Hlavní obsah

Zemanův sen o velkém kanálu končí. 24 milionů vyletělo oknem

Foto: Shutterstock.com

Miloš Zeman byl nejvlivnějším zastáncem obřího propojení tří veletoků.

Reklama

Fialova vláda nebude stavět kanál Dunaj–Odra–Labe za 600 miliard, jehož velkým zastáncem je prezident Miloš Zeman. Nastupující ministři říkají, že s pokračováním megaprojektu vůbec nepočítají.

Článek

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Na jaře roku 2015 nepřišel ministr dopravy Dan Ťok na jednu z pravidelných porad svého týmu zrovna nadšeně.

Krátce předtím se dozvěděl, že si má ministerstvo pořídit rozsáhlou studii, zda se vyplatí utratit stovky miliard za vodní kanál Dunaj–Odra–Labe. Je totiž potřeba uklidnit prezidenta Miloše Zemana, který je rozmrzelý z toho, že vláda jeho nadšení pro obrovskou investici nesdílí.

Bylo to v době, kdy zároveň vláda premiéra Bohuslava Sobotky potřebovala mít prezidenta a velkého zastánce kanálu na své straně. A tak vznikl nápad uklidnit hlavu státu alespoň studií. A pak už to nějak dopadne.

„Pan ministr Ťok tehdy na poradě řekl, že Miloš Zeman je tím megalomanským kanálem posedlý. Takže to nešlo hned shodit ze stolu a ministr přislíbil alespoň studii,“ vzpomíná přímý účastník porady Ondřej Votruba, který tehdy působil jako Ťokův náměstek.

Šest let stará historka ilustruje skutečný postoj většiny politiků k projektu: byli přesvědčeni, že zadlužená země s desítkami palčivějších problémů obří kanál nepotřebuje. Avšak kvůli obavám z prezidenta a jeho vlivu předstírali, že se o kanálu a nebývalém rozvoji lodní dopravy skutečně uvažuje.

S porážkou Andreje Babiše ve volbách hra skončila. Nová vládní koalice vedená Petrem Fialou z ODS si přímo do smlouvy o spolupráci vetkla, že zastaví všechny přípravy.

„Je to nerealizovatelné. Není to projekt na dobu, kdy nemáme vysokorychlostní tratě a dokončené dálnice,“ říká jasně Martin Kupka, budoucí ministr dopravy za ODS.

Foto: Miroslav Kukrál a Jan Hostinský, Seznam Zprávy

Takto mohla jednou vypadat křižovatka tří řek nedaleko Přerova podle vizualizace architektů Miroslava Kukrála a Jana Hostinského.

Ťok pochyboval, ale studii zaplatil

Roky našlapování kolem Zemanova snu, že z Česka budou vybíhat vodní koridory do Baltu a Severního a Černého moře, mají svoji cenovku.

Svítí na ní téměř 24 milionů, které ministerstvo utratilo za zmíněnou studii. Její závěr zněl, že se z pohledu ekonomiky, hospodaření s vodou i životního prostředí kanál Dunaj–Odra–Labe vyplatí.

A to i při gigantických nákladech přes 600 miliard korun.

Teď je studie k ničemu, budoucí vláda nepočítá, že by s ní pracovala. „Četl jsem ji, ještě vše konzultoval s vodohospodáři. A můj názor je jasný: Nadhodnocovala ekonomické dopady a podhodnocovala náklady,“ říká budoucí ministr dopravy Kupka.

Jeho předchůdce z roku 2015 Ťok (za ANO) si pak myslí, že zahodit celou drahou studii je škoda. Šlo by z ní podle něj použít pasáže, které se týkají například zadržování vody na Moravě. „Víme, že dlouhodobě vysychá,“ připomíná Ťok.

Foto: Vojtěch Blažek

Propojení Dunaje, Labe a Odry mělo vyjít na víc než 600 miliard. Podle velmi optimistických úvah mohla stavba začít už v roce 2030.

Na přímou otázku, jestli studii v roce 2015 zadával hlavně kvůli prezidentu Zemanovi, pak exministr Sobotkovy éry odpovídá nepřímo. „Ano, byl jsem zpočátku skeptický. Ale pak mi studie ukázala, že by tento koridor mohl mít význam,“ připouští dan Ťok.

Výsledky obsáhlého dokumentu, na němž pracovali experti z různých oborů, Ťok osobně představil v roce 2018. Shrnuto: ekonomicky se kanál vyplatí. Velkokapacitní lodě odvedou ze silnic 16 tisíc kamionů denně, Česko bude mít víc vody a kanál přinese i miliardy z turistiky.

Nastupující ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) však po letech Ťokovi oponuje.

Já tu studii nepokládám za účelně vynaložené peníze. Vidím to u nás, v řece Moravě je už dlouho zoufale málo vody. Nevím, kde ji chtěli zastánci projektu vzít,“ říká lidovecká politička, která žije na Hodonínsku, odkud měl vodní koridor pokračovat do Dunaje v Rakousku.

Morava. A Česko

Končící vláda Andreje Babiše pak loni rozhodla, že je vhodné se soustředit jen na moravskou část projektu – tedy propojení Dunaje a Odry. A „prokopání“ koridoru z Přerova až k Labi u Pardubic nechat stranou.

Jak náročnou stavební akci by propojení s Labem představovalo, ukazuje například jedno plánované dílo ve východních Čechách: aby se překonával terénní výškový rozdíl, musel by zde za 15 miliard vzniknout obří výtah, který by lodě zvedal téměř do stometrové výšky.

Jenže vzápětí se proti moravské části, především proti spojení řek Moravy a Odry, postavili tamní politici napříč stranami i experti na životní prostředí. Podle nich by kanál totálně rozvrátil přírodu a možná i připravil tuto část republiky o spodní vodu.

Proto teď vítají závazek koalice ODS, STAN, Pirátů, TOP 09 a lidovců vodní koridor definitivně pohřbít. „Z pohledy přírody je to určitě dobrá zpráva,“ říká děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Jan Hradecký. Potvrzuje, že kanál Dunaj–Odra–Labe nikdy nebyl projektem, pro který by se politici nebo státní úředníci upřímně nadchli. Natož aby po něm toužili obyvatelé České republiky.

Ale dokážu si představit, že některé lobbistické skupiny to viděly jako zajímavý byznys. Ne přímo budování kanálu, ale už jen tu přípravu, která také stojí nemalé peníze,“ myslí si děkan Hradecký.

Ostatně i dva roky stará zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu uvádí, že jen na splavnění Labe (které nesouvisí přímo s kanálem) se v posledních letech vynaložilo 1,4 miliardy, aniž se podařilo cokoli postavit.

Kontroloři si prostudovali i studii výhodnosti projektu Dunaj–Odra–Labe a varovali, že podle nich nejsou výsledky přesvědčivé: podle propočtů by stačilo, aby náklady na výstavbu stouply o tři procenta a už by se investice nevyplatila. Přitom při velkých stavebních akcích je prodražení běžné.

Zeman mě pochopil

Jako hlavní mozek projektu protežovaného prezidentem vystupoval v posledních letech bývalý šéf státního Ředitelství vodních cest a dnes předseda Asociace Dunaj–Odra–Labe Jan Skalický.

Říká, že osobně přesvědčoval Miloše Zemana v době, kdy byl pozdější prezident ještě důchodcem na Vysočině, že koridor je vizionářským projektem s obrovským potenciálem pro ekonomiku i hospodaření s vodou.

Už to vysvětluju marně několik let – není to žádný Zemanův kanál. Zeman jen nebyl líný a vše si nastudoval. A pochopil, že je to skvělá myšlenka,“ vysvětluje i dnes Jan Skalický.

Je přesvědčen, že vláda Petra Fialy udělá zrušením záměru obrovskou chybu – právě kvůli tomu, že po koridoru neměly jen jezdit lodě, ale měl také pomoci proti vysoušení české krajiny.

Zároveň Jan Skalický přiznává, že nastupující vláda je v silnějším postavení než předchozí kabinety. „Nebýt prezidentových problémů se zdravím, bylo by to jiné,“ připomíná expert, že Miloš Zeman kvůli jaterní chorobě nemůže už několik týdnů pracovat.

Rakousko bylo vždy proti

Ministr dopravy v končící Babišově vládě Karel Havlíček (za ANO) říká, že nová koalice se díky zastavení projektu chová populisticky. A že by měla zvážit, jestli nepokračovat aspoň na přípravě propojení Moravy a Odry přes hranice s Polskem.

Zde bych doporučil vyhodnotit všechny varianty včetně energetických, dopravních a turistických dopadů. Jsou na to různé názory,“ radí Havlíček.

Podle loňského usnesení vlády měli na ministerstvu dopravy začít sbírat podklady pro další studii, která posoudí vliv kanálu na životní prostředí. Ale nestalo se – ministerstvo vysvětluje, že s tím chtělo počkat na novou vládu. Je tak zřejmé, že tato studie už nevznikne.

A stopku s největší pravděpodobností dostanou i občasná jednání zástupců ministerstva dopravy a diplomatů s rakouskou stranou. Rakušané jsou totiž proti spojení Dunaje a Moravy, tedy i proti kanálu tak, jak si ho představovali podporovatelé v Česku, dlouhodobě.

„Platí, že to pro Rakousko není priorita,“ potvrdil už dříve Petr Forman, odborník na lodní dopravu a bývalý poradce prezidenta Zemana, který se několika jednání s Rakušany zúčastnil.

Reklama

Doporučované