Hlavní obsah

Stovky tisíc lidí budou mít opravdu nízké důchody, varuje expert

Foto: Profimedia.cz

Do důchodového věku míří předlužení lidé. Pro důchodový systém opačný problém, než který se aktuálně řeší u valorizací: budou mít žádný nebo jen minimální penzi. (Ilustrační snímek)

Reklama

Podle sociologa Daniela Prokopa je na obzoru další výzva pro důchodový systém. Stárnou totiž předlužení lidé, kteří v řadě případů na penze vůbec nedosáhnou nebo je budou mít zcela minimální.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V následujících letech se český důchodový systém bude muset vyrovnat s vlnou předlužených lidí. Současný systém je totiž nastavený tak, že pro ně je výhodnější se nechat zaměstnat načerno než legálně pracovat.

„Takže budou mít opravdu velmi nízké důchody. Povede to k tomu, že tady přibudou v příštích letech stovky tisíc nízkopříjmových důchodců. Velká část těchto lidí je ve věku 45 až 65 let, takže to přijde relativně brzo,“ upozornil sociolog Daniel Prokop z výzkumné organizace PAQ Research a člen Národní ekonomické rady vlády na diskuzním panelu o oddlužování v Česku.

„Pramení z toho zatím ne úplně diskutované ohrožení důchodového systému,“ uvedl sociolog s dodatkem, že kvůli tomu bude vznikat tlak na navýšení minimálních důchodů.

Podle dat, které zveřejňuje Institut prevence a řešení předlužení, bylo v prosinci 2022 celkově v exekuci 116 tisíc lidí ve věku nad 60 let. Dalších 144 tisíc lidí s exekucemi je ve věku 50 až 59 let. A zatím nejpočetnější věková skupina je 40 až 49 let, kde je aktuálně 177 tisíc lidí v exekuci.

Postupné stárnutí lidí s exekucemi dokládají i data Exekutorské komory. Zatímco v roce 2016 byl průměrný věk člověka v exekuci 44 let, tak v březnu 2023 to je 46 let.

„Mladí lidé do exekucí tolik nepadají a lidé, kteří už v exekuci jsou, si ji nesou i do důchodového věku,“ říká Radek Hábl, ředitel Institutu prevence a řešení předlužení.

„Tito lidé budou žít na úrovni životního minima, bude to velký sociální problém a bude potřeba je dofinancovat dalšími dávkami.“

Problém je to i podle Lenky Desatové, předsedkyně Rady seniorů ČR, i když připouští, že řešení je velmi složité. „Původně se mluvilo o institutu minimálního důchodu ve výši zhruba deseti tisíc korun. Což by problém řešilo, ale jak k tomu přijdou lidé, kteří pracovali a dávky odváděli? Vůbec nevím, jak by se to dalo řešit,“ říká předsedkyně seniorské organizace.

Podle ní by ale právě tento nástup předlužených lidí do důchodového věku měl být zohledněný v debatách o změně důchodového systému.

Ministerstvo práce a sociálních věcí reaguje, že situaci průběžně sleduje a vyhodnocuje. „Přičemž v roce 2022 byly osobám, které byly v době přiznání starobního důchodu v exekuci, přiznány starobní důchody nižší než 12 000 Kč měsíčně pouze v necelých 2 % případů,“ sdělila mluvčí Eva Davidová. Podle ministerstva tak nic nenasvědčuje, že by měl růst tlak na důchodový systém.

Legální práce se předluženým nevyplatí

Pavla Aschermannová, odbornice na problematiku předlužení z organizace Rubikon Centrum, dlouhodobě upozorňuje na to, že v Česku je systém nastavený tak, že se zadluženým nevyplatí legálně pracovat a místo toho kombinují černou práci s dávkami.

Během minulého roku proto vypracovala modelový příklad předluženého člověka, který žije sám v bytě s 15 tisíci korunami nákladu na bydlení.

Pokud by loni pracoval na plný úvazek a vydělával čistou mzdu 28 tisíc korun, tak po exekučních srážkách by mu zůstalo 15 611 korun. Na příspěvek na bydlení mohl pobírat 321 korun. Po zaplacení nájmu by mu tak zůstalo méně jak tisíc korun.

Pokud by ovšem pracoval za minimální mzdu, rázem by měl nárok na příspěvek na bydlení přes pět tisíc korun a reálně by mu po zaplacení nájmu zůstalo zhruba o 200 korun více.

Ještě výhodnější ovšem je zůstat registrovaný na Úřadu práce. Pak má předlužený člověk sice nulový příjem ale nárok na příspěvek na bydlení a dávky v hmotné nouzi. Celkově takový příjem loni v létě přesáhl u modelového příkladu 18 tisíc korun a reálně po zaplacení nákladu na bydlení by zůstalo člověku tři tisíce korun.

Podle Pavly Aschermannové se letos propočet proměnil – změnil se výpočet nezabavitelné částky i příspěvku na bydlení. Ovšem podstata zůstává.

„Pořádně nepotírá práce na černo a dávky by více měly motivovat, aby šli lidé pracovat. A to se vůbec neděje. Tím ale nechci říct, že by se dávky měly osekávat,“ zmiňuje odbornice.

Reálně tak pracuje s klienty, kteří často ani nedosáhnou na důchod a zůstávají na dávkách nadosmrti.

„Máme takové klienty, kteří mají strašně nízké důchody nebo nemají odpracovaná léta. U některých klientů je legální práce jen za období, kdy byli ve věznici,“ zmiňuje Pavla Aschermannová.

Podle ní přitom lidé, kteří si vydělávají prací načerno, často bývají v seniorním věku nemocní nebo po úraze. „Nelegální práce je v naprosté většině manuální a těžká práce,“ dodává.

Reklama

Doporučované