Obviněný Šnajdr se opřel do korunního svědka. Soud poradil, co má udělat

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bývalý náměstek ministra zdravotnictví Marek Šnajdr neuspěl u Ústavního soudu s pokusem zvrátit vývoj jednoho z největších případů korupce a ovlivňování veřejných zakázek ve zdravotnictví.

Marek Šnajdr, jenž je v kauze jedním z řady obviněných, napadl důležité rozhodnutí, které předcházelo dohodě o vině a trestu, již uzavřel žalobce s podnikatelem Tomášem Horáčkem. Ten se jako původně hlavní obviněný stal díky dohodě pro policii klíčovým svědkem a jeho svědectví také ke Šnajdrovu obvinění přispělo.

Stížnost, kterou za Šnajdra podal jeho advokát Lukáš Trojan, řešil soudce Radovan Suchánek a rozhodl, že byla podána příliš brzo. „Ústavní soud považuje ústavní stížnost za předčasnou, a proto ji soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl,“ uvedl Suchánek v rozhodnutí, které je zveřejněno na webu soudu.

Bývalý náměstek Šnajdr, který po odchodu z politiky podniká ve zdravotnictví, napadl konkrétně to, že před uzavřením dohody vyloučila policie Horáčkův případ do samostatného řízení. Navíc i trest, který Horáček dohodou dostal, je podle Šnajdrova vyjádření příliš mírný.

Samotného Šnajdra policie v kauze stíhá kvůli nákupu lineárních urychlovačů pro Fakultní nemocnici Bulovka za 160 milionů korun. Podle obvinění bylo v této zakázce připraveno až deset milionů korun na korupci. Marku Šnajdrovi však vyšetřovatelé připisují v obvinění přijetí úplatku ve výši minimálně 50 tisíc korun a od loňského prosince podle Deníku N také za padělání veřejné listiny.

Kdyby u Ústavního soudu Marek Šnajdr uspěl, žalobci by v rukou neměli soudem posvěcené Horáčkovo svědectví, které zužuje prostor pro obhajobu ostatním obviněným.

Marek Šnajdr je už druhým obviněným, který si na postup úřadů v případu stěžoval.

V případě první stížnosti, kterou podal obviněný lékař Martin Stříteský, soudce Ludvík David konstatoval, že „soud nezjistil nic, co by nasvědčovalo stěžovatelovu tvrzení, že orgány činné v trestním řízení rozhodovaly svévolně“.

Odmítnutí Marka Šnajdra vysvětlil soudce Radovan Suchánek tak, že stěžovatel mohl ještě před podáním ústavní stížnosti podat podnět k takzvanému vnitřnímu nebo vnějšímu dohledu v rámci státního zastupitelství. Ten by pak musel přezkoumat, zda dozorující žalobce Zdeněk Matula v kauze nepochybil.

Šnajdrův advokát Lukáš Trojan zatím neřekl, zda podnět k přezkumu podal nebo se ho podat chystá. Pokud by to udělal, může pak Marek Šnajdr podle soudce Suchánka podat stížnost k Ústavnímu soudu znovu.

„Nic nebrání stěžovateli v podání případné nové ústavní stížnosti poté, co bude řízení v jeho trestní věci skončeno, nebude-li s jeho průběhem souhlasit a bude-li pociťovat újmu na svých základních právech a svobodách v důsledku pochybení orgánů činných v trestním řízení s možným vlivem na výsledek řízení,“ doplnil Suchánek.

Vyšetřovatelé si stojí za tím, že v kauze nepochybili.

Žalobci z Vrchního státního zastupitelství v Praze připomněli, že klíčový svědek Tomáš Horáček se zcela doznal k trestné činnosti a výsledky vyšetřování byly také plně zadokumentovány.

Horáček pak od soudu díky dohodě dostal trest ve výši šesti měsíců vězení, pokutu pět milionů korun a na sedm let nesmí působit v obchodních společnostech. Původně Horáčkovi podle paragrafů za trestné činy, z nichž byl obviněn, hrozilo od pěti do dvanácti let vězení.

„Soudem schválený trest je zjevně nepřiměřený trestu, který Horáčkovi v rozsahu doznané trestné činnosti jinak hrozil,“ napsal advokát Trojan do vyjádření pro Ústavní soud.