Ordinace se plní nemocnými dětmi. Sezona respiračních nákaz může překvapit

„Skutečně mohu potvrdit, že minimálně v Praze nárůst počtu akutně nemocných dětí vnímáme. Sledujeme ho od konce prázdnin, byť tehdy to byly spíše jednotlivé případy, bohužel už i s covid pozitivitou,“ popisuje Seznam Zprávám praktická lékařka pro děti a dorost a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová.

Lékaři očekávali, že s nástupem dětí do škol sezona respiračních nemocí postupně začne, letos je nicméně situace opět trochu jiná než dříve.

„Že děti chodí s vysokými teplotami, rýmou a podobně už první týdny školního roku a začátkem školky, to je opravdu poměrně časné. Nepochybně jako pediatři diskutujeme o tom, nakolik se na dětské nemocnosti podílí to, že tady proběhl významný pokles nákaz přenášených vzdušnou cestou,“ pokračuje lékařka.

„Nicméně je také pravda, že je toto období letos poměrně chladné. Obvykle v září teplo vydrželo až do konce měsíce. Nárůst počtu respiračních nákaz bude pravděpodobně i z tohoto důvodu rychlejší,“ dodává.

Kromě covidu-19 se nyní šíří běžné respirační nákazy a bakteriální infekce, děti trpí angínou či zápalem plic.

Pokud onemocní dítě předškolního věku, mohli však rodiče v posledních týdnech narážet na nedostatek léků na horečku. Situace by se podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) měla lepšit během druhé půlky září.

„Kdo má dítě v první nebo druhé třídě, tak si nejspíš všiml, že druhý týden v září bylo mnoho z nich doma. Jde o běžné virové a respirační infekce. Dítě obvykle nastoupí do školky a první tři měsíce se promořuje. Teď je tomu tak nejspíš napříč populací. Na začátku školního roku je to běžné, je ale pravda, že letos je případů možná trochu víc, protože si děti odvykly,“ míní Aleš Chrdle, primář Infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice.

V loňském roce například lékaře zaskočil časný nástup RS viru, tedy respiračního syncytiálního viru. Ten postihuje zejména nejmenší děti a kojence a obvykle vrcholí v zimních měsících. Obdobný vývoj letos zatím nepozorují.

„Může to být určitý sezonní výkyv a nepochybně nás budou zajímat data referenčních laboratoří, která virová onemocnění jsou aktuálně v České republice na vzestupu a jestli je v sezonnosti nějaký rozdíl, protože kromě covidu je nám jasné, že běží i další respirační nákazy,“ dodává Cabrnochová s tím, že by se dítě mělo vrátit do kolektivu až poté, co je alespoň tři dny bez příznaků.

Oproti loňské a předloňské sezoně si lékaři podle svých slov jednoznačně všímají nárůstu šíření planých neštovic. Na to už dříve upozornil Státní zdravotní ústav. Letos se dokonce do začátku srpna nakazilo skoro 48 tisíc lidí, zatímco loni necelých šest tisíc.

Kvůli velkému zájmu o očkování proti planým neštovicím navíc došlo k výpadkům vakcíny. „Zájem veřejnosti je skutečně tak velký, že ani výrobce nebyl schopen dodat dostatek očkovací látky. Stále nám chybí, nicméně už jednáme o náhradě od konkurenčního výrobce,“ doplnila pediatrička.

Další z nemocí, kterou podle infektologa Chrdleho covidová pandemie jednoznačně ovlivnila, je chřipka.

Pravidelnou vlnu chřipkových nákaz Česko a další státy již dva roky naplno nezažily vlivem protikoronavirových opatření, jež zabrzdila také šíření chřipky.

„Čekáme, že až chřipka přijde, tak bude odpočatá. Lidé se proti ní dříve každý rok přirozeně utužovali. Pokud jsme se s ní ale dva roky nesetkali, mají naše imunitní systémy tendenci zapomínat. Můžeme očekávat, že až chřipka přijde, bude náročnější se o pacienty s ní starat,“ domnívá se lékař Chrdle.

Otázkou však podle něj zůstává, zda obvyklá chřipková epidemie nakonec skutečně přijde. Předpovědět to podle něj není možné.

„Má spekulace je, že letos je tady pořád ještě hodně covidu a ten chřipku jaksi více nepustí. Každopádně bych ale pro jistotu vycházel z toho, že přijde, a doporučil bych očkovat se,“ dodává s tím, že by pro vakcínu měli zamířit především senioři a chronicky nemocní či obézní lidé.