Hlavní obsah

Když Češi ještě pracují, Němci už mají dávno hotovo

Foto: Pexels.com

Ilustrační foto.

Reklama

17. 8. 8:41

Nízká nezaměstnanost není vše. Český trh práce sráží na 15. místo v EU nedostatečně flexibilní úvazky, nerovné podmínky i hodiny strávené v práci.

Článek

Česko se v rámci Evropské unie chlubí nízkou nezaměstnaností a velkým počtem volných míst. Na první pohled dobrá čísla však maskují letité potíže, se kterými se český trh práce potýká – nepružná pravidla práce, neochota zaměstnavatelů poskytovat zkrácené úvazky, propastný rozdíl v odměnách mužů a žen…

A v neposlední řadě také počet hodin v práci. Češi tráví v zaměstnání skoro 40 hodin týdně, zatímco Němci mají „hotovo“ už za bezmála 35 hodin, vyplývá z dat projektu Index prosperity.

I proto se Česko v eurounijním srovnání kvality trhu práce dostalo jen na 15. příčku.

Ačkoliv by se kvůli dlouhodobě nízké nezaměstnanosti mohlo zdát, že získat v Česku nové pracovní uplatnění nemůže být složité, míra nezaměstnanosti v tuzemsku v posledních měsících roste, k červenci letošního roku se vyšplhala na 3,3 procenta. Stále však stojí na přední příčce ve srovnání evropské sedmadvacítky a stejná pozice nám patří i z hlediska dlouhodobě nezaměstnaných.

„Určité zvýšení míry nezaměstnanosti se asi v nejbližších měsících očekávat dá. Vše závisí na tom, jak se podaří integrace ukrajinských uprchlíků na český trh práce nebo třeba jak dopadnou podzimní mzdová vyjednávání mezi odbory a zaměstnavateli. Vysoké nezaměstnanosti bych se ale nebála, český trh práce má spíš problém s tím, že zaměstnavatelé těžko hledají lidi s vhodnou kvalifikací,“ vysvětluje Klára Kalíšková z think-tanku IDEA při CERGE-EI a Fakulty informatiky a statistiky VŠE v Praze.

Na začátek dobré zprávy, Česko má s 2,8% podílem nejnižší nezaměstnanost (souhrnná míra za rok 2021, pozn. red.). Tak nízkou nezaměstnanost zároveň doprovází velmi bohatá nabídka práce. První příčku totiž země získala i v rámci míry volných pracovních míst, kde téměř o třetinu překonáváme druhou Belgii. Zjednodušeně řečeno to znamená, že v Česku je podstatně více volných pracovních míst než uchazečů, kteří by o ně měli zájem.

Indikátor srovnávající míru obsazenosti a neobsazenosti pracovních míst v jednotlivých státech Evropy je však zároveň tím posledním, ze kterého Česko vychází nadmíru dobře.

„Struktura nabízených pozic navíc odhaluje, že téměř 90 procent volných pracovních míst jsou nabídky práce, které nevyžadují ani ukončený maturitní obor. Jinými slovy, z velké části jde o nabídky práce s nízkou mzdou,“ vysvětluje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

„Trend poklesu pracovní síly kvůli stárnutí obyvatel, ale i trend růstu vzdělanosti navíc v celku jednoznačně naznačují, že tyto pozice z velké části nebudou už nikdy obsazeny, protože je zkrátka nebude kým obsadit,“ dodává ekonom.

Podle jeho slov tedy buď tyto pracovní pozice zaniknou, nebo se česká ekonomika otevře migraci levné pracovní síly. Jedinou alternativu představuje transformace založená na digitalizaci, robotizaci a automatizaci.

Za hory a za doly a od nevidím do nevidím

Přes vynikající výsledky v míře nezaměstnanosti a volných pracovních místech patří Česku v pilíři Kvality trhu práce Indexu prosperity Česka 15. příčka. Svou vinu na tom nese i způsob, jakým Češi svou práci vykonávají. V porovnání s ostatními státy do práce totiž nejen dlouho dojíždějí (průměrně 27 minut), ale zároveň v ní stráví mnohem více času než například Němci nebo Rakušané.

„Zatímco Češi a Slováci týdně napracují téměř 40 hodin, Němci mají „padla“ už za 34 a tři čtvrtě hodiny. Vůbec nejkratší pracovní výkon týdně podávají Nizozemci, kteří v práci nestráví ani 30,5 hodiny týdně. Celkově tak mají Češi 23. nejdelší průměrnou pracovní dobu,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.

Nízká flexibilita komplikuje práci

Nejkratší pracovní doba v Nizozemsku jde navíc ruku v ruce s dalším významným problémem českého trhu práce, kterým je nabízení a využívání zkrácených pracovních úvazků. I tady je totiž země tulipánů, dřeváků a větrných mlýnů na první příčce, jelikož zde až 42,7 procenta úvazků odpovídá tomu, co je považováno za „zkrácené“. A jak je na tom Česko? S 5,7% podílem zkrácených úvazků stojí na 21. příčce evropského srovnání.

Češi si navíc v porovnání například se severskými státy nemohou sami moc rozhodovat o tom, kdy a jak budou pracovat. Jen zhruba třetina českých zaměstnavatelů dává svým pracovníkům alespoň částečně vybrat, nakolik chtějí pracovat z domova, v kolik hodin budou svůj pracovní výkon provádět či do jaké míry mohou být samostatní.

„Různé formy zkrácených úvazků zcela určitě mají své místo na trhu práce. Aktuálně zejména pro rodiče, ale i ty, kteří se ocitnou v takzvané sendvičové situaci – starají se o děti a zároveň o své rodiče nebo prarodiče. Do budoucna předpokládáme nárůst zkrácených úvazků s ohledem na trendy wellbeingu a work-life balance,“ uvádí Petra Ondrušová z České spořitelny, která má na starost diverzitu. Podle jejích slov je tato změna na trhu práce vidět už u nově nastupující generace.

Nerovné podmínky pro pracující ženy

Větší míra zkrácených úvazků je přitom jedním z možných kroků, které by podle odborníků vedly ke zlepšení nejen trhu práce, ale ekonomické situace Česka obecně.

Tím, že zaměstnavatelé téměř nenabízejí alternativní pracovní smlouvy trpí zejména ženy, kterým nedostatečná flexibilita zaměstnavatelů komplikuje návrat do práce po rodičovské dovolené nebo ještě v jejím průběhu. Ještě větší problém nastává u zaměstnavatelů, kteří se často zdráhají přijmout ženy jen kvůli domnělé možnosti potenciální rodičovské dovolené.

A nejsou to jen typy úvazků, které podle průzkumu České spořitelny ženy v profesním životě ovlivňují. Dalším problémem je také platová nerovnost. Podle takzvaného „gender pay gap“, který ukazuje, o kolik jsou mzdy žen menší než mužů, v Česku vychází, že ženy mají nižší mzdy o 16,4 procenta.

Také to je důvodem, proč z hlediska Indexu rovnosti na trhu práce, který zahrnuje participaci, segregaci a kvalitu zaměstnání, Česku přísluší 23. místo.

„Mezinárodní studie ukazují, že se dominantním faktorem mzdových rozdílů mezi muži a ženami stávají děti. Naopak čím dál méně jej způsobují rozdíly ve vzdělání. Rozdíl v platech se začíná prudce zvyšovat v neprospěch žen po narození prvního dítěte. Naopak mzdy bezdětných žen jsou dost podobné mzdám mužů,“ vysvětluje David Navrátil.

Index prosperity Česka

Index prosperity je společným projektem portálu Evropa v datech a České spořitelny.

Zkoumá kromě makroekonomických údajů celou řadu dalších významných aspektů a hledá cesty, jak zlepšovat podmínky života jednotlivců i podnikání v Česku. Index je postaven na deseti základních pilířích.

Jednotlivé výsledky jsou vyhodnocovány jako pořadí států.

  1. Stav české ekonomiky – více čtěte ZDE
  2. Kvalita vzdělávání a výzkumu – více čtěte ZDE
  3. Solidarita a důvěra ve společnosti – více čtěte ZDE
  4. Stav životního prostředí – více čtěte ZDE
  5. Úroveň bydlení – více čtěte ZDE
  6. Úroveň infrastruktury – více čtěte ZDE
  7. Kvalita trhu práce – více čtete ZDE
  8. Finanční zdraví obyvatel – více čtěte ZDE
  9. Kvalita podnikatelského prostředí – více čtěte ZDE
  10. Zdraví a bezpečnost obyvatel

Pomoc proti zdražování – Jak zvládnout krizi

Domácnosti a firmy čelí problémům s vysokou inflací a růstem cen energií. Projekt Seznam Zpráv „Jak zvládnout krizi“ vám nabízí praktické informace, jak ušetřit a jak řešit či snížit dopady zdražování.

Mohlo by vás také zajímat:

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované