Článek
Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů nejzajímavější názory z diskuze u glosy Jana Stránského, jak hloupé a nebezpečné je vysmívat se účastníkům protivládní demonstrace.
Pavel Hanzl: Je to přesně ta situace, které jsem se obával a všude před ní varoval. Putin nás porazit nemůže, můžeme se ale porazit sami. Na tom davovém šílenství je zajímavé to, že nikdo nenabízí řešení. Nevím, co tam kdo davu nakecal, ale příčina je Putinova válka proti Evropě a ta se musí pouze vyhrát, jiné řešení prostě není. Pokud ji nechceme prohrát.
Zdenek Holub: Ještě hloupější a nebezpečnější je onálepkovat paušálně každého jednoho protestujícího a nespokojeného nálepkou „proruská lůza“. To je zaručená cesta k radikalizaci a k širokému lidovému odporu. To ví každý student prvního semestru politologie. Že to neví předseda vlády – politolog, zpochybňuje jeho kvalifikaci. Nejen jako politologa.
Marta Hánová: To, že tu demonstraci organizují radikálové různého ražení, nic nemění na tom, že se jí zúčastnilo nemálo lidí, kteří mají opravdu strach z budoucnosti. Ne 70 tisíc demonstrujících, ale už 30 tisíc by mělo vládě ukázat zvednutý prst. Tady nejde jen o nějaký svetr v zimě navíc, ale o samotnou podstatu státu. Jestli ten svetr navíc vydrží Němci, vydržíme ho taky. Oni jdou ve svých úsporných opatřeních mnohem dál a vychází to z občanské veřejnosti, ale tady se sešlo mnoho negativních vlivů najednou. Vyčerpání covidem, nadměrné zadlužení státu, energetická závislost na Rusku, pomalost EU, zdražování a v neposlední řadě válka na Ukrajině. Tohle vše se nás dotýká, včetně té války. Ne že ne. A je potřeba to neprodleně řešit místo předvádění ega v PS na obou stranách bojiště.
Jiří Němec: Stejně vystupoval před válkou Hitler. Nikdy jsem nechápal, jak lid mohl dopustit, aby byla světová válka. Díky dnešní době to již chápu. Lidé ze zoufalství dělají ty nejhorší věci na světě. Za to, kde teď jsme, nemůže současná vláda. Ale to oni nepochopí. Vidí pouze současnou situaci, která je prakticky neřešitelná. Ale kdo ji způsobil, to již vidět nechtějí.
Aleš Horníček: To, že je velká většina národa vystrašená, neví, co ji v nejbližších měsících čeká, a bojí se, zda nezmrzne, je možná někým označováno jako radikalismus. Pro mne – obyčejné lidské obavy. To, že na náměstí bude vycházet stále více lidí, kterým vláda nenabízí žádné řešení kromě pletení svetrů, je jisté. Lidé mají jen určitou míru tolerance. Když ve Francii zdražily pohonné hmoty (a to ani potom nedosahovaly úrovně cen u nás), celá země se otřásala protesty žlutých vest. Co se tedy dá nakonec očekávat u nás, když nezaplatíme nájem či energie a mnohé potraviny se pro nás stanou nedostupné?
Fórum čtenářů
Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.
Vladimír Pilát: „Vysmívat se vystrašeným lidem z Václaváku je hloupé a nebezpečné“. Sdílím tento názor. Většinou jde o lidi, kteří jako my všichni hledají východisko. Z tohoto marasmu, jehož příčinou není jen Putin, ale mnoho hloupých a neodpovědných rozhodnutí všeho druhu, historických i současných. Navíc se to prolíná s nešťastnou privatizací strategického průmyslu a komodit jako energie, voda apod. A také s hrabivostí některých jedinců. Lépe hned tak nebude a to si myslím, že jsem optimista. Jako vždy a všude se podobných nálad ve společnosti snaží využít krajní názorové proudy (zleva i zprava) a pak to může vést k dalším „majdanům“. To ovšem ani ta většina z Václaváku nechce. Tak jak z toho ven?
Tomáš Radon: Vysmívat se je možná přes hranu. Ale cítit hluboký despekt a rozčarování, s jakými lidmi musím sdílet národ i budoucnost, to snad mohu. Nevím, co to je za jedince, kteří narazili na dno, ale v mém okolí není ani jeden. Všichni pracují, zateplují baráky, nakoupili dřevo, byli na dovolené u moře. Jejich rodiče důchodci určitě nestrádají. Ano, musí omezit návštěvy restaurací a vařit doma, ano, možná si v zimě odpustí vanu nebo stáhnou topení na 20 stupňů, ale žádná hrůza. A poté, co nám jeden silnější soused zabral území, aby „ochránil“ tu svou menšinu, máme jasno, že se to nesmí opakovat, a sankce považujeme za takové minimum, jak to může slušný člověk dát vědět.
