Hlavní obsah

Soud ve Štrasburku vyhověl české vládě, znovu projedná případ exekutora

Foto: Profimedia.cz

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Reklama

Česká vláda uspěla u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) s požadavkem, aby stížnost exekutora Jana Grosama řešil ještě velký senát. Na webu o tom informovala Kancelář vládního zmocněnce.

Článek

Štrasburský soud v červnu uvedl, že Česko porušilo Grosamovo právo na spravedlivý proces. Podle tehdejšího rozsudku totiž kárné senáty českého Nejvyššího správního soudu nemají potřebnou nezávislost a nestrannost.

„Panel pěti soudců velkého senátu dnes vyhověl žádosti české vlády. Případ tedy znovu projedná v širším, sedmnáctičlenném kruhu soudců Evropského soudu pro lidská práva. Jeho definitivní rozsudek lze očekávat nejdříve koncem příštího roku,“ sdělila v úterý kancelář.

O postoupení věci velkému senátu vláda požádala v září. Červnovému verdiktu vytýkala zejména to, že ESLP nerespektoval svou roli, rozsah pravomocí a pravidla upravující jeho fungování. Grosam totiž před českými vnitrostátními orgány ani ve své následné stížnosti štrasburskému soudu nezpochybnil složení kárného senátu jako takového.

„Soud se touto otázkou zabýval z vlastní iniciativy, což není jeho zvykem. Navíc se zaměřil na abstraktní přezkum právní úpravy kárných řízení, což mu nepřísluší, nikoliv na konkrétní okolnosti případu stěžovatele Grosama,“ vysvětlila své stanovisko Kancelář vládního zmocněnce.

Pochybnosti o kritériích

Pražského exekutora Grosama v roce 2010 kárně zažalovala tehdejší ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová (za ODS). Nejvyšší správní soud jej o dva roky později shledal vinným a uložil mu pokutu 350 000 korun, proti čemuž se muž marně bránil u Ústavního soudu. U ESLP nyní namítá, že kárné řízení s ním nemělo parametry řádného procesu, že český soud neměl parametry soudu i že proti rozhodnutí kárného senátu není možnost odvolání.

ESLP v červnu Grosamovi přiznal nárok na odškodné od Česka ve výši 4000 eur (zhruba 97 000 korun) za nemajetkovou újmu. Vyjádřil tehdy pochybnosti o kritériích, podle kterých Nejvyšší správní soud vybírá přísedící do kárného senátu.

Poukázal na to, že někteří přísedící postrádají objektivní zdání nezávislosti a nestrannosti, protože jsou do určité míry materiálně a hierarchicky podřízeni ministru spravedlnosti, který je kárným žalobcem. Také podotkl, že přísedící z řad soudních exekutorů jsou navíc konkurenty kárně stíhaného exekutora.

Kárné senáty u Nejvyššího správního soudu rozhodují o postizích za prohřešky soudců, státních zástupců i soudních exekutorů. Mohou jim krátit plat, případně je odvolat i z funkce. Od roku 2009 přijaly jednotlivé senáty stovky rozhodnutí. Rozsudek, v němž ESLP shledá porušení Úmluvy o ochraně lidských práv, přitom žalovanému státu ukládá přijmout obecná opatření k nápravě stavu.

Českých případů, u kterých ESLP shledá porušení úmluvy o ochraně lidských práv, není mnoho. Loni se to například nestalo ani jednou. Soudci v loňském roce 332 stížností proti Česku rovnou odmítli. Věcně se začali zabývat 14 novými stížnostmi, předloni jich bylo 13.

Reklama

Doporučované