Článek
Veřejnost má výjimečnou příležitost prohlédnout si i díla, která dlouhá léta ležela uzavřená v trezorech.
Knihy instalovali do vitrín restaurátoři s bílými rukavicemi.
Na výstavě je k vidění celkem 18 vzácných originálů.
Mezi vystavenými exponáty jsou i Velislavova bible a latinský zlomek Dalimilovy kroniky (na snímku).
O Velislavově bibli se často mluví jako o středověkém komiksu. Dochovalo se 178 listů z původních dvou set.
Unikátní obrazová bible byla vytvořena v letech 1325 až 1349. Je považována za nejrozsáhlejší obrazový rukopis ve střední Evropě.
Soubor perokreseb jemně kolorovaných základními barvami byl s největší pravděpodobností vyhotoven na objednávku Velislava, zcestovalého notáře v kanceláři českého krále Karla IV.
Vedle scén ze Starého a Nového zákona jsou v bibli zobrazeny i obrazy z každodenního života tehdejší společnosti. Rukopis nám tak poskytuje vhled do života nebo módy ve 14. století.
K vidění je také torzo rukopisu latinského překladu Dalimilovy kroniky, který vznikl na objednávku Jana Lucemburského, nebo Karla IV.
Dochovalo se 24 pergamenových stran s bohatými iluminacemi, tedy zhruba desetina originálu.
Podle autorky výstavy Renáty Modrákové je nejvýznamnějším exponátem výstavy Velislavova bible, která má nevyčíslitelnou hodnotu.
Nejstarší vystavený rukopis pochází z druhé poloviny 12. století. Vytvořena byla v benediktinském klášteře svatého Jiří na Pražském hradě.
Nejtěžší rukopis z celé výstavy je takzvaný Malostranský graduál, vážící 23 kilogramů. Na snímku ho prohlíží ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Ve všech dokumentech se objevují odkazy na život nebo rozvoj kultu české světice svaté Ludmily.
Rukopisy jsou vystaveny v průhledných vitrínách.
Před uzavřením vitrín se měřila vlhkost a světlo dopadající na rukopisy.
Akce je doprovodným programem k výstavě Kniha a závoj, která probíhá v Klementinu až do 30. ledna 2022.
Národní knihovna si výstavou připomíná 1100 let od mučednické smrti svaté Ludmily.
