Hlavní obsah

Češi vymysleli „sluneční úl“, parazit z Asie v něm nemá šanci

Nadějí včelařů může být slunce, jak dokazuje český startup. Ilustrační foto

Reklama

Českým včelařům ujíždí vlak, škodí jim hlavně nadměrné využívání chemikálií. Úspěšný český startup to chce změnit.

Článek

Tento článek je součástí projektu Deloitte Technology Fast 50, jehož jsou Seznam Zprávy mediálním partnerem.

Noční můrou včelařů je kleštík včelí, parazitický roztoč způsobující varoázu. Toto onemocnění oslabuje a ve výsledku často zabije celé včelstvo. Nejběžnější je hubit roztoče chemickými postřiky, ty však včelám dlouhodobě neprospívají a navíc jim z Asie rozšířený parazit stále častěji odolává.

Společnost Apis Innovation má řešení a včelám od kleštíka pomáhá tím nejpřirozenějším způsobem – sluncem. Zakladatelé startupu Jan Rája a Roman Linhart vymysleli termosolární úl, v němž sluneční záření zvyšuje teplotu na 40 stupňů, ale díky důmyslné stavbě a chytře instalované termoizolační fólii v úlu zároveň zachovává pro včely příznivé klima.

„Vývoj byl komplikovaný. Ale základem je jednoduchá transformace slunečního záření na tepelné sálání,“ popsal SZ Byznys Rája úl se speciální termoizolační fólií ve stěnách a černou plechovou deskou, která přenáší teplo do části, kde jsou včelí plody.

Zásadní je přitom dodržet optimální teplotu. Při 38 °C roztoč ztrácí rozmnožovací schopnosti, při 40 °C hyne. Zahřívat se musí jen horní nástavek s plody, zatímco včely, které by vysokou teplotu nevydržely, se přesunou do spodní části svého obydlí. Asi dvacet procent roztoče se drží na včelách, ale nejdéle po pěti dnech se přesouvá na plod. Proto se léčba pro stoprocentní úspěšnost provádí s odstupem několika dnů dvakrát.

Poslechněte si

Foto: dCast, Seznam Zprávy

Podcast dCast

  • Je dnes včelařství jenom náročným koníčkem, nebo z něj může být byznys?
  • Proč se včelám v posledních letech nedaří a čím je lze chránit?

Teplota okolo 50 °C už by mohla včely zabít. „Včelař musí dohlížet na léčbu, aby se úl moc nezahřál. Pracujeme na automatizaci tak, aby měl úl teplotní čidla, a během dnů se včelstvo samo vyléčí,“ líčil plány pro SZ Byznys Rája.

Za západní Evropou však podle něj stále zaostáváme zejména ve využívání nových postupů. Může srovnávat – termosolární úly už jeho firma prodala do řady evropských zemí, ale také do USA, Kanady, na Nový Zéland či do Jordánska.

„Je tu mladá a poměrně početná generace včelařů, lidí mezi třiceti a padesáti lety, kteří do toho prostředí vnesli řadu pozitivních trendů,“ říká v podcastu z produkce Deloitte Jan Rája.

I tuzemští včelaři však přicházejí ekologickému včelaření stále více na chuť. Po celém světě zatím česká firma prodala zhruba tři tisíce úlů, jejichž cena se pohybuje mezi šestnácti a osmnácti tisíci korunami.

Do podniku už vstoupil první investor a produkce se i díky jeho penězům od zakázkové výroby značně posunula. Na konci loňského roku získali včelaři z Olomouce v rámci každoroční soutěže technologických startupů Deloitte Technology Fast 50 ocenění Impact Star za inovaci na poli udržitelnosti.

Technology Fast 50 

Žebříček Technology Fast 50 každoročně sestavuje poradenská společnost Deloitte, oceňuje nejrychleji rostoucí technologické firmy střední a východní Evropy. Vítězem v roce 2022 se, stejně jako před rokem, stala česká platforma FTMO, která hledá obchodníky na kapitálových trzích. Kromě hlavního žebříčku CE Europe je vyhlašováno také TOP 50 českých start-upů.

Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem programu Technology Fast 50.

Vedle termosolárních úlů ale vyvíjí Apis Innovation i další přípravky pro udržitelné včelaření. „Vývoj inovací využitelných v zemědělství, včelaře nevyjímaje, je ale kvůli sezonnosti běh na dlouhou trať,“ říká Rája. Změny ovlivňující život včelstev je vždy nutné sledovat v ročním cyklu a žádné roční období není možné urychlit či jinak ošidit.

„Sledujeme-li například účinky nového produktu ovlivňujícího chování včel v předjaří, neméně důležité bude pro zhodnocení výsledku sledování také všech dalších měsíců, přičemž šance na provedení jakékoliv změny přichází zase až za rok,“ vysvětluje.

V Česku se naštěstí stále produkuje vynikající med. Poznáte jej tak, že po čase zkrystalizuje. Medy ze supermarketu většinou nekrystalizují a zůstávají stále tekuté.
Jan Rája, spolumajitel startupu Apis Innovation

Letošek bude podle Jana Ráji zase patřit k horším rokům s poměrně značným úhynem včelstev. Jako včelaře ho takový vývoj mrzí, nicméně to znovu posílí poptávku po produktech jeho společnosti.

Dá se tušit, že se k udržitelným řešením, jakým je třeba právě termosolární „včelí nemocnice“, bude obracet stále více včelařů. Včelí zabiják totiž na chemická léčiva postupně získává rezistenci a bude nutné hledat nová řešení.

Reklama

Doporučované