Hlavní obsah

V běžných provozech jsou lidé schopni pracovat do 75 let, říká lékař

Foto: Shutterstock.com

Zdravotní stav populace se obecně zlepšuje, jsou lékaři nakloněni pozdějšímu odchodu do důchodu? (Ilustrační snímek)

Reklama

Práce je přirozená součást života a důchodový věk je jen společenskou smlouvou, říkají lékaři specializující se na stárnutí. Zvýšení důchodového věku si umí představit, ale je třeba brát ohled na ty, kdo mají náročné povolání.

Článek

Jen samotná představa, že by se mohla posouvat věková hranice, po jejímž dosažení může člověk žádat o důchod, padesátníky Pavla a Martinu okamžitě rozčílí.

„Víte, kolik lidí se důchodu nedožije? Dělal jsem deset let na dráze a tam lidé umírali před důchodem nebo šli do důchodu a umřeli rok dva poté,“ říká Pavel, který během příštího roku oslaví šedesáté narozeniny. Jak sám říká, celý život pracuje jako zámečník na údržbě.

„Jsem utahaný, mám cukrovku, záda v háji a sedm dioptrií,“ dodává. Podobně rozzlobení jsou podle něj i kolegové v práci. Všichni vnímají během podzimu objevující se zmínky o změně důchodového věku velmi citlivě.

Sám ještě přidává vlastní zkušenost, kdy se mu nepodařilo nemocnou maminku umístit do domova pro seniory a sám se tak o ni staral v době, kdy už ho nepoznávala. „V ničem mi stát nepomohl a já bych měl pro stát něco dělat?“ tvrdí dělník z Brna.

Martině je 53 let a už několik let na vlastní kůži pociťuje, že padesátníci to mají na českém pracovním trhu velmi složité. „Roky nemůžu sehnat práci. Teď jsem několik týdnů v novém zaměstnání a jsem docela vyřízená. Nevím, jak to dám. Mám tisíc zdravotních problémů a představa, že budu chodit ještě dvanáct let do práce, je pro mě hrůzostrašná. A nějakou delší dobu, to si nedovedu představit ani v nejbujnější fantazii,“ vypraví s tím, že má za sebou pět pracovních angažmá, kde se s ní rozloučili ještě ve zkušební době.

Do finanční krize po roce 2009 se živila jako obchodnice, následně několik let řídila tramvaje. „Vydržela jsem šest let a totálně se zdravotně rozsypala. Musela jsem odejít ze zdravotních důvodů: páteř, imunita, zápal plic… A od té doby už je to hrozné,“ říká Martina. Aktuálně žije v Brně a začínající diskusi o oddálení důchodového věku komentuje, že to musí být humor.

Aktuálně platí, že lidé narození po roce 1971 by měli odcházet do důchodu v 65 letech. Tuto hranici vláda každých pět let znovu posuzuje – další termín připadá na rok 2024.

„V budoucnu se tomu kroku nevyhneme. Důchodový deficit začne narůstat po roce 2032–2033. Posunutí té hranice tak není v roce 2024 nezbytně nutné. Nezbytně nutné to bude kolem roku 2030. Budoucí vláda se tomu nevyhne,“ otevřel opatrně téma posunutí odchodu do důchodu Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr práce a sociálních věcí, v rozhovoru na Seznam Zprávách.

„Vláda se k tomu bude muset v příštím roce vyjádřit – buď to nechá, nebo to prolomí,“ říká ekonom Filip Pertold, který je i členem poradního týmu pro důchodovou reformu, a zdůrazňuje, že se blíží důchodový věk početné generace takzvaných Husákových dětí a hrozí tak, že hrubý domácí produkt skončí jen kvůli tomu v pětiprocentním deficitu.

Důchod není o medicíně, ale o společenské dohodě

Smířliví v otázce zvýšení důchodového věku jsou dva gerontologové, které Seznam Zprávy oslovily. (Gerontologie je obor, jenž se zabývá problematikou stárnutí a starých lidí, pozn. red.) Oba hovoří o tom, že důchodový věk představuje spíše společenskou dohodu než zdravotnicky vhodný čas k odchodu ze zaměstnání.

„Mám nepopulární názor, že práce je přirozenou součástí života,“ říká Iva Holmerová, dlouholetá předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti.

„Britové odhadují, že v běžných provozech, když to nejsou piloti, baletky, dřevorubci a podobně, se práceschopnost dá odhadnout do 75 let,“ říká geriatr Zdeněk Kalvach a popisuje, že se zdravotní stav společnosti v obecné rovině za pomoci medicínských pokroků výrazně zlepšuje.

„Ještě v roce 1970 mohli lidé zůstat s artrózou kyčle nebo kolena úplně nepohybliví. Dnes se udělá náhrada kloubu a ten člověk může chodit na turistiku,“ zdůrazňuje Zdeněk Kalvach a mluví i o šedém zákalu, který dříve mohl znamenat prakticky slepotu a dnes jde léčit rutinním zákrokem.

To dokládají i statistické údaje o naději na dožití. Průměrný věk dožití do pandemie covidu neustále rostl. Konkrétně pokud se muž dožije 65 let, tak měl v roce 2019 naději, že bude žít dalších více než 16 let. V roce 2021 pak 14,5 roku. Ženy měly v roce 2019 naději na dožití v 65 na dalších dvacet let života. V roce 2021 pak na 18,6 roku.

„Souhrou životního způsobu, zdravotnických intervencí, životní úrovně a snižování nároků v pracovním prostředí se zdravotní stav zlepšuje a zůstává zachovaná práceschopnost,“ říká geriatr. Platí to podle něj obecně, ale stále se vyskytují lidé, kteří souhrou různých okolností mají ve stáří velké potíže a je třeba na tuto skupinu myslet.

A právě na sociologický problém naráží celá diskuse o posunutí odchodu do důchodu i podle Ivy Holmerové. „Lepší zdraví mají lidé s vyšším společenským statusem, horší zdraví mají lidé, kteří trpí určitou chudobou a dělají méně kvalifikované povolání,“ říká gerontoložka a varuje, že pokud se plošně zvýší důchodový věk, přibude odchodů lidí do invalidního nebo předčasného důchodu.

Řešit ageismus a motivovat pracovníky

Třetí z redakcí oslovených padesátníků, 52letá Štěpánka z Prahy pracující v administrativě, se posunutí odchodového věku přímo nebrání. Vidí v něm mimo jiné příležitost pro otevření další diskuse nad tím, jak se k lidem nad padesát let staví zaměstnavatelé.

„Doufám v to, že by mohl přijít trend ze zahraničí, že se vytratí ageismus. Že by na to zaměstnavatelé mohli reagovat,“ říká s tím, že sama zažila, že přednost dostali mladí s poznámkou, že si je zaměstnavatel „vychová“.

„Nestresuje mě to, pokud do toho nepřijdou zdravotní problémy,“ říká Štěpánka.

Podobně se k problematice pozdějšího odchodu do důchodu staví i oslovené odbornice, které pomáhají lidem ve věku nad 50 let zajistit si a udržet práci.

Důchodový věk

V Česku aktuálně probíhá postupné ustálení důchodového věku na 65 letech, který platí pro lidi narozené po roce 1971. Například muži narození v roce 1964 mají důchodový věk v 64 letech a 10 měsících. Od roku 1965 už je důchodový věk 65 let. U žen je důchodový věk do roku 1972 závislý i na počtu dětí.

Podobně je aktuálně v procesu postupné sladění jednotného důchodového věku i v Německu: z 65 let se mají dostat na důchodový věk 67 let a objevují se i diskuse nad posunutím důchodového věku na 70 let.

Ve Francii se diskutuje nad tím, jestli by se neměl důchodový věk posunout z 62 let na 65 let.

I v Dánsku se důchodový věk postupně zvyšuje. Lidé narození mezi červencem 1955 a koncem roku 1962 půjdou do důchodu v 67 letech a lidé narození po roce 1967 až v 69 letech.

„Věk odchodu do důchodu se bude muset prodlužovat, ale důležité je říct, za jakých podmínek a pro koho. Nešťastné je, že se řekne A, ale neřekne B,“ tvrdí Hana Čepová, spoluzakladatelka organizace Právě teď, která pomáhá lidem v důchodovém věku, aby zůstali co nejdéle soběstační. Naráží přitom na to, že se diskutuje pouze o prodloužení důchodového věku a už se neřeší na to navázané otázky, jak pomoci lidem vydržet déle v práci.

„Otázka je, jak bude stát motivovat lidi k tomu, aby dál pracovali a nezatěžovali důchodový systém,“ podotýká Hana Čepová.

Soňa Morawitzová, ředitelka Nadace Krása pomoci, která podporuje důstojné stáří a mimo jiné zastřešuje i projekt Zlatá práce, pomáhající s uplatněním na trhu práce lidem nad padesát let, vysvětluje, že ekonomicky je neudržitelné, aby lidé odcházeli do důchodu nebo předčasného důchodu třeba už v 62 letech.

„Co by se mělo dít už teď, je, že se zaměstnavatelé budou připravovat na to, aby pracovníci ve vyšším věku nebyli přetížení, byli motivovaní a měli chuť pracovat. To je jediná možnost, jak fungovat ekonomicky a aby i lidé byli spokojení,“ říká Soňa Morawitzová.

Ředitelka přitom chválí Ministerstvo práce a sociálních věcí, že si problém uvědomuje a začíná ho řešit například tak, že vypisuje dotační výzvu na takzvaný Age management. „Je to způsob a styl vedení lidí, který reflektuje jejich životní fázi a k tomu potřeby, které zaměstnanec má. Cílem je, aby si zaměstnanec udržel pracovní schopnosti do vysokého věku,“ vysvětluje.

Budoucnost českých důchodů

Po roce 2030 začnou odcházet do důchodu populačně silné ročníky, pracovat na ně naopak budou muset slabé ročníky. Český důchodový systém se tak může dostat do vážných problémů. Seznam Zprávy se problému věnují podrobně v sérii článků a rozhovorů.

Odborníci na důchody upozorňují, že je potřeba řešit stále se zvyšující počet lidí, kteří odcházejí do předčasného důchodu:

Za oblibou předčasného odchodu do důchodu přitom spíše než zdravotní problémy stojí problémy v práci:

Situaci komplikuje i fakt, že díky letošním mimořádným valorizacím je výhodnější odcházet do předčasného důchodu než počkat na řádný termín. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto mimořádně radí využít letošní navyšování, požádat o předčasný důchod, ale bez výplaty a dál pracovat. Díky tomu bude výsledná penze maximálně výhodná:

Téma možné změny důchodového věku otevřel v rozhovoru pro Seznam Zprávy ministr práce Marian Jurečka:

Ekonom Filip Pertold následně v rozhovoru doplnil, že problém je třeba řešit co nejdříve:

Reklama

Doporučované