Hlavní obsah

Zemědělci vítají, že můžou rozorat úhory. Podle ekologů to půdě uškodí

Foto: Getty Images

Ministerstvo zemědělství chce zvýšit domácí produkci potravin. Ilustrační foto.

Reklama

Kvůli válce na Ukrajině chce Ministerstvo zemědělství posílit domácí produkci potravin. Odborníci ale varují, že nové opatření soběstačnost Česka neposílí, naopak povede k ohrožení půdy.

Článek

Ministerstvo zemědělství letos umožnilo zemědělcům využít nové plochy půdy. Jedná se o takzvané úhory, tedy půdu, která byla dočasně ponechána ladem.

„Z důvodu posílení produkce považujeme za vhodné zmírnit požadavek vyčlenění neprodukčních ploch na orné půdě,“ sdělil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Jde o reakci na válku na Ukrajině, rostoucí ceny potravin i dalších zemědělských komodit. Cílem je posílit potravinovou bezpečnost České republiky, podobná opatření umožnila letos Evropská komise všem státům sedmadvacítky.

„S ohledem na aktuální stav na světových trzích lze předpokládat, že většina zemědělců výjimku využije,“ uvedl mluvčí resortu zemědělství Vojtěch Bílý.

Podle zemědělců mělo opatření přijít mnohem dřív. „Samozřejmě to vítáme, i když to přichází poměrně pozdě. Uvolnění totiž přišlo koncem dubna, kdy už zemědělci mají zaseto,“ reagoval na dotaz Seznam Zpráv mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha.

0,3 procenta

Ministerstvo neuvedlo, kolik plodin by šlo na nové ploše vypěstovat, zemědělci ale tvrdí, že to nebude mnoho. Celkově se totiž jedná pouze o malé území.

Úhory v Česku zabírají přibližně 6700 ze zhruba 2,5 milionu hektarů orné půdy, tedy pouze 0,3 procenta. Zemědělské využití této plochy v produkci potravin neudělá téměř žádný rozdíl.

„Jedná se navíc často o produkčně méně zajímavé plochy. Tato výjimka proto letos v Česku nebude mít hmatatelný efekt,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

To potvrdil i Pícha: „Když si vezmeme, že pšenice máme přes 800 000 hektarů, je to marginální plocha.“

Významná pro přírodu

Odborníkům a ekologům se opatření ministerstva nezamlouvá.

Tomáš Václavík, docent Katedry ekologie a životního prostředí Univerzity Palackého v Olomouci, tvrdí, že je zavádějící chápat půdu ležící ladem jen jako několik málo nevyužitých hektarů. Ačkoliv zabírají úhory nevýznamnou plochu, pro krajinu mají velký význam.

V sázce podle něj není jenom osud divokých rostlin nebo živočichů, ale také samotné půdy. Ta totiž podléhá silné erozi.

„Veškeré další prvky v krajině, které přeruší možnost vody splachovat úrodné částice půdy, jsou obrovsky přínosné. Na erozi to má rozhodně vliv,“ řekl Seznam Zprávám. „Těchto přírodních prvků, které tvoří jakousi kostru potenciálních biotopů pro biodiverzitu a kostru ekologické stability, je v české krajině velmi málo,“ dodal.

Podle zemědělského experta Hnutí Duha Martina Rexy jsou ladem zanechané plochy důležité i kvůli změně klimatu. „Klimatická změna bude dál pokračovat a extrémy počasí budou narůstat. Neprodukční prvky, jakkoliv to slovo zní ošklivě, jsou třeba remízky, mokřady, nebo právě úhory. Mohou působit protierozně, umožní líp vázat vodu a jsou také prostorem pro biodiverzitu,“ popsal.

Dodává, že pokud k většímu začlenění neprodukčních prvků do krajiny nedojde včas, nemusí to být už v budoucnu možné.

S ekology souhlasí i část zemědělců. „Současný válečný stav je velký problém, ale jeho vznikem přece nedošlo k zániku problémů s klimatem, s erozí, s problémy v životním prostředí, atd.“ uvedl v odpovědi Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR.

Jiní se ale s ekology neshodnou. Podle mluvčího Píchy by se mělo české zemědělství věnovat hlavně produkci potravin.

„Musíme si vybrat, jestli chceme pěstovat hmyz, nebo jestli chceme pěstovat jídlo pro nás. Je to dobře, že se to uvolní. Sice to nemá velký význam, ale je to nějaký signál, je to nějaké znamení, že chceme vyrábět potraviny pro lidi,“ řekl.

Nejasná budoucnost opatření

Ministerstvo uvedlo, že opatření by mělo platit pouze letošní rok. Část zemědělců ale míní, že význam by mělo pouze v případě, pokud by platilo i nadále.

Podle agrární komory už o prodloužení opatření v EU ministr Zdeněk Nekula usiluje. Ministerstvo zemědělství to nepotvrdilo, pouze sdělilo, že v průběhu českého předsednictví se toto téma nejspíš dostane k projednávání.

Od roku 2023 má platit nová, takzvaná Společná zemědělská politika EU. Podle ní má dojít k vyčlenění tří procent zemědělských ploch mimo produkci, posílení protierozní ochrany nebo zákazu pěstování stejné plodiny dva roky po sobě.

Reklama

Doporučované