Hlavní obsah

Duo Morawiecki-Orbán o unijním summitu mlží, Matovič fotil kafíčka

Foto: Kancelaria prezesa Rady ministrów/Krystian Maj

Premiéři Maďarska a Polska, Viktor Orbán a Mateusz Morawiecki.

Reklama

Premiéři Polska a Maďarska prezentují dohodu o unijních penězích jako svůj velký úspěch, doma ale neříkají celou pravdu. Slovenský premiér Igor Matovič zas o summitu zpravoval občany, jako by byl na výletě.

Článek

„Vstanu a mám dojem, že se konaly dva unijní summity, jsou dva výsledky, dva rozdílné mediální výklady a příběhy. Podle prvního jsme utrpěli porážku, nebylo veto a zůstal právní stát, podle druhého premiér Mateusz Morawiecki dovezl 700 miliard zlotých a vedl V4,“ napsal v úterý ráno na Twitteru polský publicista Marcin Makowski. Shrnul tak to, jak se výsledky dlouhého unijního summitu prezentují v Polsku a Maďarsku.

Oba státy totiž odmítaly, aby byla unijní pokoronavirová pomoc podmíněna dodržováním obecně platných zásad demokratického právního státu a při jednání v Bruselu kvůli tomu hrozily vetem.

Polsko a Maďarsko čelí dlouhodobé kritice unijních institucí kvůli podmaňování soudnictví a také médií a prohrály už kvůli tomu řadu sporů u Soudního dvora Evropské unie. S oběma zeměmi navíc běží procedura podle článku 7 Lisabonské smlouvy kvůli riziku závažného porušení hodnot EU.

Unie je soupeř, Visegrád nástroj

Morawiecki už v pondělí prohlásil, že aby mohlo Polsko akceptovat kompromis, „nesmí (dohoda) zmiňovat žádné posuzování stavu právního státu unijními institucemi“. Zmiňoval i polské podmínky týkající se klimatické otázky, země se totiž už dříve jako jediná nepřihlásila ke snížení emisních cílů do roku 2050.

A podle Morawieckého Polsko se svou podmínkou uspělo. S Viktorem Orbánem ohlásil polský premiér „středoevropský úspěch“ na společné tiskové konferenci po pětidenním bruselském jednání. Orbán mluvil o „cti být v týmu rytíře Mateusze“ a přístup Morawieckého vynesl do nebes.

„Úspěch vyjednávání ukazuje, že pokud budeme spolupracovat, žádný soupeř nad námi nemůže vyhrát,“ chválil si šéf maďarské vlády polsko-maďarskou spolupráci. Fotografie Orbána s Morawieckým dominovaly maďarským provládním médiím ještě v úterý odpoledne.

„Vyjednali jsme to, na čem nám záleželo. (…) Nebude spojitost mezi tzv. vládou práva a rozpočtovými prostředky. Dokonce víc. Jak jsme stanovili s právní službou, ten mechanismus, který má být vypracovaný, bude současně podléhat schválení Evropské rady. A Evropská rada znamená zásadu jednomyslnosti, to je tam výrazně napsané. Bez souhlasu Polska a bez souhlasu Maďarska a Visegrádské skupiny se nic dít nebude,“ tvrdil polský premiér.

Jeho země má získat okolo 125 miliard eur v přímých dotacích a spolu s výhodnými půjčkami půjde o téměř 160 miliard eur.

Jenže unijní špičky a samotné závěry summitu tvrdí o podmínce vlády práva něco jiného. „Je to poprvé v dějinách EU, kdy je náš rozpočet spjat s klimatickými cíli a s respektováním právního státu,“ řekl šéf Evropské rady Charles Michel podle agentury AFP.

Co se píše v závěrech?

„Evropská rada zdůrazňuje význam ochrany finančních zájmů Unie. Poukazuje rovněž na význam dodržování zásad právního státu,“ píše se v dokumentu, který přijali lídři členských států.

„Bude proto zaveden režim podmíněnosti s cílem chránit rozpočet a nástroj Next Generation EU. V této souvislosti Komise navrhne opatření pro případ porušení uvedených zásad, která Rada přijme kvalifikovanou většinou. Evropská rada se k této otázce urychleně vrátí,“ dodávají závěry summitu.

Znamená to, že o zmrazení přísunu peněz nebo jejich odebrání kvůli porušování zásad právního státu by muselo souhlasit 15 států, a ne všechny, jak tvrdí Morawiecki.

Polský premiér také tvrdí, že společně s Orbánem usiloval při vyjednávání o to, aby zmíněná unijní procedura podle článku 7 Lisabonské smlouvy doběhla až do konce. „Jsme si jistí, že u nás nejsou žádné nesrovnalosti, kvůli kterým by znamenaly závěry procedury újmu pro Polsko nebo újmu pro Maďarsko,“ řekl Morawiecki už po návratu do Varšavy.

Jenže to je v rozporu se zprávami, které už v noci přinesla maďarská média napojená na vládu. Podle jejich informací měla německá kancléřka Angela Merkelová Orbánovi nastínit, že by řízení s Maďarskem mohlo být do konce roku zastaveno. Merkelová ráno podle německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) potvrdila, že o to maďarský premiér usiloval.

Orbán měl na summitu požadovat ukončení „ponižování“, které pro něj unijní procedura znamená. Podle mluvčího spolkové vlády Steffena Seiberta vyjádřilo Maďarsko připravenost podniknout ve věci článku 7 všechny potřebné kroky, aby Evropská rada mohla dospět k rozhodnutí. Německé předsednictví EU, které začalo 1. července, podle FAZ v rámci svých možností přislíbilo, že celý proces popostrčí.

Matovič fotil kafíčka a výhledy

Zatímco většina unijních politiků od pátku průběžně informovala o postupu ve vyjednávání a svých pozicích, sítě slovenského premiéra Igora Matoviče se plnily fotografiemi připomínajícími spíše příspěvky z výletu. Na summit navíc odjížděl ve chvíli, kdy na něj „prasklo“, že opsal svou magisterskou diplomovou práci.

Mezi facebookovými příspěvky nechyběla fotka na policejní motorce, která po Bruselu doprovázela premiérovo auto, nebo fotka s belgickými policisty „zdravícími slovenská děvčata“. Matovič si fotil výhledy z hotelových pokojů, espresso na Evropské radě nebo hotelovou snídani.

Foto: Facebook: Igor Matovič

Slovenský premiér Igor Matovič na belgické policejní motorce.

Matovič se také pochlubil, že unijním lídrům dal roušky vyrobené v Bardejově. „Ursula měla s vlajkou EU, ostatní s vlajkami svých států,“ napsal slovenský premiér. Francouzského prezidenta Emmanuela Macrona opak označil hashtagem „super týpek“.

Na Matovičově Facebooku nechybí ani vzkaz „moudros*áčům“. „Tak rád bych vám sem dal foto z toho, jak suším na sluníčku pod oknem v hotelu vyprané tričko, ponožky a…, ale raději nedám a zůstane vám jen představivost. Hned by se mi do komentářů seběhli všichni moudros*áči slovenského světa a vnucovali by svoje pohoršené moudrosti,“ píše Matovič.

K vyjednané dohodě se vyjádřil až po návratu. Označil ji za „geniální věc pro Slovensko“. Země by měla mít v rámci grantů k dispozici 7,5 miliardy eur na roky 2021-2023. Dalších 6,8 miliardy eur si může půjčit.

Reklama

Doporučované