Hlavní obsah

Dopady pandemie v Pacifiku. Nejvíce trpí děti, varují experti

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

Pandemie covidu a její následky by v pacifické oblasti mohly vymazat desetiletí vývoje. Odborníci navíc varují, že ztráty příjmů a růst cen potravin, které má koronavirus na svědomí, by mohly výrazně ovlivnit zdraví tamních dětí.

Článek

„Důsledky covidu-19 – jeho dopady na živobytí, hlad a přístup ke zdravotní péči – jsou pro komunity v Pacifiku a Východním Timoru stejně ničivé jako samotný virus. A to někdy dokonce v ještě větší míře,“ hlásá nová zpráva organizace World Vision, jež se zabývá humanitární pomocí, rozvojem a advokacií.

Vědci, kteří za materiálem stojí, zjistili, že přibližně 60 % lidí z Papuy Nové Guiney, Vanuatu, Šalamounových ostrovů a Východního Timoru kvůli koronavirové pandemii ztratilo zaměstnání či jakýkoliv jiný hlavní zdroj příjmů. Daná skutečnost se však kromě jiného odráží i na dětech, jejichž zdraví je znatelně ovlivněno. Výzkum se zabýval celkem 752 domácnostmi v rozmezí od července do prosince minulého roku.

Jedna z pěti domácností kvůli nastalé situaci vynechává některá jídla nebo jí méně kvalitní potraviny. Polovina z dotázaných pak pro výzkum uvedla, že nejsou schopni pokrýt náklady na jídlo pro domácnost. 8 % dětí v regionu tak má dvě nebo i méně jídel denně. Právě nedostatek výživy by následně mohl vést ke zvýšené míře zakrnění dětí ve věku šesti měsíců a starších.

Kromě nedostatečného přísunu jídla se ale důsledky pandemie podepisují na dětech i v dalším směru. Aby se rodiny pokusily nahradit ztracený přísun financí, 14 % z nich poslalo do práce i své nejmenší členy. Děti navíc někdy trpí jak fyzicky, tak psychicky – 80 % rodičů nebo pečovatelů se v měsíci, který výzkumu předcházel, uchýlili k fyzickým trestům či psychické agresi. To výzkum připisuje hlavně zvýšenému stresu, který pandemické období přineslo.

„Existují tu vzájemně propojené problémy a základní příčiny podvýživy by se mohly ještě zhoršit, pokud pandemie a její dopady nebudou účinně řešeny,“ cituje britský list The Guardian Evangelitu Da Costu Pereiraovou, která je v organizaci World Vision ve Východním Timoru specialistkou na zdraví a výživu matek.

„Podvýživa, potravinová nejistota a chudoba spolu úzce souvisí. Když chudší domácnosti mají menší rozpočet na nákup dostatečně rozmanité stravy, děti mají špatný nutriční příjem a jsou podvyživené,“ dodává specialistka.

S příchodem pandemie navíc přišel i nárůst cen potravin. Vanuatu za období od února 2020 do června 2021 zaznamenalo zvýšení o 30,6 %, Východní Timor pak hlásí 17,7 %. Jde přitom o země, které si takové změny mohou dovolit ze všech nejméně.

„Žádné peníze znamenají žádné jídlo. Někdy máme dvě jídla za den, ale většinou máme jen večeři. Bojím se o své dvě děti, jednomu je devět, druhému čtyři. Bojím se vlivu, který na ně bude mít,“ sdělil britskému listu Vincent Jerry z Papuy Nové Guiney, který kvůli lockdownu v zemi přišel o práci.

Podle zprávy je nyní důležité, aby na regionální krizi přišla regionální reakce. „Žádná země tohle nedokáže sama – vyžaduje to společné úsilí národních i dárcovských vlád, organizací, společnosti a soukromého sektoru,“ stojí ve zveřejněném dokumentu. Autoři zároveň doporučují pět klíčových akcí, k nimž by se tichomořský region měl uchýlit.

První z nich vyzývá k vytvoření společného plánu, jehož cílem bude obnovení regionální ekonomiky způsobem, který se zaměří na všechny její členy bez rozdílu. Zároveň by měl být odolný i vůči dalším případným problémům, jež by oblast mohly zasáhnout později. Jako další akci zpráva navrhuje implementovat stěžejní iniciativu k řešení zakrnění dětí, podvýživy a potravinové nejistoty.

Zbylé kroky, které by měly napomoci k řešení krize, zdůrazňují boj proti násilí páchanému na dětech nebo zlepšení přístupu k pitné vodě a hygieně. Poslední výzva pak zdůrazňuje nutnost řešení sekundárních dopadů pandemie na dlouhodobé infekční choroby a další výzvy, kterým zdravotní péče čelí.

„Jestli nás pandemie něco naučila, tak to, že naše ekonomické, sociální, environmentální a zdravotnické systémy jsou hluboce propojené – stejně jako naše zotavení se. Prosperita celého tichomořského regionu závisí na prosperitě a obnově každého národa v něm,“ apeluje zpráva. „V tomto smyslu je investice do obnovy regionu nejen správná, ale také chytrá.“

Reklama

Doporučované