Článek
Finanční a Celní správa zároveň od spuštění systému uzavřely kvůli neplnění EET 28 provozoven, z toho 22 již obnovilo svou činnost. Na dotaz ČTK to sdělila Finanční správa. Do EET je v současnosti zapojeno zhruba 177 000 podnikatelů.
V sobotu to budou dva roky, kdy EET začala fungovat. V první fázi musely tržby evidovat restaurace a hotely, od března 2017 podnikatelé ve velkoobchodu a maloobchodu. Celkem podnikatelé zaevidovali přes osm miliard provedených tržeb.
Při kontrolách pracovníci Finanční i Celní správy zjistili 40 347 prohřešků. Nejčastěji šlo o nevystavení účtenky, nezaslání údajů do systému EET nebo neumístění informačního oznámení. Prozatím nejnižší uložená pokuta za porušení povinností vyplývajících ze zákona byla 100 korun a nejvyšší činila 400 000 korun. „Díky analytické činnosti vycházející z dat získaných z EET dokážeme zacílit kontroly tam, kde se projeví nesrovnalosti. Pomalu se ukazuje, že díky EET dochází k narovnání podnikatelského prostředí,“ uvedla Finanční správa.
Konec obchodů na vesnicích? Vyřešila by to miliarda ročně, navrhuje šéf COOP
EET má podle Finanční správy pozitivní dopad do rozpočtu. Jen na dani z přidané hodnoty (DPH) loni EET přinesla do veřejných rozpočtů 4,7 miliardy korun. Za první čtvrtletí letošního roku EET na DPH přinesla 1,9 miliardy korun. Náklady na zavedení EET podle dřívějších údajů správy loni měly činit zhruba 370 milionů korun a v dalších letech zhruba 310 milionů korun ročně.
Do systému elektronické evidence tržeb zasáhl loni 15. prosince Ústavní soud, když mimo jiné zrušil plánovaný „náběh“ třetí a čtvrté etapy EET. S odloženou platností škrtl i několik dalších ustanovení zákona o evidenci tržeb týkajících se například bezhotovostních plateb a rodných čísel na účtenkách. Novela zákona, která mimo jiné zavádí třetí a čtvrtou vlnu, je stále v Poslanecké sněmovně a neprošla ani prvním čtením. Podle Ministerstva financí (MF) bude možné další fázi EET spustit nejdříve v polovině příštího roku, vše ale bude záviset na schválení novely. Podle ní by například podnikatelé s nízkými příjmy, kteří zároveň nejsou plátci DPH, mohli evidovat tržby bez připojení k internetu. Museli by ovšem využívat papírové účtenky poskytnuté Ministerstvem financí a jednou čtvrtletně poslat Finanční správě údaje o tržbách.
Šéf berňáku padl, ostrůvek vzdoru proti Babišově EET naopak přežil. Tady účtenky nemají
Podle informací serveru iRozhlas.cz by měl stát tisk bločků účtenek celkem 250 milionů korun. MF vypsalo začátkem listopadu výběrové řízení na jejich dodavatele a distributora.
Třetí vlna by se měla týkat stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, farmářských trhů, dále služeb účetních, advokátů či lékařů. Od června 2018 se do systému měli zapojit vybraní řemeslníci. Týkat se to má zhruba 300 000 podnikatelů. Dodavatel pokladních systémů Storyous v analýze upozornil, že si podnikatelé často pořizují jednorázově placená řešení. Ta ovšem často nenabízí možnost aktualizací, které jsou v oblasti obchodu i pohostinství nutné kvůli měnícím se podmínkám. Jde například o nastavení DPH u jednotlivých typů zboží. „V systémech pro řešení EET musí být možnost zohlednit změny legislativy či nová pravidla. Ne vždy se tak děje. Stává se tedy, že podnikatel zaplatí za kalkulačku či aplikaci, kterou vlastně po pár měsících nemůže používat, protože obsahuje nesprávné údaje,“ uvedl Igor Třeslín ze společnosti Storyous.
