Článek
V prvních šesti měsících letošního roku platila průměrná česká rodina za kilowatthodinu elektřiny přes sedm korun, tedy v přepočtu 0,3 eura, a zařadila se tak mezi domácnosti z Dánska, Belgie, Německa, Itálie a Španělska, které musely platit stejně. Při dodávkách plynu platili Češi přes 0,1 eura za kilowatthodinu, stejně jako domácnosti dalších čtyř zemí vesměs ze severu Evropy.
Vysoké ceny jsou ale na pováženou zvláště z toho důvodu, že české rodiny mají nižší příjmy než Dánové, Němci nebo Španělé. V přepočtu na kupní sílu proto dopadlo Česko v evropském srovnání vůbec nejhůře. Elektřinu mělo druhou nejdražší a za plyn platily místní rodiny čtvrtou nejvyšší cenu.
Srovnávat se s Čechy mohly jenom rodiny ze Švédska, Dánska, Nizozemska nebo Německa, které ovšem na rozdíl od tuzemců platí za energie vysoké daně, případně nejchudší Rumuni a Bulhaři. Pro jejich kupní sílu byla i relativně nižší cena energií mimořádnou zátěží.
Ve většině evropských zemí pomohla v prvním pololetí vláda regulacemi cen elektřiny, pouze v osmi zemích včetně Česka vyrostly ceny bez státní podpory meziročně zhruba o polovinu. V případě plynu byly vlády méně aktivní, zdražení víc než o polovinu připustilo dvanáct z nich.
Bude lépe?
Nutně to neznamená, že vládní pomoc fungovala bezchybně. Maďarský premiér Viktor Orbán zmrazil v prvním pololetí ceny elektřiny i plynu, inflační tlaky se však projevily tím, že v Maďarsku rostly nejrychleji ceny potravin. Navíc v létě už neměla budapešťská vláda na nákladnou regulaci dost peněz, tamní ceny energií se srovnaly s evropskými a Maďarsko se stalo čtvrtou evropskou ekonomikou, kde inflace překročila hranici 20 procent.
Česko je naopak zemí, kde na spotřebitele dopadly v plné síle vysoké náklady, které měli energetici počátkem roku při nákupu elektřiny a plynu za spotové ceny. Ze statistického pohledu ceny dál porostou i ve druhém pololetí, protože značné části domácností vyprší cenové fixace. Na druhé straně dorazila i tuzemským rodinám vládní pomoc, konkrétně úsporné tarify, na které kabinet Petra Fialy rezervoval v letošním rozpočtu 20 miliard korun. „Úsporné tarify se započtou v posledních třech měsících a to znamená, že se ceny energií za říjen propadnou,“ vysvětluje Josef Vlášek z Českého statistického úřadu.
Nepochybně k tomu dojde u cen elektřiny, protože vládní podpora je vázána na domácí elektroměry.
K dalšímu poklesu cen energií může ze statistického pohledu dojít začátkem příštího roku, až pro elektřinu i plyn začnou platit cenové stropy. Nepochybně to ovšem zlepší bilanci pouze těm spotřebitelům, kterým energetické společnosti prodávaly proud či plyn za spotovou cenu. Značná část rodin ovšem dosud neplatila a ani koncem roku nebude platit za energie cenu na úrovni vládních stropů.
