Hlavní obsah

O očkování se mají učit už školáci, míní Válek. Zařadit se může do osnov

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

V Česku si pro základní očkování proti covidu přišlo necelých sedm milionů lidí. Vakcíny se také staly terčem dezinformací. Ilustrační snímek.

Reklama

Začít se vzděláváním o očkování je podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka třeba už u dětí školního věku. Napomoci by to mohlo nejen při mimořádných pandemiích, ale i při boji proti papilomavirům.

Článek

Pandemie covidu-19 podle Vlastimila Válka z TOP 09 ukázala nejen užitečnost očkování, ale i potřebu osvěty o něm. A to napříč generacemi.

„Je potřeba informace vždy cílit na danou skupinu lidí. Jinak budu informovat mileniály a jinak tzv. boomery. Tak jako je ve školách potřeba učit o dějinách 21. století a co se událo za posledních 50 let a nelze se soustředit jen na pyramidy, tak je potřeba se soustředit na to, kam směřuje medicína. Je dobré, že děti vědí, jaké jsou kosti a klouby, ale měly by taky znát výhody a nevýhody moderní medicíny,“ řekl pro Seznam Zprávy ministr.

Podle něj už se o věci debatuje i s ministerstvem školství. Zvažuje se také, jak podpořit jednotlivé iniciativy a vzdělávací kampaně zamířené právě na mladistvé a děti.

„Ta debata už probíhá. Informování musí ve školách probíhat poměrně brzy, a to již na základních školách. Důvodem je i očkování proti papilomavirům, které by mělo u děvčat i chlapců probíhat už před tím, než začnou pohlavní život. Třeba šestá či sedmá třída,“ dodal Válek.

Zmíněné očkování proti lidským papilomavirům patří mezi ty, u kterých data ukazují klesající zájem. Zatímco v roce 2012 bylo proočkováno 75,6 procenta dívek ve věku 13 let, o pět let později to bylo 63,7 procenta. Za loňský rok potom proočkovanost nepřesáhla 62 procent.

Do osvěty o očkování by nicméně podle Válka měli být vtaženi i rodiče – ty podle něj stát nemůže suplovat, ale měl by v tomto ohledu pomáhat.

„Samozřejmě je potřeba zvýšit vzdělávání o očkování, je potřeba do toho vtáhnout rodiče, školu, celý systém a zaměřit se tímto směrem. Děti navíc tráví daleko víc času ve škole a na různých kroužcích než s rodiči. Nemůžeme zase vše chtít po rodičích, je tedy potřeba spolupráce s rodinou, s pacientskými organizacemi i jednotlivými skupinami, které rodiny zastupují,“ doplnil.

O tom, jak by vzdělávání o očkování v Česku mělo přesně vypadat, se podle něj ale bude ještě jednat.

Ministr o vakcinaci mluvil na závěr konference pořádané právě na toto téma v rámci českého předsednictví EU. Komunikace a informování o očkování směrem k veřejnosti byly mezi body, na které se experti zaměřili.

Problém s klesající důvěrou v očkování nejen proti covidu-19 se nicméně týká celé řady států. Věcí se zabývá i Evropská komise, která v těchto dnech zveřejnila výsledky průzkumu o důvěře evropské veřejnosti k očkování. Podle něj považuje vakcíny za důležité asi 81,5 procenta respondentů, za účinné je potom považuje přes 85 procent lidí.

Jde o obdobné výsledky jako před dvěma lety. Analytici však zároveň pozorují pokles důvěry mezi respondenty z nižších věkových skupin. V Česku se potom důvěra průměrně pohybuje okolo 70 procent. Pokud však jde o vakcíny proti covidu-19, důvěru v ně má jen okolo 60 procent respondentů.

Základní očkování proti covidu-19 má v Česku nyní ukončeno asi 6,9 milionu lidí, prvních posilujících dávek se však podalo jen přes čtyři miliony a druhých posilujících dávek jen necelých 700 tisíc. Zájem o očkování také od začátku kampaně setrvale klesá.

Reklama

Doporučované