Hlavní obsah

U makových polí probíhají drogové dýchánky. Lidé se bojí, říká starostka

Foto: Shutterstock.com

Nezralá makovice se nařízne a mléčná tekutina se nechá ztuhnout a pak usušit.

Reklama

10. 8. 13:20

Česko je jedním z největších producentů potravinářského máku na světě. Každoročně však maková pole lákají řadu narkomanů, kteří v nich hledají dostupný zdroj opia.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Skupinky narkomanů se v minulých dnech ochomýtaly třeba kolem makového pole u pražského Slivence. „Chodí tam i přesto, že je mák nyní už zralý, a přesto, že jde o mák potravinářský, který – údajně – neobsahuje opiáty,“ uvedla starostka Jana Plamínková.

Potravinářský mák skutečně obsahuje minimální množství alkaloidů, které se z makoviny extrahují hlavně v podobě morfinu. S mákem pěstovaným nelegálně přímo pro produkci opia například v Afghánistánu se nedá srovnávat. Přesto české makovice každý rok lákají drogově závislé.

V posledních deseti letech se navíc staly trendem podstatně větší výjezdy uživatelů, kteří míří především na pole ve středních Čechách, Zlínském a Jihomoravském kraji, říká ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.

„Část z nich jsou normální problémoví uživatelé, pro které je to způsob, jak nemuset nakupovat drogy na ulici. Kempují poblíž v lese a je to pro ně sezónní záležitost. Druzí v tom vidí přírodní látku,“ uvádí Frydrych.

A co se přesně u makových polí odehrává?

Narkomani makovice nařezávají a opium, které vyteče v místě zářezů, po ztuhnutí sbírají. Následně ho zpravidla dočišťují různými rozpouštědly, pak ho usuší a vykouří.

Efekt takto získané drogy z potravinářského máku je však podle Frydrycha nicotný. „Musela byste mít opravdu obrovské množství, abyste z toho získala relevantní množství opravdu účinné drogy. Je to jako kdybyste sedmičku vína nalila do stolitrového kanystru s vodou a pak to pila a říkala tomu víno,“ nabízí srovnání pro představu.

Foto: Facebook Městské části Praha - Slivenec

Makové pole ve Slivenci.

Další variantou je ze získaného opia vyrobit látku podobnou heroinu. Na užívání surového opia totiž v létě z ekonomických důvodů přechází i část uživatelů jiných drog, především heroinu. S jeho užíváním se nicméně pojí celá řada zdravotních rizik a navíc na něm rychle vzniká fyzická závislost

„Surové opium je směsí různých látek a injekční aplikace přináší riziko poškození cévního systému nejen v místě aplikace, ale i v plicích, kdy může dojít k ucpání plicních kapilár, omezení kapacity plic a problémům s okysličením krve. Pokud dojde k velkému poškození cévního systému v plicích, dochází k dušení,“ vysvětlila pro Seznam Zprávy Pavla Chomynová z Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.

Opioví bossové

Světová zpráva OSN o drogách z roku 2020 uvádí Afghánistán jako zemi, která v uplynulých pěti letech zajišťovala až 84 procent celosvětové produkce opia. Jak je na tom země poté, co ji převzal Tálibán?

Psycholog Ivan Douda, spoluzakladatel Střediska prevence a léčby drogových závislostí, dodává, že zájem o maková pole není novodobá záležitost. „Já už to pamatuji 45 let, co jsem v téhle branži,“ říká a potvrzuje, že často jde i o sociální záležitost, kdy se lidé závislí na opiátech vypravují do lokalit, kde mák roste, společně.

Lidé se bojí

Národní protidrogová centrála podle Frydrycha může podobné případy řešit spíše výjimečně. „Je to něco, co je spíše na pomezí poškozování cizí věci, protože nejvíce poškození jsou zemědělci, kteří mají zničenou část pole či úrody,“ říká a vysvětluje, že o trestný čin se jedná pouze v případech, kdy drogu někdo vyrábí a distribuuje ji více lidem nebo činnost nese jiné kvalifikované prvky drogové trestné činnosti.

Agronom Jiří Jech ze Zemědělského družstva Mořina, kterému pole patří, se k problémům s nevítanými návštěvníky nechtěl vyjádřit.

Policie nicméně kolem sliveneckých polí krouží. Na individua, která se v okolí pohybují, si totiž podle starostky Plamínkové stěžují místní obyvatelé.

„Nedávno mi například volala paní, že jí někdo cizí chodí po zahradě, jindy se na nás obyvatelé obracejí s tím, že je potkávají na ulicích nebo v parku a bojí se,“ líčí situaci.

Obrátila se proto na městskou i státní policii. „Slivenec je bezpečná lokalita, většina lidí se tu zná, a proto když se tady najednou objevují podobná individua, všichni jsou z toho logicky více vyděšení, než když podobné lidi potkají v centru Prahy,“ vysvětluje starostka obavy sliveneckých obyvatel.

Produkce máku v Česku a zahraničí

V tuzemsku se pěstuje pouze mák pro potravinářské využití, který se vyznačuje nízkým množstvím alkaloidů a podíl morfinu v makovině musí splňovat hranici 0,8 %.

V zemích západní Evropy se pěstuje naopak průmyslový mák s vyšším obsahem alkaloidů, který se používá především ve farmaceutickém průmyslu.

Pěstování opiového máku s vysokým podílem alkaloidů je typické pro Asii, především Afghánistán, kde se obvykle jedná o neřízenou, nelegální produkci opia.

Zdroj: Agrární komora České republiky a web Český modrý mák

V Česku je povoleno pouze pěstování máku s velmi omezeným podílem alkaloidů (jakými jsou například morfin či kodein). To znamená, že se zde sklízí pouze potravinářské odrůdy, které mají ve srovnání s opiovým mákem podstatně nižší podíl morfia.

Jak před třemi lety uvedl server Zemědělec.cz, průměrně se u nás vyprodukuje kolem 27 tisíc tun máku ročně, z toho 85 procent míří na vývoz. Největšími odběrateli máku byly dosud hlavně země východní Evropy, zejména Rusko a Ukrajina a také další státy bývalého Sovětského svazu.

Hodnota exportu se pohybuje ročně kolem jedné miliardy korun. Čímž mák převyšuje například export našeho nejznámější agrárního artiklu – chmele, jak dále uvádí server.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované