Hlavní obsah

Ruzyň loni odbavila 4,4 milionu lidí. Před covidem to ale bylo 18 milionů

Z Prahy se loni šlo napřímo dostat do 138 destinací. Některé linky ale covid vygumoval, říká Jiří Pos, předseda představenstva Letiště Praha.Video: Zuzana Hodková, Seznam Zprávy

 

Reklama

Za loňský rok odbavilo Letiště Václava Havla Praha 4,4 milionu cestujících. To je sice o 20 procent víc než před rokem, přesto však hluboce pod čísly z doby předcovidové, kdy letiště hlásilo 18 milionů cestujících.

Článek

Více než 61 tisíc letadel loni vzlétlo z pražského letiště. Je to sice víc než v prvním roce pandemie, ale stále hluboce pod čísly, na které bylo Letiště Václava Havla Praha zvyklé. „V počtu cestujících je to jen čtvrtina výkonu před covidem,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Jiří Pos, předseda představenstva Letiště Praha

V loňském roce se z Prahy létalo celkem do 138 destinací. Na letecké mapě ale kvůli covidovým restrikcím stále chybí například přímý let do Severní Ameriky, nebo Číny. „To se změní, na konci května bude obnoven provoz do Spojených států. Dokonce dva lety denně,“ říká Pos s tím, že letos by měly přibýt i nové destinace. „Na dobré cestě je to spojení do Saudské Arábie. A nadějné je spojení do Vietnamu,“ dodává Pos.

Jaký byl pro Letiště Václava Havla rok 2021? V roce 2020 jste odbavili 3 miliony 666 tisíc cestujících, vrátili jste se k lepším číslům?

Můžeme říct, že ten rok byl nakonec úspěšný. I když bylo do poloviny roku odbaveno jenom 750 tisíc cestujících, na konci roku to bylo téměř 4,4 milionu, což je o 20 procent více než v roce 2020.

Kolik to bylo vzletů letadel?

Je to přes 61 tisíc vzletů. Je ale potřeba říct, že jsme stále výrazně za čísly z roku 2019. V počtu cestujících je to jen čtvrtina výkonu před covidem.

Finančně to znamená co? Ztrátu? Vím, že jste říkali, že k vyrovnanému rozpočtu je potřeba zhruba 8 milionů cestujících?

Když se na to podíváme z pohledu provozního hospodaření, díky covidovým programům jsme se dostali mírně do kladného výsledku EBITDA. Samozřejmě k celkovému kladnému hospodaření, doufáme, že těch 8 milionů přijde co nejdříve.

Návrat před dobu pandemie? Rok 2026

Kdy se dostanete na čísla z roku 2019, kdy tu bylo 18 milionů cestujících?

To je velice těžké odhadnout. Záleží na tom, do jaké míry budou přetrvávat omezení volného pohybu osob. V naší predikci, která je spíše konzervativní až negativní, je to rok 2026.

Jaký bude ten letošní rok? Vstupujeme do něj s omikronem….

Omikron náš pozlobil už na konci loňského roku. Díky zrušení vánočních trhu jsme přišli zhruba o sto tisíc cestujících. Ten problém pokračuje, některé letecké společnosti ruší některé frekvence, ale v celkovém úhrnu letošního roku to bude dopad kolem dvou procent. My plánujeme 8,6 milionu odbavených cestujících a doufáme, že se nám to podaří dosáhnout.

Říkal jste, že kvůli omikronu už některé společnosti ruší frekvence, některá letiště mají problémy s nedostatkem personálu, jak jste na tom vy? Chybí vám lidé?

Naštěstí ne. Máme poměrně přísná opatření – zejména v těch kritických provozech a nakažené počítáme na jednotlivce. Z toho pohledu – a nechci to zakřiknout – jsme v bezpečí. Pokles provozu je dán tím, že letecké společnosti ruší kapacity dopředu. Není to o tom, že by cestující nechtěli, je to spíš ta opatrnost leteckých společností. Věříme ale, že to bude jen dočasné a od letního letového řádu – tedy v dubnu – naběhne provoz na očekávaná čísla.

Jak moc velkou roli v tom poklesu cestujících hrají restrikce a omezení a jak velkou strach lidí a neochota cestovat v respirátoru?

Těžko říct, mění se to každý týden. Velkou míru hraje neschopnost predikovat, když za nějakých podmínek do nějaké destinace odletíte, za jakých podmínek se budete vracet. Myslím, že je to kombinace více faktorů a opatrnosti. Doufáme ale, že se omikron přežene a cestující budou mít větší chuť cestovat.

Do kolika destinací se vlastně dnes létá?

V loňském roce to bylo 138 destinací, před covidem jich bylo 165. Obecně platí, že leden a únor jsou vždy slabší měsíce – teď máme spojení do 85 destinací.

Je tu 45 takzvaných top destinací. Létá se do všech?

Dá se říct, že máme do všech spojení. Samozřejmě, je tam méně frekvencí, někdy to není ani denní spojení, ale ta obslužnost tam je.

Přímé spojení? Nedostanete se do Severní Ameriky

Jsou místa, která z letecké mapy pražského letiště zmizela?

Z Prahy – přes nějaký bod – se dostanete kamkoliv. Přímým spojením se nedostanete do destinací na Dálném východě a zatím také do Severní Ameriky. To se ale změní, na konci května, kdy bude obnoven provoz do Spojených států. Dokonce dva lety denně.

Ale ano. Jsou destinace, které nám vypadly a je otázka kdy se – třeba konkrétně spojení do Číny – obnoví.

Dají se vůbec teď přidávat nové destinace, nebo je to jen o návratu těch, které kvůli covidu vypadly?

Priorita číslo jedna je vrátit se na počet spojení a kapacity, které byly před covidem, ale souběžně jednáme o nových destinacích. I takových, o kterých se jednalo ještě před covidovou situací. To je například linka z Vietnamu. Nebo spojení do Saudské Arábie. Těsně před otevřením byly také některé destinace v Severní Americe – to je například Chicago, kde se snažíme navázat na předchozí jednání.

Podaří se to? Uvidíme něco letos?

Na dobré cestě je spojení do Saudské Arábie. A nadějné je spojení do Vietnamu.

Jak moc se vše projeví v hospodaření letiště – třeba i v chystaných investicích. Bude nový terminál, či ranvej?

Určitě v budoucnu musí být. Na tom záměru se nic nemění. Co se týká projektu paralelní dráhy, to je velice náročný projekt. Usilujeme o územní rozhodnutí. To je běh na dlouhou trať, tam žádné zdržení z našeho pohledu neplánujeme.

Co se týká terminálové kapacity, tam budeme přehodnocovat záměry z pohledu načasování, ale ani ty by se v celkovém objemu neměly výrazně lišit. Jinak letiště samozřejmě, aby bylo provozuschopné, musí ročně investovat zhruba jednu miliardu. To jsou věci, které běží dál.

Kdy výhledově nová ranvej bude?

Optimistický scénář je, že bychom mohli stavět v roce 2028.

Reklama

Doporučované