Článek
Období posledních dvou let bylo „zamrzlým“ obdobím. Klesaly počty návrhů na insolvence i povolených či prohlášených insolvenčních řízení, vyplývá to z údajů společnosti InsolCentrum zabývající se analýzou insolvenčních dat a jejich dopadů na ekonomiku i společnost. Jde ale jen o odklad problému.
Důvodem byly podle jednatelky InsolCentra finanční injekce ze strany státu i zákony známé jako Lex covid, tedy normy vydané v době nouzového stavu na zmírnění dopadů epidemie koronaviru. Ty chránily dlužníky před podáním insolvenčních návrhů.
„V žádných statistikách se doposud neobjevil podstatnější nárůst zadluženosti domácností či podnikatelské sféry. Jde o klid před bouří,“ tvrdí Jarmila Veselá, jednatelka společnosti v Ženském byznysu Seznam Zpráv.
Nárůst insolvencí přijde stoprocentně. Máme tady zamrzlé období kvůli covidu a ta situace vykvasí tím, že firmy či lidé, kteří by jinak do insolvence vstoupili, do ní vstoupí prostě nyní.
Za první čtvrtletí letošního roku bylo podáno 5 868 insolvenčních návrhů, což je nejmenší počet od nástupu onemocnění covid-19. A povoleno bylo celkem 5 468 oddlužení, z čehož 73 procent tvořili občané a 27 procent živnostníci.
„Nárůst insolvencí přijde stoprocentně. Máme tady zamrzlé období kvůli covidu a ta situace vykvasí tím, že firmy či lidé, kteří by jinak do insolvence vstoupili, do ní vstoupí prostě nyní. Takže i kdyby byla situace ekonomicky nejbáječnější, tak k nárůstu dojde. Otázka je, co s tím udělá válka na Ukrajině, zda ten nárůst nebude dramatický,“ doplňuje v rozhovoru pro SZ Byznys.
Záleží, co ještě přinese válka
Proces od chvíle, kdy lidé začnou mít problémy, až po okamžik, kdy případně do insolvence skutečně spadnou, je ale podle Jarmily Veselé dlouhý. Po minulé krizi vysledovali, že trvá čtyři až pět let.
„Válečný konflikt na Ukrajině je ale úplně nová zkušenost. V případě eskalace problémů se může stát, že ten proces bude výrazně rychlejší. Třeba v případě, že by Rusko omezilo dodávky energií, což by samozřejmě ovlivnilo chod firem a dopadlo by to jak na ty firmy, tak na zaměstnance. V případě náhlého vypnutí plynu a ropy i během poměrně krátké doby,“ obává se jednatelka společnosti, která dopady insolvencí dlouhodobě sleduje. „Nárůst cen potravin ani energií není vedle toho žádným strašákem,“ ubezpečuje.
„Češi na tom nejsou vůbec špatně“
Počty lidí v proceduře oddlužení sice stoupaly, stále se však podle InsolCentra jedná o nízké procento vzhledem k celkové populaci. Z 260 tisíc soudem povolených oddlužení se ke konci roku 2021 osvobodilo od dluhů 127 tisíc osob a 112 tisíc lidí se aktuálně oddlužuje, uvádějí data společnosti s tím, že pouze 9 procent lidí nezvládlo splácení a z procedury vypadlo.
Z více než 90 procent je tedy oddlužení úspěšné, dlužníci vydrželi splácet po dobu pěti let a zaplatili věřitelům 56 procent z hodnoty svých dluhů, uvádí dál centrum. „Oproti 75 procentní recidivě pachatelů trestných činů se 9 procent osob, které se navrátily do života s dluhy, jeví jako skvělý výsledek,“ tvrdí Jarmila Veselá.
O České republice se podle ní mylně mluví jako o zemi s mimořádně vysokým počtem lidí v exekucích a spadajících do dluhových pastí.
„Je to tím, že na zadluženost a exekuce nebyla česká veřejnost vůbec zvyklá. Viz období socialismu bez dluhů, bankrotů a exekucí. Navíc počty lidí zatížených exekucemi jsou vyšší, než bychom u konzervativní a odpovědné české populace očekávali,“ vysvětluje a odmítá, že by problém zlehčovala.
„Podívejme se na všechna data, která máme k dispozici. Data centrální banky, statistického úřadu, Eurostatu, všechna ukazují poměrně hodně dobré výsledky. Třeba úvěry se selháním (často se jim říká také špatné úvěry, když existují náznaky toho, že dlužník úvěr pravděpodobně nesplatí, nebo pokud uplynulo více než 90 dní, kdy dlužník nehradil sjednané splátky – pozn. red.) dosahují asi nejnižší míry za posledních deset let,“ říká Jarmila Veselá pro Ženský byznys.
Češi jsou stále podle Eurostatu na jednom z prvních míst v hodnocení schopnosti splácet své závazky. Za rok 2020 dokonce na prvním místě.
Kdo je „typický“ dlužník
Dostupná data z exekucí také ukazují, že zhruba dvě třetiny dlužníků tvoří muži. „Typický exekuční dlužník je muž ve věku 44 let, kterému neziskové organizace i politici několik posledních let říkají, že je chudák, že je oběť věřitelů. Tito lidé z principu nechtějí platit své dluhy, naučili se žít v exekucích a čekají, až budou platit to nejmenší minimum. A my se musíme ptát, jestli to je správné,“ říká šéfka InsolCentra s tím, že stát připravuje novelu insolvenčního zákona, jejímž cílem by mělo být zkrácení oddlužení na 3 roky, při dalším zmírňování podmínek splácení.
Celý rozhovor si můžete poslechnout v úvodním videu.
