Článek
Vyplývá to z průzkumu Index očekávání firem, v němž od března do dubna pro ČSOB odpovídalo přes 400 firem a podnikatelů.
V případě očkování zhruba čtvrtina firem a podnikatelů počítá s podporou zaměstnanců například informační kampaní nebo tím, že zájemcům umožní jít na očkování v pracovní době. Více než desetina pak chystá spolupráci s nejbližším očkovacím centrem a šest procent plánuje zorganizování očkování přímo ve firemních prostorách.
Podívejte se, jak to vypadá v metropolitním očkovacím centru:
Vakcína se uchovává v mrazácích, kde je teplota kolem –70 °C. Rukavice chrání zdravotníky před omrzlinami.
V Kongresovém centru se k očkování používá vakcína Pfizer/BioNTech.
Každá lahvička obsahuje šest dávek.
Před aplikací se dávka ředí s fyziologickým roztokem, což je roztok chloridu sodného neboli kuchyňské soli. Zdravotnice dávky připravují trpělivě celý den.
Personál přesto neztrácí dobrou náladu. Všichni jsou vlídní a usměvaví.
Správný postup očkování je neustále na očích.
Očkování začíná registrací.
V druhém kroku se jde na kontrolu k lékaři. I s touto prohlídkou proces netrvá víc než deset minut.
Samotný akt očkování je již dílem okamžiku.
Po aplikaci látky musí každý počkat půl hodiny kvůli případné reakci organismu.
V Praze je i s Kongresovým centrem 45 očkovacích míst. Z toho devět je státních, jež se nacházejí ve velkých nemocnicích a Státním zdravotním ústavu.
V prvních dnech zde očkovali 500 lidí denně a vedení magistrátu mělo záměr dostat se co nejdříve na tisícovku, ale plány zmrazil nedostatek vakcín.
Nyní se bude očkovat 300 lidí denně s tím, že magistrát se státem vyjednává o navýšení dodávek.
Na rozdíl od vakcín je aplikačního materiálu zatím dost.
Město na zřízení a první půlrok provozu centra z rozpočtu uvolnilo 11,3 milionu korun. Optimální kapacita centra je 1000 lidí denně, v případě rozšíření provozní doby by pak středisko zvládlo i dvojnásobek.
Aktivnější v očkování jsou větší firmy. Pětina podniků a živnostníků začala testovat zaměstnance ještě před březnovým nařízením vlády o povinném testování ve firmách. Firmy také využívají, pokud to jde, práci z domova, což říká 29 procent z nich. Zavedly také bezpečnější uspořádání stolů v jídelnách a kantýnách (14 procent) nebo investovaly do technického zabezpečení budov.
Nejčastěji využívaným způsobem ochrany je vynucování dodržování pravidla 3R (ruce, roušky, rozestupy), což se týká šesti podniků z deseti. Téměř polovina firem pak pravidelně dezinfikuje pracoviště a 40 procent opakovaně testuje pracovníky na přítomnost covidu-19.
„Je zřejmé, že podnikatelé a firmy jdou příkladem a důsledně používají vhodné kombinace doporučených proticovidových opatření k tomu, aby vytvořili maximálně bezpečné prostředí pro své zaměstnance a současně zajistili plynulost svých podnikatelských aktivit,“ uvedl výkonný ředitel pro firemní bankovnictví ČSOB Pavel Prokop.
Nejúčinnější ochranou je chovat se maximálně normálně, být veselý, hodně spát, pravidelně jíst a sportovat. Samozřejmě všechny pomůcky a testy jsou k dispozici, ale to není to nejdůležitější, doplnil jednatel firmy ekolo.cz Jakub Ditrich.
Kyjovská firma SpoluWorks Perfecta do pandemické doby vstupovala s UV čističkami vzduchu instalovanými ve všech společných prostorách, kterými již dříve řešila opakované šíření chřipky. „Na podzim jsme pak pořídili generátory ozónu,“ jmenoval nejúčinnější řešení ředitel firmy Ota Horák.
