Hlavní obsah

Dvojí metr v obchodních centrech. Kdo má vlastní stoly, vyhrál

Foto: Seznam Zprávy

V obchodním centru Nový Smíchov se vrátil život i do třetího patra, které je převážně vyhrazené pro stravování.

Reklama

Ačkoli vláda v pravidlech rozvolňování uvádí, že v obchodních centrech si lze koupit pouze jídlo s sebou, hned v první den provozu se ukázalo, že tak striktní zákaz to není. A podle Ministerstva zdravotnictví je to v pořádku.

Článek

V pražském obchodním centru Nový Smíchov bylo ve čtvrtek kolem poledne rušno i v nejvyšším patře, kde se nachází řada restaurací. Po několika týdnech si zákazníci mohli sníst oběd přímo na místě u stolků.

A to i přesto, že vládní krizové opatření platné od 3. prosince do 12. prosince omezuje provoz „stravovacích služeb umístěných v rámci nákupního centra“ pouze na výdej přes okénko nebo jako jídlo s sebou.

Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO), který se během prvního dne rozvolňování vydal na inspekci po obchodních centrech a navštívil i obchodní centrum Nový Smíchov, je vše v pořádku.

„Může být otevřená restaurace nebo kavárna. Pokud je to klasický foodcourt, tak ten ne, tam platí jen výdejní okénko,“ vysvětluje Havlíček.

Klíčový tedy je význam pojmu foodcourt neboli jídelní koutek. Pokud má restaurace v obchodním centru vlastní stolky a židle, mohou se tam zákazníci s jídlem usadit. Pokud jsou ale stolky sdílené pro více restaurací, pak se k nim usadit lidé nemohou - je to jídelní koutek. Proto například v Quadriu na Národní třídě byly židle i ve čtvrtek obehnané páskou.

„Status restaurace je jasný, mají vlastní stolky a všechno. A foodcourt je, kde se to mixuje,“ vysvětluje vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu.

Jaký je z epidemiologického hlediska rozdíl v tom, zda vedle sebe u stolků sedí lidé, kteří všichni pojídají jídlo od McDonald's, nebo když jeden má KFC a druhý něco z Burger King, nevysvětlil.

„Nejjednodušší je si to nechat potvrdit na Ministerstvu průmyslu. Dneska je pár takových požadavků, kde je to třeba na hraně, a pan ředitel Vinkler (Pavel Vinkler, ředitel odboru podnikatelského prostředí, pozn. red.) to okamžitě zkonzultuje s Ministerstvem zdravotnictví,“ dodává Havlíček.

Z vládního usnesení ze dne 30. listopadu 2020 č. 1262 totiž žádné rozdíly v tom, kde se jídlo v nákupním centru konzumuje, vyčíst nelze:

„Činnost nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 m2 se omezuje tak, že prodej z provozovny stravovacích služeb umístěné v rámci nákupního centra je možný pouze přes výdejové okénko nebo jako jídlo s sebou.“

V systému PES už se ale hovoří o jídelních koutcích. „Omezení jídelních koutků pouze na výdejní okénko,“ píše se v něm.

Samotné Ministerstvo zdravotnictví vysvětluje, kdo má ze zákazu výjimku, takto:

„Pokud je v nákupním centru s prodejní plochou přesahující 5 000 m2 provozována restaurace, kavárna, cukrárna a podobně, která je ve vymezeném a jasně odděleném prostoru od zbytku nákupního centra, a její hosté se tak nemísí s jinými lidmi, může být provozována s omezeními nařízenými pro všechny provozovny stravovacích služeb,“ sdělila redakci mluvčí Barbora Peterová.

A obdobně interpretuje současnou situaci s jídlem v obchodních centrech i Jan Kubíček, předseda výkonného výboru Asociace nákupních center. „Rozumíme tomu tak, že restaurace s vlastním sezením v nákupních centrech jsou povolené v tom režimu, jak říká vládní nařízení u stravovacích zařízení, u jídelních koutků se sdíleným sezením jsou jednotky povolené pouze jako take-away bez sezení,“ říká Kubíček.

Reklama

Doporučované