Vědec shrnul chyby před požárem v Českém Švýcarsku. A tepe správu parku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Více než půl roku po největším požáru v novodobé historii Česka přetrvávají pochybnosti, zda šlo rozšíření plamenů na stovky hektarů národního parku zabránit. Rozpolcená je i vědecká veřejnost.

Podle předního slovenského odborníka na protipožární ochranu Ivana Chromka došlo před červencovým požárem k řadě pochybení.

Staví se na stranu obcí, které od počátku kritizují správu parku. Tvrdí, že měl být v době extrémního sucha vyhlášený zákaz vstupu. „Jednoznačně byla porušena základní pravidla chování v lese v době totálního sucha. V prvé řadě za to nese odpovědnost správce prostoru,“ uvedl Chromek v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Zmínil také absenci plánů protipožární ochrany, nepřístupné cesty i chybný režim v bezzásahových zónách. Naopak vyzdvihl úsilí hasičů při zásahu.

Chromek z Technické univerzity ve Zvoleně je garantem mezinárodních konferencí zabývajících se problematikou protipožární ochrany. Mimo jiné loni v květnu pořádal kolokvium, kterého se účastnili čeští i slovenští hasiči.

„Možná v předtuše, co se stane, jsme řešili i hašení podobných požárů,“ sdělil vědec, který v severních Čechách žil a prostředí parku zná.

Podivil se, že v době sucha správa parku nesáhla k preventivním opatřením. „I v době nejvyšších teplot nedošlo k omezení pohybu návštěvníků v parku, dokonce ani nebyl uplatněný zákaz vstupu do lesa, což se dělo ve slovenských podmínkách. Takové opatření je v kompetenci okresních ředitelství Hasičského záchranného sboru. V tomto období se využilo na většině slovenského území. Možná z toho důvodu se něco podobného nestalo u nás, například ve Vysokých Tatrách, kde panovaly podobné podmínky jako před požárem v Českém Švýcarsku,“ srovnal situaci vědec.

Správa parku chyby už dříve odmítla. „Žádné zásadní pochybení nevnímáme, už jen proto, že oheň postupoval i zeleným lesem,“ řekl mluvčí Správy Národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov.

Bývalá ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) nicméně loni v září za manažerská selhání odvolala ředitele správy Pavla Bendu.

Správu kritizovali i starostové obcí na území parku. Vadil jim třeba rozsah takzvaných bezzásahových zón i špatná přístupnost lesa. „Byl jsem se podívat na prostor po požáru a starostové mají pravdu. Bavíme se o dvou rizicích, které oheň představoval,“ uvedl Chromek.

První podle něj spočívalo v následcích větrné kalamity a popadaných stromech na cestách. „Bez zpřístupnění lesa se nedá vykonat žádný zásah proti požáru. Hašení ze vzduchu je jen doplněk pozemního hašení. Když si hasiči museli pracně prosekávat cestu do místa hoření, tak si oheň dělal, co chtěl. A to nemluvím o zpřístupnění vodních zdrojů,“ doplnil Chromek. Zmínil také absenci potřebné letecké techniky k hašení ohnisek.

Druhou rovinou problému byly podle vědce stojící stromy zničené kůrovcem. „To byl důvod šíření ohně v prostoru Pravčický důl. Tady se nemůžeme bavit o rychlosti šíření požáru po povrchu hrabanky, ale o samotném výkonu požáru,“ doplnil.

Zareagoval tak i na analýzu českých vědců, kterou si nechalo zpracovat a v lednu zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí. Vedoucí expertního týmu Jakub Hruška v ní mimo jiné uvedl, že na holinách bez uklizeného kůrovcového dřeva se oheň šířil nejrychleji. „Kdyby se správa parku chovala, jak si kritici přáli, a uklidila mrtvé dřevo, na rozsah požáru to nebude mít žádný vliv. Holiny by hořely ještě rychleji,“ sdělil v lednu vědec pro Seznam Zprávy.

Podle Chromka však suché dřevo napadené lýkožroutem hrálo důležitou roli. „Když hoří takový objem dřeva a s takovou intenzitou, že z kmenů na zemi zůstaly jen světlé stopy v písku, podobně jako při následcích atomové bomby v Hirošimě, přestává jakákoliv diskuze. Toto byl podle mého názoru prostor, z nějž se rozšířil požár do všech oblastí a stal se nezvladatelným,“ oponoval.

Doplnil, že komínový efekt s proudem zplodin přenášel oheň s využitím tepelného záření a letícími zbytky i na místa, kde se to nejmíň čekalo. „To byl důvod ohrožení osad a nutnosti evakuace obyvatel,“ dodal.

Správa parku už dříve namítala, že se v minulosti potýkala s opačnou kritikou – tedy že v oblasti těží příliš. „V roce 2018 tam vznikly ohromné holiny, v následujících letech velice široké pásy podél cest, aby stromy nepadaly na komunikaci a abychom zajistili bezpečnost,“ řekl Salov.

Chromek se také pozastavil nad včasností zásahu. Podle jeho informací se požáru v úvodní fázi nechal volný průběh. „Základní definice taktiky mluví o optimálním využití sil a prostředků k dosáhnutí vytyčeného cíle. A tady se musíme zamyslet nad tím, co bylo cílem? Z prosáknutých informací, které prezentovali zaměstnanci parku, to bylo vyhoření kalamitního dřeva,“ tvrdil vědec. Pokud se to potvrdí, je to podle vědce postup, který zabránil včasné lokalizaci ohně v době, kdy se ještě dal uhasit.

Podcenění požáru v jeho počátcích však hasiči i zástupci parku už dříve odmítli.

Chromek doplnil, že mnohé lesy, včetně toho v národním parku, se tři sta let pěstovaly na hospodářské účely. „Bezzásahem byl narušen cyklus výsadby, pěstování, ochrany lesa a těžby. Pokud chceme přeměnit les, musíme to udělat postupně, ne skokovou změnou, což je právě bezzásahový režim v takových porostech,“ dodal.

Policisté stále neurčili viníka požáru. Chromek je k jeho nalezení skeptický. „Čím déle je od požáru, tím hůře se hledá viník. Musíme si uvědomit, že když neexistují audiovizuální záznamy, tak všechny prvky pro určení možného viníka pohltil oheň,“ namítl vědec.

Apeluje na přehodnocení velikosti bezzásahových zón i tvorbu detailních protipožárních plánů.