Hlavní obsah

Sportovní kluby před krachem. Kvůli zdražování neutáhnou provoz hal

Foto: Profimedia.cz

Někde si už děti nezatrénují. Kluby nemají peníze na provoz sportovišť.

Reklama

Rostoucí ceny energií tvrdě dopadly na amatérské sportovní kluby. Žádná pomoc od státu nepřišla, a tak třeba TJ Bohemians Praha musela prodat halu. Lomničtí hokejisté zatím neví, jestli budou mít peníze na led.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Zelený klokan na zdi, stejný na ceduli a další dokonce i na kontejneru určeném pro charitativní sběr oděvů. Sportovní hala na pražském Hagiboru v těsném sousedství rádia Svobodná Evropa vždycky hrdě hlásila, že patří Tělovýchovné jednotě Bohemians Praha. Už to ale není pravda. Halu spolek letos prodal. Neunesl rostoucí výdaje na její provoz.

„Už to bylo neudržitelné. Jenom náklady na elektřinu se zvedly oproti loňskému roku o 76 procent,“ popisuje generální sekretář TJ Bohemians Praha Richard Šach, proč se musela jednota haly vzdát.

Mimo ni provozuje také loděnici v pražském Podolí nebo další halu ve Slovenské ulici. A ani těmto objektům se stále vyšší náklady na provoz nevyhýbají. Jednota přitom musí myslet na všech svých 4 300 sportovců v 25 oddílech, kteří by rázem o svůj klub přišli.

„Všude se to na nás valí a už jsme si prostě nevěděli rady. Druhou možností bylo jen vyhlásit konkurz, ale tak bychom přišli o všechen majetek, ne jen o jednu halu. Jejím prodejem jsme tak tomuhle vývoji předešli,“ dodává Šach.

Kluby zvažují zda neskončit

Bohemians ale nejsou v Česku výjimkou, právě naopak. Velká část amatérských klubů bojuje nyní kvůli rostoucím nákladům o přežití. Přitom se ještě nestačily vzpamatovat ani z dlouhého omezení provozu kvůli covidu.

„Od zástupců klubů dostáváme informace, že nebudou mít prostředky na úhradu energií, budou muset zdražovat tréninky a přípravu dětí. Některé kluby neví, zda budou v činnosti pokračovat. Statutární zástupci klubů na sebe berou obrovské riziko, nechtějí klub dostat do extrémních dluhů a uvažují o ukončení činnosti,“ varuje Miroslav Jansta, předseda České unie sportu, která je největší zastřešující sportovní organizací pro svazy, kluby a tělovýchovné jednoty.

Jedním z klubů, který se pohybuje na hranici přežití, jsou hokejisté z Lomnice nad Popelkou. Před začátkem nové sezony tak musí namísto sportovních plánů nejprve vůbec zvážit, jestli si mohou další pokračování dovolit. Jenom platby za elektřinu jim vyrostly čtyřikrát.

„Rozhodli jsme se, že dokončíme sezonu, a teď nás čekají spousty jednání, jestli to finančně dál zvládneme. Nepodařilo se nám zafixovat energie, což má na provoz stadionu likvidační dopad. Buď seženeme sponzory a pomůže nám město a stát, nebo prostě bohužel…“ ví sekretář HC Lomnice nad Popelkou Jaromír Dlouhý.

Kluby tak společně s Českou unií sportu volají po tom, aby, stejně jako v minulém roce, vypsala Národní sportovní agentura dotační program na provoz a údržbu sportovišť. Loni se z něj vyplatilo 400 milionů korun, letos ale stále vyhlášen nebyl. A patrně ani nebude.

„Dotační výzvu ‚Provoz a údržba‘ jsme měli připravenou již v zimě, bohužel kvůli snížení rozpočtu Národní sportovní agentury o 22 % nezbývá na tuto výzvu tolik finančních prostředků, kolik by bylo potřeba pro všechna sportoviště, která jsou postižena enormním nárůstem cen energií,“ vysvětluje mluvčí Národní sportovní agentury (NSA) Jakub Večerka.

Na sport nezbyly peníze

Sportovci tak mohou náklady na energie platit jedině z dotace Můj klub, v níž Národní sportovní agentura rozděluje 1,5 miliardy korun. S tím se však pojí hned tři „ale“:

Zaprvé tyto peníze mají být určeny hlavně na sportování mládeže a trenéry. Zadruhé ve stejné výši byla vypsána dotace i loni, k tomu ale kluby mohly žádat i o zmíněných 400 milionů korun na provoz. Zatřetí peníze pro letošek v této výzvě ani nepokryjí všechny žádosti. Klubům tak budou kráceny prostředky, na něž mají podle výzvy nárok, plošně o 10 procent.

„Sportovní infrastruktura v ČR je dlouhodobě v žalostném stavu. Stát před 30 lety převedl sportoviště na kluby. Avšak kluby na jejich provoz a obnovu nedostávají od státu dostatečné prostředky. Na západ od nás je běžné, že sportoviště jsou součástí obecní infrastruktury a na jejich provoz a obnovu pamatují samosprávní rozpočty. Naše kluby jsou bez podpory z veřejných zdrojů v pasti,“ dodává Jansta z České unie sportu.

Kluby tak sotva zvládají hradit rostoucí náklady sportovišť. Rozhodně pak nemají peníze na zásadní rekonstrukce nebo rozvoj. Tělovýchovná jednota Sokol Lichnov na Bruntálsku se tak například rozhodla, že svůj areál převede na obec. Bez toho totiž není naděje, že by zázemí sportoviště mohlo projít zásadnější rekonstrukcí.

„Nemáme šanci získat peníze, abychom mohli areál alespoň trochu zvelebit. Na poslední valné hromadě jsem tak nechal odsouhlasit, že od 1. 1. 2023 přejde sportoviště do vlastnictví obce,“ říká předseda spolku Dušan Šula.

Národní sportovní agentura se alespoň v současné energetické krizi chce pokusit vyjednat další prostředky na uhrazení bezprostředních nákladů.

„Chtěli bychom s Ministerstvem financí vyjednat pro sportoviště extra finance tak, abychom zabránili jejich krachu nebo nutnému omezení provozu,“ dodává mluvčí NSA Večerka.

Problém je, že vláda razantně seškrtala peníze na sport. V původně schváleném rozpočtu bývalou vládou premiéra Andreje Babiše (ANO) bylo 5,9 miliardy korun. S premiérem Petrem Fialou (ODS) ale na Národní sportovní agenturu zbylo nově jen 4,6 miliardy.

„Podle stále platné státní koncepce rozvoje sportu z roku 2016 měl mít letos sport podporu ze státního rozpočtu roku 2022 více jak 15 miliard. Skutečnost je 4,6 miliardy. Kluby na zdražení energií zcela jistě doplatí,“ dodává Jansta.

Reklama

Doporučované