Hlavní obsah

Vědci objevili záhadné znaky na rakvi Petra Voka z Rožmberka

Foto: Spolek Naše Historie

Rakev Petra Voka z Rožmberka v rodové kryptě ve vyšebrodském klášteře.

Reklama

Nepřístupnou pohřební komoru Rožmberků v klášteře ve Vyšším Brodu archeologové monitorovali sondou nepřetržitě deset let. Objevili mimo jiné i dosud neznámé znaky na rakvi Petra Voka. Jeden rozluštili, u ostatních hledají pomoc.

Článek

Dekáda bádání rožmberské krypty v klášteře ve Vyšším Brodě skončila na místě loni, ale archeologové dál pracují se získanými materiály. Detailní snímky tak například odhalily neznámé znaky na rakvi Petra Voka.

„Je jich tam víc a zatím jejich vysvětlení neznáme,“ říká v rozhovoru vedoucí výzkumného týmu spolku Naše historie Jiří Šindelář, který průzkum rožmberské hrobky vedl. Odborníci se tak podle něj rozhodli dát šanci bádat i veřejnosti a zveřejní řadu obrazových materiálů.

V hrobce Rožmberků je pohřbena rodová dynastie od Voka I. až po Petra Voka z Rožmberka. Od posledního pohřbu v roce 1611 do prostoru pod podlahou kostela Nanebevzetí Panny Marie nikdo nevstoupil.

Hrobku tak provázela celá řada pověstí. Nejznámější rozšířil Bohuslav Balbín, když napsal, že Rožmberkové nejsou pohřbeni v rakvích, ale v sedě v bohatě zdobených křeslech u kulatého stolu. Až v roce 2011 zavedli odborníci do krypty sondu a zjistili, že to není pravda.

Terénní výzkum rožmberské hrobky začal už před jedenácti lety. Jak se badateli přihodí, že nové poznatky vycházejí najevo s takovým odstupem?

Každý výzkum vyřeší nějaké otázky a najde na ně odpovědi, ale vždycky přijdeme na nějaké detaily které nesedí, na nějaké nesrovnalosti. Tento výzkum nebyl výjimkou. My jsme v posledních měsících vytvářeli publikace a při tom jsme všechny získané informace znovu třídili a vyhodnocovali. A najednou do sebe začalo vše zapadat a přišli jsme na něco nového, co vysvětlilo jednu nesrovnalost, kterou přinesly naše dřívější výsledky.

O co šlo?

Všichni víme, že Petr Vok z Rožmberka zemřel 6. listopadu 1611. My jsme provedli průzkum a přečetli si nápisovou desku přímo na rakvi. Na rakvi bylo zcela zcela evidentně napsáno jako datum úmrtí 5. listopadu. Z toho vznikla nová záhada. Mohla to být prostá chyba tvůrce truhly. Měl jsem tu čest a možnost zkoumat velmi honosné náhrobky důležitých lidí z naší historie a opravdu i na velmi honosných dílech se občas chyby vyskytují. Vypadalo to, že umělec zapomněl jeden znak v římském čísle a ze šestky je pětka.

Ale v tomto případě o chybu nešlo?

Nešlo, ale ukázalo se to až nyní. V publikaci s kompletními výsledky našeho výzkumu jsme sepsali různé teorie, jak mohl tento omyl vzniknout. No a když bylo všechno téměř hotovo, tak jsme z dostupných fotografií vytvořili 3D model rakve Petra Voka. A až tento model nám umožnil se na rakev podívat úplně v nových perspektivách a začala být vidět spousta věcí, které z fotografií a videozáznamu nebyly patrné. Největší překvapení pro nás bylo, když jsme se podívali na nápisovou desku, našli jsme na ní hned několik symbolů a znaků a mimo jiné i vysvětlení, jak to bylo s oním datem úmrtí.

Znamená to, že na rakvi není 5. listopad 1611?

Právě tento znak jsme z nově objevených skutečně rozluštili. Ona chybějící část šestky se totiž ukázala být na nečekaném místě. Nebyla ani napravo, kde bychom ji čekali. Byla nad číslicí. Zdánlivě to nemá smysl, ale musíme se podívat na ztvárnění znaku. Má ve svém středu oblouček a podobá se řeckému písmenu omega. Omega je posledním písmenem abecedy a nabízí se odkaz k Petru Vokovi jako poslednímu z rodu Rožmberků. Můžeme na to pohlížet jako na vzkaz, že v této rakvi se uzavírá mnohasetletá historie významného rodu s červenou růži v erbu.

Zmínil jste i další nevysvětlené znaky na nápisu na rakvi.

Je jich tam skutečně víc a zatím jejich vysvětlení neznáme. Rozhodli jsme se proto nejen vydat publikaci o dosavadních výsledcích zkoumání, ale dát i všem zájemcům o historii možnost vlastního zkoumání. Proto společně s publikací zveřejníme v digitální formě podstatnou část zdrojových dat, se kterými jsme pracovali. Zveřejníme nejen prvotní části dokumentace jako videozáznamy z průzkumu, ale dáme k dispozici také interaktivní 3D modely které jsme poskládali ze záznamů té hrobky

Jde nám o jednoduchou věc: K tomu, abyste bádali v rožmberské hrobce, potřebujete mít otevřenou mysl, musíte být kreativní a trpěliví. Mnohokrát v minulosti se nám stalo, že jsme neviděli některé souvislosti, přestože jsme je měli před očima. Přesvědčili jsme se mnohokrát také o tom, že víc očí víc vidí. Chceme proto dát ostatním badatelům příležitost podívat se na naše data a může se stát, že někdo objeví další věc, kterou nevidíme, přestože ji máme před očima.

Jiří Šindelář

  • Jednatel společnosti Geo-cz a předseda spolku Naše historie.
  • Specializuje se na neinvazivní výzkumy a dokumentaci archeologických nálezů a na vytváření digitálních modelů.
  • Společně s odborníky z muzeí a odborných vědeckých institucí publikovali mimo jiné objev pozůstatků milevského relikviáře, rekonstrukci podoby neznámé dívky z obleženého Tábora, ale i svaté Ludmily, zdokumentovali stav hrobek významných českých šlechtických rodů a prozkoumali místo původní královské hrobky v katedrále sv. Víta.

Nalézt několik znaků, vysvětlit jen jeden z nich a ostatní nechat na zájemcích působí dojmem, že už ke hrobce nemáte sami co doplnit…

To rozhodně ne. Při výzkumu na místě se totiž stala velmi podivná věc. Rožmberskou hrobku jsme zkoumali při třech návštěvách. No a při té poslední se na rakvi Petra Voka z Rožmberka objevil prsten. Na videozáznamech jsme si ověřili, že při předchozích návštěvách na rakvi nebyl. Hrobka byla pochopitelně po celou dobu uzavřená.

A vysvětlení už znáte?

Částečně ano a na zbytku pracujeme. Ukázalo se, že prsten na rakev Petra Voka vypadnul z dřevěné rakve jeho manželky, Kateřiny z Ludanic, která spočinula o něco výše. Velkou záhadou ale byl tvar korunky a funkce prstenu. V současné době dokončujeme jeho přesnou kopii a můžeme slíbit, že už brzy dojde na překvapivé vysvětlení a představení.

Tým Josefa Klímy

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Josef Klíma, Marcela Sobotková a Jaroslav Mareš.

Příběhy podvodů, neetického jednání, pohnuté lidské osudy i dosud neznámé okolnosti historických událostí. To jsou témata týmu Josefa Klímy.

Reklama

Doporučované