Článek
Po deseti letech debat se francouzskému předsednictví podařilo prosadit přelomový návrh: čtyři z deseti šéfů ve firmách obchodovaných na burze by měly být ženy. V kombinaci s výkonnými pozicemi by pak výsledné číslo mělo dosahovat 33 procent.
Říkají, že jim to je jedno, že chtějí toho nejlepšího, koho dokážeme najít.
„Pozitivní diskriminace je z mého pohledu pořád diskriminace. Proč nedat příležitost těm nejlepším, aby mohli uspět a aby ukázali, co v nich je,“ říká Klára Gajdušková, která je partnerkou v headhunterské společnosti Amrop Dr. Kaufmann. „V některých zemích dokonce probíhají výběrová řízení tak, že se v první fázi vůbec nehledí na to, jestli jde o muže nebo o ženu.“
„Myslím, že tato regulace se trošku dobývá do otevřených dveří, protože v dnešní době se na pozice v top managementu ženy dostávají poměrně hladce a firmy si uvědomují, že diverzita nejen genderová, ale i národnostní, kulturní, názorová, je hrozně důležitá,“ dokládá vlastními statistikami. Když během posledních dvou let hledali kandidáty do vysokých manažerských funkcí, z 58 procent uspěly ženy.
Podle celkových statistik je však Česko zatím pod unijním průměrem. Konkrétně na 17,2 procenta zastoupení žen, spočítala společnost Deloitte. Není ale samo, například Estonsko má žen v řídicích pozicích jen 9 procent, naopak k premiantům patří Francie a Německo. Obě země by kvóty splnily už teď, a ne až v roce 2026, kdy má norma vstoupit v platnost.
„My se vždycky klientů ptáme, jestli preferují kandidátku, nebo kandidáta, a oni zhusta říkají, že jim to je jedno, že chtějí toho nejlepšího, koho dokážeme najít,“ říká Klára Gajdušková. Ženy typicky zastávají pozice šéfek HR či finančních nebo provozních ředitelek. Naopak v technických či technologických společnostech muži stále jasně dominují.
Podle zastánkyň návrhu mezi europolitičkami se zastoupení žen ve vysokých firemních pozicích sice každoročně zlepšuje, ale pomaleji, než by si přály. Počet žen ve vedení neodpovídá poměru absolventů evropských univerzit, kritizovala například eurokomisařka pro rovné příležitosti Helena Dalliová.
„Tím dáváme důraz na to, abychom využili ženy, a zapomínáme na to, abychom využili muže,“ oponuje Klára Gajdušková. „Osvícené firmy chápou, že v manažerském týmu je důležité, aby měly zastoupené různé typy osobností,“ argumentuje.
„Když máte v týmu lidi, kteří jsou jako přes kopírák, mají podobné názory, tak to v prvních měsících nebo letech vypadá jako zalité sluncem, ale vlastně jim uniká zbytek světa. Z psychologického i manažerského hlediska se firmy kloní k tomu, aby měly v týmu diverzitu, dokonce aby tam měly i lidi, o kterých si zbytek týmu myslí, že to jsou takové střelky ukazující k jihu, že mají vždycky opačný názor, ale tito lidé jsou strašně důležití.“
Směrnici čeká ještě formální potvrzení v europarlamentu a pak přijetí v jednotlivých státech Unie. Také o případných sankcích si pak členské země rozhodnou samy.
Je mateřství v Česku pracovním handicapem? A co by na sankce řekly manažerky, které už teď firmy řídí? Celý rozhovor s Klárou Gajduškovou najdete ve videu nahoře.
