Hlavní obsah

Opičí neštovice se mohou znovu rozšířit po festivalech, říká lékař

Foto: Profimedia.cz

Virus opičích neštovic se mimo obvyklé oblasti rozšířil už do 30 zemí světa. Česko má zatím šest pacientů.

Reklama

Podle odborníků se nejčernější scénáře šíření opičích neštovic nepotvrzují, rizika ale zůstávají. Výskyt navíc poukazuje na nebezpečný fenomén.

Článek

Během necelých dvou týdnů má Česko celkem šest potvrzených případů opičích neštovic. Podle šetření hygieniků se ale zatím nejedná o komunitní šíření – nakažení pobývali například na Kanárských ostrovech, festivalu v belgických Antverpách nebo v Portugalsku.

„Podle dostupných zpráv půjde o menší epidemii, než se předpokládalo. Osobně jsem se domníval, že po návštěvě mnohokrát zmiňovaných gay festivalů na Kanárských ostrovech a v Antverpách je řada osob v inkubační době a nemoc u nich v průběhu dnů či několika málo týdnů vzplane. To se nepotvrdilo,“ uvedl pro Seznam Zprávy Petr Husa, místopředseda Společnosti infekčního lékařství a přednosta Kliniky infekčních chorob FN Brno.

Vývoj podle něj potvrzuje nízkou pravděpodobnost mezilidského přenosu viru. „Domnívám se, že se šíření rychle zastaví. Je však možné další nakupení případů po návštěvě podobných festivalů,“ dodává odborník.

Nemocní, kteří nepotřebují léčbu za hospitalizace, mohou být v domácí izolaci. Infektolog Husa připomíná, že je třeba zamezit zejména jejich kontaktu s těhotnými ženami, lidmi s narušenou imunitou i zvířaty – jde totiž o zoonózu, tedy infekci přenosnou mezi zvířaty a lidmi. Vir by se tak zpětně mohl pomocí zvířat rozšířit.

„Je také potřeba, aby infikovaný člověk neměl sexuální styk do úplného vymizení vyrážky, nejméně však čtyři týdny. Rovněž lidé v karanténě po kontaktu s infekcí by neměli mít sexuální styk, a to nejméně tři týdny.  Základní ochranou je nemít větší počet sexuálních partnerů a dodržovat pravidla bezpečného sexu,“ dodává infektolog.

Zdravotní ústav se připravil

V Česku se první případ opičích neštovic potvrdil 24. května, šlo o cestovatele, který pobýval v belgických Antverpách. Šestého pacienta identifikoval Státní zdravotní ústav tento pátek. Hygienici k případu uvedli pouze to, že jde o 34letou osobu s občanstvím v EU a pobytem v Česku. Epidemiologické šetření podle jejich vyjádření stále probíhá.

Příznaky jsou přitom i u tohoto pacienta typické – zvýšená teplota, zimnice, únava, bolest hlavy a kožní pigmentace na některých částech těla.

„Daná osoba se aktuálně po ošetření ve specializovaném lůžkovém zdravotnickém zařízení nachází v domácí izolaci,“ doplnila pražská hygienická stanice.

Například Fakultní nemocnice Bulovka měla na své Klinice infekčních nemocí v minulých dnech jednoho z nakažených hospitalizovaného. Jak ale v pátek pro Seznam Zprávy potvrdila mluvčí Eva Libigerová, nyní již žádného takového pacienta nemá.

„Pacienti mají mírný průběh onemocnění. Zda bude nákaza komunitně šířena, se ukáže až v následujících týdnech. Pacienti jsou infekční až v době prvního výsevu puchýřů, nabádáme je k důsledné izolaci a případnému nešíření nákazy,“ doplnila mluvčí.

Státní zdravotní ústav zároveň zopakoval, že riziko šíření nemoci v Česku zůstává nízké. Přesto ale podnikl kroky pro rychlejší a flexibilnější odhalování případů.

„Národní referenční laboratoř z pozitivních vzorků izolovala virus opičích neštovic  a tento materiál poslouží pro možnost kontroly metod testování v dalších laboratořích. V tomto týdnu již můžeme začít vydávat izolovanou DNA jako pozitivní standard pro další laboratoře, které by měly zájem participovat na diagnostice, a pro nastavení metodiky celogenomové sekvenace,“ uvedla vedoucí laboratoře Helena Jiřincová.

Foto: Profimedia.cz

Virus opičích neštovic.

Hrozba do budoucna?

Situace v Česku je tedy ohledně šíření opičích neštovic zatím stabilizovaná, například Světová zdravotnická organizace (WHO) ale věc nadále bedlivě monitoruje. Tento týden potvrdila již více než 550 případů ve 30 zemích světa. Zástupci organizace zmínili, že není jisté, jak dlouho se již virus mimo africký kontinent šíří a zda se jej podaří zcela zastavit.

„Země zřejmě nebudou mít okamžitý nebo bezproblémový přístup k nástrojům ke zvládnutí nákazy – včetně diagnostických prostředků, vakcín a léků,“ citovala agentura Reuters z prohlášení WHO.

Objevují se i první varovné hlasy upozorňující na to, že se obdobné zoonózy mohou mezi lidmi objevovat častěji, než tomu bylo v minulosti.

Jaké jsou příznaky

Z dosavadních informací vyplývá, že nemoc trvá až čtyři týdny. Nakažený může mít horečku, zimnici a běžné chřipkové příznaky. Objevují se bolesti kloubů, svalů či zad a zvětšení uzlin. Po několika dnech se na kůži vyskytnou léze – puchýřky či vřídky. Průběhy nemoci popsané v Evropě byly spíše mírné.

Podle ředitele WHO pro mimořádné situace Mika Ryana se to netýká jen opičích neštovic, ale třeba i krvácivé horečky lassa.

„Máme co do činění s dosti nestabilním rozhraním mezi zvířetem a člověkem,“ řekl Ryan během tiskového brífinku tento týden. Na vině je podle něj změna klimatu. Ta přispívá k rychlým změnám počasí a zvířata i lidé mění své chování při hledání potravy. V důsledku toho se podle Ryana nemocemi, které obvykle kolují u zvířat, stále častěji nakazí lidé.

Nárůst počtu případů WHO vedle opičích neštovic pozoruje i u jiných nemocí živočišného původu – například u zmíněné horečky lassa nebo eboly. Za přenašeče viru opičích neštovic jsou považováni různí hlodavci a primáti. Ryan však uvedl, že se zdá, že nové infekce hlášené především ze západních zemí se přenášejí z člověka na člověka.

Reklama

Doporučované