„Nenechali jste nás v tom.“ Kde skončily peníze Čechů na pomoc po tornádu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rodině Sečkářových z Moravské Nové Vsi na Břeclavsku vzalo ničivé tornádo člena rodiny, domov i obživu. Oblíbená hospoda v centru městyse musela jít k zemi. Škody na majetku přesáhly dvacet milionů korun. „Bez darů a pomoci ostatních bychom nemohli začít znovu. Člověk je ohromně vděčný. Jen neví, komu všemu má poděkovat,“ říká mezi oranžovými zdmi rozestavěné restaurace Pavlína Sečkářová. Při bouři zemřel její strýc.

Tornádo loni 24. června poškodilo nebo úplně zničilo dvanáct set domů v Hruškách, Moravské Nové Vsi, Lužicích, Mikulčicích a Hodoníně.

Rok od ničivé bouře se lidé na jihu Moravy stále vyrovnávají s jejími následky. Rekordní škody vystřídala rekordní pomoc - od stovek tisíc Čechů, firem, obcí a státu přitékají do regionu miliardy korun. Seznam Zprávy se v obcích ptaly, zda finanční pomoc přišla tam, kam měla.

Ministerstvo pro místní rozvoj loni krátce po bouři spustilo speciální dotační program Živel. Prostřednictvím Státního fondu na podporu investic už úředníci schválili bezmála osm stovek žádostí pro domácnosti, pro které je určena víc než miliarda korun. K půli června fond proplatil 512 milionů.

Dva miliony v programu Živel dostali i Sečkářovi. Bouřka jim vzala celé horní patro domu, nastěhovat se mohli znovu až před měsícem. „Průměrná výše dotace činí zhruba 1,4 milionu korun. Mezi nejčastější opravy se jednoznačně řadí rekonstrukce střech a opravy vnitřních prostor,“ upřesnila mluvčí státního fondu Karolína Smetanová. Tornádo o síle F4 loni následovaly silné průtrže mračen, takže mnohé z domů ještě vytopily.

Fond přijal 977 žádostí o pomoc, dvě stovky nedostaly z různých důvodů finální razítko. Na vlastní žádost klientů úředníci později vyřadili 88 formulářů - škody jim většinou pokrylo pojištění. Osmnáct žádostí úřad zamítl kvůli nesplnění podmínek, další stovka zůstává nedořešená.

„Jde o žadatele, kteří stále nedoložili potřebné podklady pro získání dotace. Bohužel, nemalá část těchto lidí s Fondem vůbec nekomunikuje,“ doplnila Smetanová. Nejčastěji chybí odhad nákladů škod, u výstavby nových domů pak projektová dokumentace nebo stavební povolení.

Ač místní občas spílají zdlouhavému papírování, za pomoc jsou vděční. „Máme vesměs pozitivní ohlasy, lidé z postižených oblastí velmi oceňovali bezprostřední pomoc mobilních týmů a okamžité zřízení informačních linek,“ upřesnila mluvčí.

Přes 600 milionů korun vyčlenil pro jihomoravské a severočeské zemědělce Státní zemědělský intervenční fond. Žadatelé si mohli nechat zaplatit zničenou úrodu, škody na hospodářských zvířatech, krmivech, budovách, halách, stavbách skleníků a mnoha dalších technologiích souvisejících se zemědělskou či potravinářskou výrobou. Celkem se sešlo 87 žádostí, z toho 73 z jižní Moravy a 14 z Ústeckého kraje.

V obcích se leskne velké množství nových střech. Přesto zasažená místa dál připomínají jedno velké staveniště. Nedostatek řemeslníků a hlavně zdražování stavebních materiálů obnovu oblastí zpomalují. U některých stavebnin narostly ceny o třetinu až polovinu. „Naštěstí jsme nakoupili materiál už loni. Ty, co museli odložit nákupy až na letošek, lituju. Ceny jsou šílené,“ řekla Sečkářová. Rodina dostala prostřednictvím dobročinné sbírky Donio.cz 1,5 milionu korun. Peníze jim touto formou poslalo 830 dárců.

Právě charity vybraly od Čechů rekordní finanční pomoc, okolo 1,5 miliardy korun. Peníze mezi poškozené dělily v několika vlnách a koordinátoři pomoci v regionu dál fungují.

S největší částkou operovala Diecézní charita Brno, dostala 363 milionů korun. Dárci posílali peníze na účet, esemesky, přispívali do pokladniček. „Z tohoto důvodu nelze dopočítat přesné číslo, ale odhadujeme, že se zapojilo až půl milionu lidí. Místní jsou strašně vděční za to, jak veřejnost zareagovala,“ sdělila mluvčí charity Eva Bělocká.

Díky tomu charita pomohla prakticky všem, kteří nějaké škody zaznamenali a o pomoc se přihlásili. Peníze šly do více jak 1250 domácností. Organizace jim rozdělila bezmála 273 milionů korun z veřejné sbírky. Dary v několika vlnách čítaly od padesáti tisíc do tří set tisíc korun, průměrná částka pro domácnost činí 217 tisíc korun. Rozhodovala míra poškození domu a sociální situace rodin. „Naši koordinátoři jsou s místními nadále v dennodenním kontaktu. Jak se prodražují stavební materiály, lidi i teď ocení finanční pomoc,“ doplnila.

Od září se v Charitě schází takzvaná Tornádo komise a posuzuje jednotlivé případy. „Znovu zasedala třeba v pátek. Stále rozdělujeme dary. A i teď se objevují případy, kdy si lidi řeknou o psychologickou pomoc,“ řekla mluvčí. Pracovníci Charity na místě zůstanou do konce roku.

Organizace chce také ze zbývajících peněz v Hruškách na Břeclavsku vystavět sociální bydlení s deseti bytovými jednotkami. Pro starší lidi, kteří už nemají síly na opravy svých poničených domů. Detaily Charita s obcí řeší.

Dalších devět neziskovek spojilo síly. Třeba Člověk v tísni, Nadace Via, Adra, Donio či Diakonie Českobratrské církve evangelické vybraly přes miliardu korun. V první vlně rozdělovaly domácnostem 150 tisíc korun, v dalších vlnách to bylo individuální. Třeba Diakonie dostala pod patronát obec Hrušky. „Celkem jsme na přímou finanční pomoc vyplatili 23 milionů korun,“ uvedla mluvčí Ivana Dingová. Diakonie také Hruškám uvolní čtyři miliony korun na obnovu prostranství Na rybníčku.

Jen v Moravské Vsi tornádo poškodilo pětistovku domů, 35 z nich muselo jít k zemi. Vichr se přehnal přes centrální náměstí a zničil i většinu obecních budov. „Škola, školka, smuteční síň, sokolovna, radnice. Máme jich poškozených osm z deseti,“ sdělil starosta Marek Košut (TOP 09). Starosta počítá, že se na poškozeném území pět set krát osm set metrů prostaví až dvě miliardy korun.

Podle něj už přišla jen do městyse od státu, dárců či pojišťoven asi miliarda. Obec může využít i 52 milionů korun z transparentního účtu. Další desítky milionů korun přišly na běžný účet od jiných obcí.

Moravská Nová Ves už dala na obecní projekty a jejich obnovu 170 milionů korun. „To je úhrn investic za předchozích patnáct let. Třeba 25 milionů šlo na opravu základní školy. K tak razantní rekonstrukci bychom dřív nepřistoupili. Projekty, které jsem s kolegy řešil jako starosta dvanáct let, jsem si v jednom roce zopakoval,“ doplnil Košut. Podle něj chybí materiál na novostavby, ale o rekonstrukce mají stavební firmy velký zájem.

Vedení městyse plánuje i změny na centrálním náměstí. „Bereme to jako příležitost, která se, doufejme, naskytne jen jednou za sto a více let,“ dodal Košut.

Na obnovu obecního majetku Ministerstvo pro místní rozvoj obcím vyčlení 1,3 miliardy korun. Z programu mohou získat příspěvek až 90 procent na renovaci majetku, kraj má nárok na podporu do 60 procent skutečně vynaložených uznatelných nákladů. Příspěvek lze využít na třeba opravy silnic, škol, školek, chodníků a další infrastrukturu.

V Lužicích dostali na transparentní účet 90 milionů korun. Asi šestnáct milionů korun obec rozdělila zasaženým, dalších dvanáct si vyžádala prvotní pomoc. „Zbytek máme k dispozici na obecní účely,“ řekl starosta Lužic Tomáš Klásek (za KDU-ČSL). Podle plánů stavějí nové zdravotnické centrum, obnovují také sokolské hřiště, jehož část sloužila jako obří skládka suti. U rybníka Cihelna chce také obnovit šest hektarů zničené zeleně.

„Než se zeleň dostane do fáze, kdy bude znovu ochlazovat okolí, tak to bude několik let trvat. Znásobuje to nebezpečí, že tady oteplování tady budou ještě dlouho patrné,“ dodal.

V Mikulčicích muselo jít úplně k zemi přes čtyřicet domů, další desítky si majitelé opravují. „Je to tu jedno velké staveniště. Dělníci také pokládají elektřinu asi v deseti ulicích zároveň. Je to komplikované. Finišujeme s opravami domu dětí, taky se hřbitovní zdí, kterou nám rozestavěli učňové v rámci své praxe. Moc jim za to děkuji,“ řekl starosta Josef Dvořáček (ODS). V obci podle něj musejí řešit do dalších let hlavně zeleň, chybí tam větší polovina všech stromů či keřů. Projekt osázení zpracovává Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity.

Obec chystá vzpomínkový víkend s kulturními akcemi. „Na sobotu zveme všechny aktéry pomoci. Došlo k ohromnému semknutí lidí, přestože někdy mohou přijít náznaky závisti. Ale převažuje to dobré. Tragédii a ztrátu mladého lidského života nikdo nenahradí, ostatní věci snad přebolí,“ dodal starosta.

Ze všech obcí převládá vzkaz: „Díky, nenechali jste nás v tom.“

Když minulý týden po roce udeřilo slabší tornádo v Lanžhotě, v regionu se zpráva rychle šířila. „Lidi mají tu nervozitu z bouřek logicky znásobenou. Strach zůstává,“ řekl starosta Klásek.

„Samozřejmě mám obavy, jestli to někdy nepřijde znova,“ dodává Sečkářová.

První snímky tornáda a jeho následků, které jsme před rokem publikovali: