Hlavní obsah

Razie v Brně: Policie jde po 11 adresách

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Policie se zajímá o privatizace bytových domů v Brně.

Reklama

Policisté pracují s podezřením, že organizovaná skupina za úplatky v řádu statisíců nebo milionů korun dokázala zařídit získání bytu nebo bytového domu.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V kauze privatizace bytů a bytových domů v Brně sice zatím policie ani šest dní od úterních domovních prohlídek nevznesla žádná obvinění, ve věci však prověřuje zcela konkrétní podezření.

Podle dokumentů, s nimiž se Seznam Zprávy mohly seznámit, jdou detektivové po transakcích s bytovými domy na 11 brněnských adresách. Čtyři z nich už brněnský magistrát podle kupních smluv prodal.

Z dokumentů předložených při jedné z domovních prohlídek plyne, že jde například o bytový dům v ulici Trávníčkova 5, který je poblíž centra Brna ve čtvrti Zábrdovice.

Zdejší bytové družstvo, které vzniklo rok před privatizací, za něj zaplatilo brněnskému magistrátu podle smlouvy z katastru nemovitostí 28,2 milionu korun.

Další bytové domy, které policisté prověřují, jsou na brněnských adresách Špitálka 14, Slepá 25 a Charbulova 27. 

Třeba čtyřpatrový dům v ulici Špitálka prodal brněnský magistrát v červnu 2017 podle kupní smlouvy za 11,6 milionu korun. Ten v ulici Charbulova pak v listopadu 2018 za 5,6 milionu korun.

Už prodané domy, po nichž jde policie

NemovitostAdresaCena (v mil. Kč)
Bytový dům Slepá 2534,5
Bytový důmTrávníčkova 528,2
Bytový důmŠpitálka 1411,6
Bytový důmCharbulova 275,6

Zdroj: Seznam Zprávy

Poznámka: Ceny jsou zaokrouhleny.

Policie se dále podle dokumentů, s nimiž je redakce obeznámena, zajímá i o domy, které zatím stále patří do správy brněnské radnice. Jsou na adrese Nováčkova 2, 4, 6 a Ibsenova 9, 10, 11 a poslední je v ulici Čelakovského 1. Privatizace těchto domů přitom byla připravována.

Detektivové po úterním zásahu zadrželi celkově deset lidí, sedm z nich poté obvinili a všechny ve čtvrtek odpoledne poslal soud do vazby. Jejich stíhání se však netýká případu privatizace bytů, ale jiného případu, v němž jde o podezření spojená s ovládnutím městské společnosti Pískovna Černovice.

Co předcházelo policejnímu zásahu

Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu zahájili úkony trestního řízení v únoru 2019. Podle prvotních informací prověřovali zločineckou organizovanou skupinu, která podle jejich poznatků v Brně vznikla kolem roku 2008. Členové skupiny jsou podezřelí z napojení na místní komunální politiky a z manipulací při přidělování obecních bytů nebo při privatizaci celých bytových domů. Za získání konkrétní nemovitosti podle policie inkasovali statisíce až miliony korun jako úplatky. Návrh na vydání příkazu k domovním prohlídkám vydala žalobkyně v září.

Policie ve zmíněných dokumentech uvedla, že podle jejích zjištění podezřelí v organizované skupině ovlivňovali ve svůj prospěch privatizace celých domů.

„Za předem slíbený finanční obnos ve formě úplatku v řádech stovek tisíc korun, který si mezi sebou následně zainteresované osoby rozdělují, zařídí získání nemovitostí pro sebe nebo pro někoho jiného, to vše se ziskem skupiny v řádech až mnoho milionů korun,“ napsala policie do dokumentu.

Vyšetřovatelé přitom tvrdí, že skupina využívala nastrčené nájemníky, kteří projevili zájem o privatizaci bytových domů. Aby byl dům privatizován, bylo potřeba, aby zájem projevilo 70 procent nájemníků - to byla podmínka stanovená k privatizaci domu brněnským magistrátem.

„Podezřelí způsobili škodu velkého rozsahu Statutárnímu městu Brnu, neboť realizovaná prodejní cena těchto bytových domů neodpovídala tržním cenám respektive cenám obvyklým v době uskutečnění prodeje,“ uvádí dále policie.

V dokumentech se objevují stejná jména, o nichž se mluví i ve druhé větvi tohoto případu, kde se vyšetřuje ovládnutí městské společnosti Pískovna Černovice.

S bytovým domem na adrese Čelakovského 1 pak policejní dokument zmiňuje také například jméno advokáta a brněnského lidoveckého politika Filipa Ledera nebo lidoveckého kandidáta na post ministra životního prostředí a náměstka brněnské primátorky Petra Hladíka.

Leder na dotaz, proč se o něj ve věci policie zajímá, odpověděl, že nemá tušení. Hladík pak na twitteru uvedl, že v kauze pouze poskytl policii součinnost a jinak nemá s vyšetřováním nic společného.

Mezi obviněnými podle zjištění Seznam Zpráv ani jeden z obou jmenovaných není.

Reklama

Doporučované