Hlavní obsah

Domobranci se v čase epidemie aktivizují, chtějí udržovat pořádek v zemi

Foto: Facebook/Národní domobrana

Proslov představitele rady Národní domobrany na demonstraci „Společně za vystoupení z EU“.

Reklama

Domobranecké spolky nabízejí státu pomocnou ruku. Zákon jim to ale neumožňuje. Podle expertů představují nebezpečí.

Článek

Každý pomáhá, jak umí. Šije roušky, vaří zdarma kávu zdravotníkům, roznáší nákupy seniorům. Kromě toho se v čase epidemie ale probouzí i nové domobranecké spolky. Rády by v koronavirové krizi udržovaly v zemi pořádek. To jim ale neumožňuje zákon a podle odborníků představují tyto organizace pro chod společnosti a důvěru lidí v bezpečnostní složky státu riziko.

Jedna z prvních takových nabídek přišla od Civilní stráže a Národní domobrany. Ministerstvo vnitra ale předložilo vládě návrh zákona, podle kterého by členství v těchto skupinách bylo od roku 2022 postavené mimo zákon.

„Vážení domobranci, přátelé, sympatizanti! Národní domobrana dne 5.3.2020, vědoma si závažnosti situace jak v rámci vnitrospolečenské krize způsobené epidemií koronaviru, tak mezinárodního napětí v souvislosti s eskalací migrační krize na řecko-turecké hranici a všech ostatních souvislostí, nabídla pomoc našemu státu,“ stojí v oznámení na facebookové stránce Národní domobrany.

Mimo ustálené spolky nabídl pomoc i jeden nový. Civilní stráž, „bezpečnostní projekt“, který inicioval a založil izraelsko-český podnikatel David Bohbot, dosud známý svými kritickými výroky o migraci a islámu. „Spolek jsem založil 20. března, ale jde mi hlavně o to, že v České republice žiju přes dvacet let a všímám si toho, jaká jsou zde nastavená bezpečnostní opatření, která jsou silně nedostačující a rozhodl jsem se s tím něco udělat,“ řekl pro Seznam Zprávy.

Samozvaný expert na bezpečnost

David Bohbot, původem z Izraele, je majitelem firmy Masada Security Solutions a sám sebe považuje za bezpečnostního experta. A právě své poznatky se snaží dlouhodobě přenést do České republiky.

„Jsem v kontaktu s řadou lidí z izraelské vlády a policie a začal jsem zkoumat, jak bychom mohli jejich poznatky přenést do České republiky,“ popisuje. Jeho hlavním cílem je navodit spolupráci policie České republiky s jeho nově založeným spolkem. To by ale znamenalo změnu legislativy a také spolupráci s Ministerstvem vnitra, které ale jakoukoliv spolupráci dopředu vyloučilo.

„Jakékoliv přenášení činnosti a oprávnění policie na soukromý subjekt není ze zákona možné. Do budoucna tak změnu neplánujeme,“ napsal Seznam Zprávám mluvčí ministerstva Ondřej Krátoška.

Podle Bohbota to ale není konečné rozhodnutí. „Mnoho věcí, které nejdou dneska, mohou jít v budoucnosti, každý se mění a vše se mění podle situace. Náš spolek ale zatím jenom sbírá lidi a nabízíme státu pomoc,“ uvedl a zdůraznil, že veškeré jeho aktivity jsou v souladu se zákonem.

Právě už samotná rétorika a přesvědčování občanů, že Policie ČR to „nezvládá“, jsou podle experta na extremismus Miroslava Mareše velmi nebezpečné.

„Na samotných myšlenkách není nic špatného, ale pan Bohbot poukazuje na to, že bezpečnostní složky v Česku nezvládají a podrývá tak autoritu těchto organizací,“ vysvětluje Mareš. „Pokud se k němu přidají lidé, kteří budou chtít jeho ideje zneužít, tak to bude velmi nebezpečné, ostatně pan Bohbot je s řadou radikálů v Česku v úzkém kontaktu,“ doplňuje Mareš. Oněmi lidmi má Mareš na mysli hlavně předsedu spolku Zemské domobrany Aleše Přichystala nebo Iva Gece, který je taktéž členem.

Právě tyto zmíněné spolky jsou v hledáčku Bezpečnostní informační služby, která ve svých výročních zprávách organizace hodnotí jako uskupení, která svou samotnou existencí zpochybňují monopol státu na legitimní užití násilí na vlastním území.

Politické ambice

Domobranecké skupiny obecně podle Mareše usilují o podrývání vazeb České republiky směrem k NATO nebo Evropské unii a snaží se v lidech vyvolat strach, že v Česku není bezpečno, ačkoliv jsme jedna z nejbezpečnějších zemí na světě. „To se ale může změnit, nikdy nevíte, co se stane. Například nikdo netušil, že přijde koronavirová krize a jestli tato situace bude trvat dlouho, policie začne selhávat a nastane chaos,“ reaguje Bohbot na argument, že Česko je jedna z nejbezpečnějších zemí na světě.

Ambice izraelsko-českého podnikatele směřují k politice. „Proto jsme založili občanský spolek VEDEM. Minulý rok jsme schválili usnesení, že se pokusíme vytvořit silný politický subjekt,“ vysvětlil. Spolek VEDEM vede generálmajor v záloze Jiří Kubala a David Bohbot je jeho místopředsedou. Zajímavý je také fakt, že při vzniku pomáhal Bohbotovi také předlistopadový plukovník a přítel Miloše Zemana Zdeněk Zbytek. Dalšími členy jsou například Aleš Přichystal, Ivo Gece nebo sociolog Petr Hampl známý svými ostře protiislámskými postoji či Jaroslav Štefec, který se dříve angažoval v hnutí BOS (Bezpečnost, odpovědnost, solidarita).

Experti mají podnikatelovo jméno spojeno i s rizikovou proruskou skupinou. Bohbot pomáhal s výcvikem Zemské domobrany. „Tento spolek se objevil i ve výroční zprávě Ministerstva vnitra v boji proti extremismu. Je to ale skupina, která na území České republiky vyjadřuje proruské názory. Organizace také dělala polovojenská cvičení,“ vysvětlil Mareš.

Pomoc s výcvikem Bohbot nepopírá. „Ano, pomáhal jsem této skupině s výcvikem, ale já jsem cvičil i bývalé vojáky a policisty,“ potvrdil. S policisty z Útvaru rychlého nasazení a zásahových jednotek spolupracoval například v roce 2016. Jeho firma Masada Security Solutions nabídla Policejnímu prezidiu desetidenní protiteroristický výcvik v Izraeli. Výcvik pro 12 mužů přišel českou policii na 47 tisíc dolarů a probíhal v rámci izraelské vojenské Akademie IMI, jak vyplývá ze smlouvy veřejně dostupné v Registru smluv.

Akademie IMI, akreditovaná izraelským ministerstvem obrany i tamní tajnou službou, se kromě jiného specializuje právě na protiteroristický výcvik. Na svém webu Akademie IMI píše, že během své existence školila už „desítky vládních úřadů i jednotek“ z celého světa.

Reklama

Související témata:

Doporučované