Ekologická havárie na Sibiři: Záchranáři zastavili únik, začalo zatýkání

V důsledku katastrofy se do půdy a řek v sibiřském Norilsku dostalo více než 20 tisíc tun paliva a maziv. Ruský prezident Vladimir Putin proto vyhlásil v Krasnojarském kraji federální nouzový stav. Na místo nehody dorazili ředitel ministerstva mimořadných události Evgenii Ziničev, gubernátor Krasnojarského kraje Alexandr Uss, šéf firmy Nornikel Vladimir Potanin a ředitelka Rosprirodnadzoru Světlana Radionová.

Čištění půdy a vody se momentálně věnuje sto záchranářů a jejich počet brzy vzroste na 500, tvrdí místní média. Radionová také uvedla, že záchranáři zůstanou na místě havárie, dokud ekologická situace v okolí nebude zcela obnovena. „Budeme sledovat proces recyklace, způsoby jeho implementace a způsoby likvidace,“ řekla.

Vyčištění oblasti postižené únikem ropného paliva zaplatí podnik Norilsk Nickel. Informoval o tom jeho ředitel Vladimir Potanin, který odhadl náklady na deset miliard rublů (3,4 miliardy korun).

Podle ministerstva mimořádných situací se ruským záchranářům podařilo lokalizovat místo úniku a zastavit šíření nebezpečných látek. Z vody řek Daldykan a Ambarnaja bylo odčerpáno zhruba 200 tun ropných produktů.

Poslanec státní dumy Alexandr Jakubovskij vyzval vládu k rezignaci ředitele Nornikelu na dobu vyšetřování příčin havárie. Podle jeho slov firma informovala o incidentu v Krasnojarském kraji příliš pozdě a snažila se „zmenšit rozmach havárie“. Jakubovskij také tvrdí, že to „nepochybně zvýšilo úroveň ohrožení života a zdraví lidí a bezpečnosti energetických zařízení a zkrátilo čas na přijetí naléhavých opatření k lokalizaci environmentálních škod“.

Nornikel ale má svoji vlastní verzi vývoje události. Podle oficiální zprávy firmy informace o úniku paliva byla předána ministerstvu energetiky okamžitě, tedy 25 minut po havárii.

Kroky místních úřadů kritizoval i prezident Vladimir Putin. „Proč se o tom dozvídáme dva dny po havárii? Je s vaším zdravím všechno v pořádku?“ ptal se rozhněvaně ředitele Norilsko-Tajmyrské firmy Sergeje Lipina. Podle Putina není normální, že se vláda o mimořádných událostech v zemi dozvídá prostřednictvím sociálních sítí.

O tom, kdo může za opožděnou reakci na situaci v Norilsku, však rozhodne vyšetřovací výbor. V důsledku nevčasného informování o „norilské kauze“ bylo zahájeno trestní řízení. Vyšetřovací výbor již informoval o tom, že byl zatčen vedoucí kotelny a turbínové dílny Vjačeslav Starostin. Ten však jakékoliv svědectví poskytnout odmítl.

Generální prokuratura uvádí, že prozatímní hlavní příčinou nehody je sednutí půdy, které způsobilo odtlakování nádrže s ropou. Podle místních médií se masivnímu úniku paliva mohlo vyhnout, kdyby firma včas reagovala na Federální služby pro dohled nad přírodními zdroji Rosprirodnadzor. Služba upozorňovala na možné závady již v roce 2017.

Podle odborníků ruské pobočky Greenpeace by ekologické škody způsobené nehodou v Norilsku mohly přesáhnout šest miliard rublů. Podle expertů k havárii podobných parametrů došlo před 30 lety, kdy v roce 1989 u pobřeží Aljašky ztroskotal tanker Exxon Valdez. Nehoda se považuje za druhou největší ropnou katastrofu v USA.

Organizace se také obrátila na ruského premiéra Michaila Mišustina s žádostí, aby pověřil Rosprirodnadzor a službu pro ekologický, technologický a jaderný dozor (Rostekhnadzor), aby provedly neplánované vyšetření dodržování zákonů včetně ověření dodržování technických norem ve všech zařízeních v Arktidě, která obsahují značné množství ropy nebo ropných produktů. Organizace také vyzvala služby převzít kontrolu nad objektivním prováděním výpočtů škod podle současných metod.

Norilská kauza rozpoutala mezi Rusy debatu na sociálních sítích. Mlčení vlády o katastrofě vedlo jejich uživatele k tomu, že začali přirovnávat situaci v Norilsku k Černobylu, kdy představitelé Sovětského svazu se snažili před veřejností utajit skutečné rozměry havárie.

Podle některých momentálně okolí Norilsku vypadá jako jiná planeta.