Článek
Mezi školy, jichž by se měl program týkat, patří i bílinská základní škola Za Chlumem, kterou kvůli problémovým dětem od začátku měsíce hlídá bezpečnostní agentura.
Plán novinářům po návštěvě školy nastínil ministr školství Petr Gazdík (STAN).
Problémy v bílinské škole jsou podle něj způsobené pozdním zásahem poradenských zařízení, která zřizuje Ústecký kraj, a také selháním Orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD), jehož přístup se zlepšil od loňského listopadu.
Chybí školní psychologové
V Ústeckém kraji je jedna pedagogicko-psychologická poradna, která má odloučená pracoviště po celém regionu. Problém je v personálním obsazení, chybí hlavně psychologové.
„Nemáme dostatek školních psychologů v kraji. Snažíme se to řešit s místní univerzitou, ale není to jednoduché. Upozorňujeme na to dlouhodobě i Ministerstvo školství,“ řekl vedoucí krajského odboru školství Roman Kovář.
Podle něj musí do poraden přijít dítě se zákonnými zástupci, kteří ale mnohdy nejeví zájem. Odbor školství s bílinskou školou spolupracuje, přestože jejím zřizovatelem je město. Kovář řekl, že Indexace škol by mohla v Bílině pomoct. „Dostanou nějaké prostředky nad rámec svých rozpočtů, ale opravdu to, co my tady vnímáme, je nedostatek školních psychologů, a to je záležitost, která nás nejvíc trápí,“ řekl.
„Pomohly by banality“
Peníze z projektu by mohly školy, jako je ta Za Chlumem, využít na zaplacení sociálních a speciálních pedagogů, školních pomůcek nebo stravy pro žáky.
„Pomohly by banality, jako jsou svačiny a obědy zdarma v přípravném ročníku, které by měly motivovat rodiče, aby posílali děti do školy,“ uvedl ministr. Základní školu v Bílině totiž trápí mimo jiné i skryté záškoláctví.
Základní škola se v posledních letech potýká zejména v šestých a sedmých ročnících s nezvladatelnými dětmi. Podle starostky Zuzany Schwarz Bařtipánové (ANO) by měly mít školy větší pravomoce, protože o umístění dětí do speciálních škol mohou rozhodnout pouze jejich zákonní zástupci.
Bařtipánová řekla, že jde o součást inkluzivního vzdělávání, kdy má právo do běžné školy docházet každé dítě. Rodiče přitom podle ní o své potomky nejeví zájem, a tak s dětmi s poruchami učení nebo s psychiatrickými poruchami nejdou ani za odborníkem, přestože by měli.
Popsala, že školu například trápí, že žáci poškozují školní majetek, slovně napadají spolužáky i učitele, kouří na toaletách a nedokážou se přizpůsobit režimu školy.
Situace na bílinské škole je podle Gazdíka vykreslována hůř, než jaká doopravdy je.
Změna spádovosti škol
Jedním z dalších řešení by mohla být podle Gazdíka změna spádovosti škol. Děti z vyloučených lokalit by tak měly na výběr z několika zařízení, kam by se mohly přihlásit.
„Inkluze se netýká dětí, které jsou lidově řečeno nevychované, nebo dětí, které mají psychiatrické diagnózy. S těmito dětmi byl problém i před inkluzí,“ řekl. „Problém tohoto typu, jako je tady v Bílině, se dá vyřešit jen spoluprací všech organizací. Škola většinu věcí dělá dobře,“ dodal ministr.
„Po čem my voláme, je pořád úprava podmínek, aby školy měly větší pravomoce k tomu, které děti mohou být vyučovány v běžné třídě, aby poslední slovo neměl rodič,“ řekla ve čtvrtek novinářům starostka s tím, že je otázkou, zda za to může inkluze nebo nezájem rodičů. „To už pak je třeba na Ministerstvu práce a sociálních věcí a je to pak už na vládě, aby postupovala koordinovaně.“
O příjezdu ministra, kterého k návštěvě vyzvala ředitelka školy Barbora Schneiderová, se škola dozvěděla ráno. Podle ní je pro školu v Bílině důležitá personální podpora, kterou by snad mohly zajistit peníze z projektu ministerstva.
