení parkovacích míst v ulicích se zhusta bere jako svatokrádež, což komunální politici vědí.

Nakonec, nejde jen o dopravu, ale i o auto jako zboží: novému modelu se běžně udělá reklama i tak, že se vozidlo postaví doprostřed obchodního centra, aby si ho každý zákazník musel všimnout, protože se mu musí vyhnout. Kdyby na tom místě překáželo prakticky cokoli jiného než auto, vzbudilo by to údiv a nevoli.

Překážení autům – slovo „překážení“ by vzhledem k objemu hmoty aut, chodců a cyklistů patřilo do uvozovek – se chápe jako vyšinutí z normálního světa. Kdežto když překážejí auta, máme tendenci brát to něco nezměnitelného, co „patří k věci“.

Ano, jsou i extrémní příklady, které rozpálí do běla širokou a nejen tu cestující veřejnost. Typicky: auta zaparkovaná v dráze tramvají, nebo rovnou na kolejích. Není to nový úkaz a takovou barikádu může obstarat i stará škodovka, nicméně souvislost se zvětšováním aut je zřejmá. Veřejná doprava (46 procent cest po Praze) kvůli jedinému soukromníkovi stojí často i desítky minut. Tramvajáci a zbytek světa zuří, dokud se předmět doličný nedá do pohybu, nebo není odtažen. Někdo zuří i pak. Ztracené nervy: k nezaplacení.

Je to čím dál tím horší, jinak by se záležitost asi nedostala do parlamentního podvýboru pro dopravu. Maximální pokuta za parkování na kolejích jsou dva tisíce korun, což často úplně nevystihuje způsobenou újmu. Poslanci se nedobrali k žádnému usnesení, podle webu Zdopravy se plán na zpřísnění sankcí u většiny nesetkal s velkým ohlasem. Zástupci ministerstva jsou prý spíš pro informační kampaň a „rychlý odtah“.

Co z toho nakonec bude, těžko říct. Možná by ani mnohem větší pokuta nic nezměnila. Jedno se ale říct dá: kdyby nešlo o problém „auta stávají na kolejích“, ale o problém „někdo stává v cestě autům“, bral by se asi tak stokrát naléhavěji.

Jistě, není to totéž, blokování silniční dopravy je mimo jiné nebezpečnější. Což ale ještě nevysvětluje, proč dá takovou práci už to, udělat z aut na kolejích vůbec problém a vážné téma k řešení. Je to tím, jak jsme dominanci aut zahrnuli do „normálního světa“ a přizpůsobili se jí. Případné příkoří výše zmíněného typu se bere jako nezbytná daň.

Ministr dopravy Martin Kupka nedávno přiblížil některé zamýšlené změny v dopravních přestupcích. Přísnější by měly být spíš tresty za závažné přestupky, mírnější za ty lehké. Například za špatné parkování.

Reklama

Doporučované